Kolik je základní nezabavitelná částka pro dlužníka jednotlivce v roce 2026?
Základní nezabavitelná částka pro dlužníka jednotlivce představuje v roce 2026 konkrétní finanční obnos ve výši 14 101,50 Kč měsíčně, což představuje významný meziroční nárůst oproti předchozímu kalendářnímu roku. Tento nárůst činí přesně 1 074 Kč měsíčně, což odráží inflační vývoj ekonomiky, růst životních nákladů a celkové zvyšování cenové hladiny v České republice. Jedná se o podstatné zvýšení, které má za cíl zajistit dlužníkům důstojnější podmínky pro živobytí i v situaci, kdy čelí exekučním srážkám ze svých příjmů.
Definice a základní účel nezabavitelné částky
Nezabavitelná částka představuje nejzákladnější minimální finanční obnos, který musí po provedení všech povinných exekučních srážek ze mzdy, důchodu nebo jakéhokoliv jiného příjmu, jenž podléhá exekučnímu postihu, zůstat k dispozici samotné osobě dlužníka. Tento institut má zásadní sociální a ochranný význam, neboť zajišťuje, že ani osoba zatížená dluhy a exekucemi nebude zbavena základních prostředků nutných k překonání měsíce a k zajištění elementárních životních potřeb. Bez existence této právní ochrany by dlužníci mohli být fakticky připraveni o veškeré své příjmy,.
Složení a struktura nezabavitelné částky
Základní nezabavitelná částka dlužníka není stanovena arbitrárně, ale skládá se ze tří přesně definovaných komponent z nichž některé jsou od roku 2026 nové a které reflektují reálné životní náklady jednotlivce. Prvním prvkem je částka životního minima jednotlivce, která vyjadřuje minimální finanční prostředky nezbytné k zajištění základních biologických a sociálních potřeb člověka. Druhým prvkem je částka normativního nájemného, která má pokrýt náklady na bydlení, tedy jeden z nejzásadnějších životních výdajů. Třetím prvkem je pak částka energetického paušálu, která zohledňuje rostoucí náklady na energie, jež jsou nezbytné pro provoz domácnosti, včetně vytápění, ohřevu vody, elektrické energie a podobně.
Princip osmdesátipětiprocentního započítání jednotlivých složek
Každá z výše uvedených tří veličin – tedy životní minimum, normativní nájemné a energetický paušál – není do základní nezabavitelné částky započítána ve své plné výši, ale pouze v rozsahu 85 procent. Tento mechanismus představuje určitý kompromis mezi potřebou chránit dlužníka před úplnou nemajetností a zároveň zajistit, aby exekuční řízení mělo reálný smysl a věřitelé měli šanci alespoň částečně uspokojit své pohledávky. Osmdesátipětiprocentní koeficient tedy na jedné straně garantuje dlužníkovi dostatečné prostředky k životu, na straně druhé však ponechává prostor pro exekuční srážky, které motivují dlužníka k řešení jeho dluhové situace.
Rozšíření nezabavitelné částky při vyživovací povinnosti
Zákon bere v úvahu skutečnost, že dlužník nemusí žít sám, ale může mít vyživovací povinnost vůči dalším osobám, což významně ovlivňuje jeho finanční situaci a schopnost hradit své závazky. Pokud dlužník vyživuje jednu nebo více dalších osob, má ze zákona nárok na zvýšení své celkové nezabavitelné částky o další příplatek za každou vyživovanou osobu. Mezi vyživované osoby se nejčastěji řadí nezaopatřené děti, tedy potomci, kteří se ještě nepřipravili na budoucí povolání a nejsou schopni se sami živit, ale může se jednat také například o manželku nebo manžela pobírajícího invalidní důchod, případně jiné osoby, vůči nimž má dlužník ze zákona vyživovací povinnost.
Výpočet nezabavitelné částky na vyživovanou osobu
Konkrétní výše nezabavitelné částky připadající na jednu vyživovanou osobu je v roce 2026 stanovena jako jedna čtvrtina základní nezabavitelné částky samotného dlužníka. Při matematickém výpočtu to znamená, že je třeba základní částku 14 101,50 Kč vydělit čtyřmi, což vychází přesně na 3 525 Kč měsíčně na každou vyživovanou osobu. Tento příplatek se sčítá se základní nezabavitelnou částkou dlužníka, takže například dlužník vyživující dvě děti bude mít celkovou nezabavitelnou částku ve výši 14 101,50 Kč plus dvakrát 3 525 Kč, což dohromady činí 21 151,50 Kč měsíčně, které mu musí po exekučních srážkách zůstat k dispozici.
Význam ochrany dlužníků v exekučním řízení
Systém nezabavitelných částek představuje klíčový prvek sociální ochrany v rámci exekučního práva a má za cíl zabránit tomu, aby exekuční řízení vedlo k absolutní devastaci životní úrovně dlužníka a osob na něm závislých. Tento institut vychází z principu proporcionality, kdy je třeba vyvážit legitimní právo věřitele na uspokojení své pohledávky s neméně legitimním právem dlužníka na důstojný život a základní existenční jistoty. V moderním právním státě není přípustné, aby se někdo dostal kvůli dluhům do situace, kdy nemá prostředky ani na základní potraviny, bydlení nebo energie, neboť takový stav by byl v rozporu s ústavními principy ochrany lidské důstojnosti a práva na život.
