Kdy podnikatel platí 23 procent daň z příjmu za rok 2025 v roce 2026?
Takzvanou progresivní daň z příjmů ve výši dvacet tři procent musí za zdaňovací období roku 2025 při řádném podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob v kalendářním roce 2026 zaplatit podnikající fyzické osoby, a to konkrétně v případě, pokud celková výše jejich hrubých příjmů získaných z podnikatelské činnosti překročila za celý kalendářní rok 2025 určitý pevně zákonem stanovený příjmový limit. Jedná se přesně o zákonný limit ve výši 1 676 052 korun českých za celý kalendářní rok, přičemž tato částka představuje hranici, od které se již uplatňuje vyšší daňová sazba.
Systém dvou daňových sazeb v České republice
Pro účely zdanění příjmů fyzických osob, a tedy i podnikajících fyzických osob, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, již několik posledních let platí v České republice systém dvou základních daňových sazeb, konkrétně patnáct procent a dvacet tři procent. První nižší základní sazba daně z příjmů ve výši patnáct procent se týká většiny a větší části zdanitelných příjmů naprosté většiny poplatníků, ať už se jedná o osoby samostatně výdělečně činné, tedy podnikatele, nebo o osoby v zaměstnaneckém poměru pracující jako zaměstnanci. Druhá vyšší sazba daně z příjmů ve výši dvacet tři procent se naproti tomu týká pouze těch poplatníků, kteří dosáhli v uvedeném konkrétním zdaňovacím období vysokých nadstandardních příjmů nad zákonem přesně stanovený a každoročně aktualizovaný příjmový limit.
Výpočet hranice pro vyšší daňovou sazbu
Vyšší třiadvacetiprocentní sazba daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2025 se při závěrečném ročním daňovém vypořádání probíhajícím v průběhu roku 2026 týká všech poplatníků bez rozdílu, kteří měli v předchozím kalendářním roce celkové souhrnné roční příjmy z různých zdrojů, jako jsou příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy ze zaměstnání a závislé činnosti, příjmy z pronájmu nemovitostí či movitých věcí nebo příjmy z kapitálového majetku, přičemž tyto příjmy v souhrnu musely být vyšší než třicetšestinásobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Průměrná měsíční mzda v České republice v kalendářním roce 2025 činila konkrétně 46 557 korun českých, což po vynásobení koeficientem třicet šest dává výslednou hranici.
Konkrétní částka rozhodující o vyšší dani
Podnikatelé a všechny osoby samostatně výdělečně činné musí tedy zejména soustředit svou pozornost na klíčovou částku ve výši 1 676 052 korun českých, která představuje rozhodující hranici pro aplikaci vyšší daňové sazby. Pokud jejich celkové souhrnné zdanitelné příjmy získané za celý kalendářní rok 2025 z jakýchkoliv zdrojů uvedenou zákonnou částku byť jen minimálně přesáhly, bude nutné a povinné v průběhu kalendářního roku 2026, konkrétně při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, z té části příjmů přesahující uvedený zákonný limit zaplatit příslušnému finančnímu úřadu daň z příjmů fyzických osob ve výši dvacet tři procent.
Princip progresivního zdanění
Z příjmů do uvedeného zákonného limitu, tedy do částky 1 676 052 korun českých, odvedou poplatníci standardní základní daň z příjmů ve výši patnáct procent, zatímco vyšší sazba se bude vztahovat pouze na přesahující část. To znamená a je velmi důležité si uvědomit, že vyšší sazba daně z příjmů ve výši dvacet tři procent se v žádném případě neodvádí z celé částky všech zdanitelných příjmů poplatníka, ale výhradně a pouze z té části částky, která konkrétně přesáhla uvedenou zákonem stanovenou hranici pro aplikaci vyšší sazby daně.
Praktický příklad výpočtu daně
Pokud měl tedy konkrétní podnikatel nebo osoba samostatně výdělečně činná za celý kalendářní rok 2025 celkové souhrnné zdanitelné příjmy ze všech zdrojů ve výši například 2 000 000 korun českých, tak na příjmy do částky 1 676 052 korun českých včetně této hranice se vztahuje základní nižší daňová sazba v hodnotě patnáct procent daně z příjmů fyzických osob, a pouze ze zbývající přesahující částky ve výši 323 948 korun českých má tento poplatník povinnost odvést státu daň ve vyšší sazbě dvacet tři procent.
Možnosti snížení daňového základu
Připomínáme a zdůrazňujeme všem podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným, že každý poplatník si ještě před samotným konečným zdaněním svých příjmů může svůj vypočtený daňový základ zcela legálně a regulérně snížit prostřednictvím uplatnění různých odčitatelných položek, které zákon o daních z příjmů umožňuje, například za náklady na splácení hypotečního úvěru na financování bydlení, za poskytnutí finančních nebo materiálních darů registrovaným organizacím na dobročinné a veřejně prospěšné účely, za pravidelné placení příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, či za bezpříspěvkové dárcovství krve v transfuzních stanicích.
Uplatnění daňových slev
Následně po výpočtu základu daně a aplikaci příslušných daňových sazeb je také možné již konkrétně vypočtenou výslednou daň z příjmů fyzických osob ještě dodatečně snížit prostřednictvím uplatnění různých daňových slev, které zákon stanovuje pro různé kategorie poplatníků. Minimálně základní slevu na poplatníka, která v současné době činí určitou zákonem stanovenou částku, má nárok uplatnit ve svém daňovém přiznání naprostá většina podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných, kromě pouze těch specifických poplatníků, kteří se rozhodli podnikat v odlišném speciálním režimu takzvané paušální daně, kde fungují jiná pravidla.
Individuální posouzení daňové povinnosti
Záleží tedy vždy na zcela konkrétní individuální ekonomické a osobní situaci každého jednotlivého poplatníka a na tom, jaké možnosti má k dispozici pro optimalizaci své daňové povinnosti v rámci zákona. Pokud si konkrétní podnikatel nebo osoba samostatně výdělečně činná může oprávněně uplatnit větší množství různých odčitatelných položek od vypočteného základu daně a následně ještě využít celou škálu dostupných daňových slev na poplatníka a případně dalších slev, může se při správném daňovém plánování a optimalizaci docela reálně stát, že ve výsledku nakonec nebude muset platit příliš vysokou výslednou daň z příjmů fyzických osob, nebo může být jeho daňová povinnost dokonce snížena na minimální úroveň, a to i přes dosažení příjmů nad stanoveným limitem pro vyšší daňovou sazbu.
