Kdy musí právnické osoby v roce 2025 podat přiznání a na cosi dát pozor?
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024 představuje pro všechny subjekty působící na českém trhu významnou administrativní povinnost, jejíž splnění vyžaduje pečlivou přípravu a dodržení zákonem stanovených lhůt. V roce 2025 musí toto přiznání podat veškeré právnické osoby, mezi něž patří široké spektrum subjektů zahrnující akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, družstva a další podnikatelské i nepodnikatelské subjekty, které během předchozího kalendářního roku, tedy roku 2024, vykázaly příjmy, jež jsou předmětem daně z příjmů a na které se nevztahuje zákonné osvobození od daně.
Termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob jsou v roce 2025 stanoveny obdobně jako v předchozích letech a korespondují s termíny platnými pro fyzické osoby. První zákonný termín, který byl určen pro podání daňového přiznání v listinné podobě, již uplynul 1. dubna 2025. Tento termín však není pro většinu právnických osob relevantní, neboť ty mají ze zákona povinnost elektronického podání.
Elektronické podání a jeho termíny
Pro naprostou většinu právnických subjektů jsou klíčové následující dva termíny. Ze zákonných ustanovení jednoznačně vyplývá, že poplatník daně z příjmů právnických osob, který má ze zákona zřízenou datovou schránku (což se týká prakticky všech obchodních korporací a většiny dalších právnických osob), je povinen podat daňové přiznání výhradně elektronickou formou. Tato povinnost vychází z širšího konceptu digitalizace státní správy a zefektivnění komunikace mezi daňovými subjekty a správci daně.
V případě, že si právnická osoba zpracovává a podává daňové přiznání samostatně, bez asistence daňového poradce, musí tak učinit výlučně elektronickou cestou, například prostřednictvím datové schránky nebo daňové informační schránky, přičemž lhůta pro toto podání končí 2. května 2025. Tento termín reflektuje skutečnost, že standardní lhůta by připadala na 1. května, který je však státním svátkem, proto se lhůta prodlužuje na následující pracovní den.
Prodloužená lhůta pro specifické případy
Pokud se právnická osoba rozhodne při sestavování daňového přiznání využít odborných služeb daňového poradce, poskytuje jí zákon výrazně delší časový prostor. V takovém případě se lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2024 prodlužuje až do 1. července 2025. Stejná prodloužená lhůta se vztahuje také na právnické osoby, jejichž účetní závěrka podléhá povinnému auditu podle příslušných ustanovení zákona o účetnictví. Tyto subjekty, které jsou ze zákona povinny nechat si ověřit účetní závěrku auditorem, mají tedy k dispozici nejdelší zákonnou lhůtu pro splnění své daňové povinnosti, a to až do začátku července.
Je nezbytné zdůraznit, že ve stejném termínu, v němž je poplatník povinen podat daňové přiznání, musí rovněž uhradit vypočtenou daňovou povinnost. Nedodržení této lhůty může vést k sankčním opatřením ze strany správce daně, včetně penále a úroků z prodlení.
Změna sazby daně a její dopady
Zvláštní pozornost by měla většina právnických osob věnovat skutečnosti, že za zdaňovací období roku 2024 dojde k navýšení jejich daňové povinnosti. Toto zvýšení je důsledkem legislativní změny, která s účinností od zdaňovacího období roku 2024 zvýšila základní sazbu daně z příjmů právnických osob z dosavadních 19 % na nových 21 %. Právě v daňových přiznáních podávaných v roce 2025 musí tedy poplatníci při výpočtu své daňové povinnosti za rok 2024 aplikovat tuto zvýšenou sazbu 21 procent, pokud se na ně nevztahuje některá ze zákonem stanovených specializovaných sazeb.
V tomto kontextu je vhodné zmínit, že legislativa stanovuje pro některé specifické typy právnických osob odlišné sazby daně. Například investiční fondy, které splňují zvláštní podmínky definované v zákoně o daních z příjmů, podléhají snížené sazbě daně ve výši 5 %. Ještě výhodnější daňový režim se vztahuje na penzijní společnosti nebo instituce penzijního pojištění, pro které zákon stanoví nulovou sazbu daně, tedy 0 %.
Oznamovací povinnost při absenci zdanitelných příjmů
Je důležité si uvědomit, že i právnické osoby, které za zdaňovací období roku 2024 nevykázaly žádné příjmy podléhající zdanění nebo měly pouze příjmy od daně osvobozené, nejsou zcela zbaveny administrativních povinností vůči správci daně. I tyto subjekty musí v roce 2025 oznámit tuto skutečnost příslušnému správci daně, a to ve lhůtě stanovené pro podání daňového přiznání. Tato oznamovací povinnost má umožnit správci daně efektivní kontrolu plnění daňových povinností a předcházet situacím, kdy by absence daňového přiznání mohla být nesprávně interpretována jako nesplnění zákonné povinnosti.
Pozor je nutné dávat zejména na správné vyčíslení odpisů nesprávné časové rozlišení nákladů a výnosů nebo zahrnutí nepeněžních příjmů do přiznání
Právnické osoby, které si daňové přiznání k dani z příjmů připravují samostatně, bez odborné asistence, by měly věnovat zvýšenou pozornost několika klíčovým oblastem, v nichž se často vyskytují chyby nebo nepřesnosti:
Prvním kritickým bodem je správné vyčíslení odpisů hmotného i nehmotného majetku. Poplatníci musí pečlivě sledovat a správně promítat případné odchylky mezi daňově uznatelnými odpisy a odpisy evidovanými v účetnictví. Nesprávné stanovení odpisů může vést k významnému zkreslení základu daně a v důsledku toho i k chybnému výpočtu samotné daňové povinnosti.
Druhou významnou oblastí je správná evidence a zahrnutí nepeněžních či bezúplatných příjmů do daňového přiznání. Typickými příklady takových transakcí jsou barterové obchody nebo přijetí darů. Tyto transakce mají specifický daňový režim a jejich nesprávné zachycení v daňovém přiznání může mít závažné důsledky pro správné stanovení daňové povinnosti.
Zvláštní obezřetnost je nutná také při vykazování nákladů na reprezentaci v daňovém přiznání. Tyto náklady, zahrnující například pohoštění obchodních partnerů, dárky nebo výdaje na společenské akce, nejsou podle zákona daňově uznatelné. Jejich zahrnutí mezi daňově uznatelné náklady by vedlo k neoprávněnému snížení základu daně.
V neposlední řadě patří mezi časté zdroje chyb v přiznáních právnických osob nesprávné časové rozlišení nákladů a výnosů, kdy dochází k jejich zaúčtování do nesprávného účetního období. Takové pochybení následně způsobuje chybný výpočet a nesprávné úpravy základu daně. Právnické osoby by proto měly věnovat náležitou pozornost správnému časovému rozlišení všech účetních operací, které mají vliv na stanovení základu daně a výsledné daňové povinnosti.
Závěrečná doporučení
S ohledem na složitost daňové legislativy a časté legislativní změny je pro právnické osoby vhodné zvážit využití služeb kvalifikovaného daňového poradce, který může zajistit nejen správné sestavení daňového přiznání, ale také optimalizaci daňové povinnosti v mezích zákona. Zvláště pro střední a větší společnosti může být tato investice velmi efektivní, neboť potenciální úspory na dani a eliminace rizika sankcí za nesprávné daňové přiznání mohou výrazně převýšit náklady na daňové poradenství.
V neposlední řadě je třeba připomenout, že včasná příprava a shromáždění všech relevantních podkladů pro sestavení daňového přiznání může výrazně přispět k bezproblémovému splnění této zákonné povinnosti a předejít stresu spojenému s časovou tísní před uplynutím zákonných lhůt.
