Komu se zvýší ošetřovné v roce 2026?
Ošetřovné představuje důležitou sociální dávku, kterou český stát poskytuje zaměstnaným osobám i samostatně podnikajícím fyzickým osobám v situacích, kdy se ocitnou v pozici pečujících o své nemocné blízké. Tato dávka má za cíl finančně kompenzovat výpadek příjmu v době, kdy je nezbytné věnovat se péči o rodinného příslušníka, který se nachází v nemoci a potřebuje osobní asistenci a dohled. Systém ošetřovného je součástí širšího systému nemocenského pojištění, který chrání zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné v různých životních situacích spojených se ztrátou pracovní schopnosti nebo nutností pečovat o jiné osoby.
Plánované změny ošetřovného od ledna 2026
S účinností od prvního ledna roku 2026 dojde k úpravě výše ošetřovného, avšak je nutné zdůraznit, že tato změna se dotkne pouze velmi specifické skupiny pečujících osob. Zvýšení dávky totiž nebude plošné a nepocítí je všichni oprávnění příjemci ošetřovného, ale pouze ti, kteří vykazují poměrně vysoké příjmy ze své pracovní činnosti. U zaměstnanců v pracovním poměru bude hranice, od které se zvýšení projeví, stanovena přibližně na úrovni hrubého měsíčního příjmu ve výši 47 500 korun a výše. Jedná se tedy o osoby, jejichž mzda se pohybuje na úrovni průměrné nebo nadprůměrné mzdy v České republice.
Kdo zvýšení ošetřovného nepocítí
Pečující osoby, které pobírají nižší hrubý měsíční příjem, než je zmíněná hranice přibližně 47 500 korun, budou sice i nadále splňovat podmínky pro přiznání ošetřovného a nárok na tuto dávku jim v případě potřeby péče o nemocné blízké rozhodně nevznikne, ale samotné plánované zvýšení výše této dávky se jich nijak nedotkne. To znamená, že v jejich případě zůstane výše vypláceného ošetřovného prakticky na stejné úrovni jako v roce 2025, a nebudou tedy profitovat z navýšení, které je plánovane pro rok 2026. Tato skutečnost vyplývá ze specifického mechanismu výpočtu dávek ze systému nemocenského pojištění, který používá takzvané redukční hranice k úpravě vyměřovacího základu.
Jak se vypočítává ošetřovné z denního vyměřovacího základu
Výpočet ošetřovného funguje na stejném principu jako u všech ostatních dávek, které jsou vypláceny ze systému nemocenského pojištění v České republice, tedy například u nemocenské, mateřské, peněžité pomoci v mateřství či otcovské. Základem pro výpočet je takzvaný denní vyměřovací základ, který představuje matematický průměr hrubých měsíčních příjmů příjemce dávky za určité rozhodné období, přičemž tento průměr je následně přepočítán na jeden kalendářní den. Tento denní vyměřovací základ tedy odráží skutečnou výši příjmů pečující osoby a slouží jako výchozí hodnota pro určení konkrétní částky ošetřovného, které bude dané osobě vyplaceno za každý den čerpání této dávky během péče o nemocného blízkého.
Úloha redukčních hranic při výpočtu dávek
Klíčovým prvkem celého systému výpočtu sociálních dávek ze nemocenského pojištění jsou takzvané redukční hranice, které mají velmi specifickou a důležitou funkci v celém mechanismu. Redukční hranice slouží k tomu, aby byla výše poskytovaných dávek, tedy nejen ošetřovného, ale také nemocenské, mateřské a dalších podobných dávek, pro všechny osoby přibližně vyvážená a spravedlivá. Jejich úkolem je upravit denní vyměřovací základ tak, aby osoby s velmi vysokými příjmy nedostávaly nepřiměřeně vysoké dávky, zatímco osoby s nízkými příjmy měly zajištěnu dostatečnou náhradu příjmu. Všem příjemcům bez výjimky se tedy jejich denní vyměřovací základ upravuje podle těchto redukčních hranic, než je vypočítána konečná výše denní dávky.
Beze změny zůstává procentní výpočet pro rok 2026
Pokud jde o samotný mechanismus a matematický vzorec pro výpočet výše ošetřovného, ten zůstane v roce 2026 zcela beze změny oproti předchozím letům, což zajišťuje kontinuitu a předvídatelnost celého systému. Ošetřovné se i nadále bude počítat jako 60 procent z denního vyměřovacího základu, který již byl upraven podle výše zmíněných redukčních hranic. Tento procentní podíl je stanoven zákonem a představuje kompromis mezi potřebou poskytnout dostatečnou finanční podporu pečujícím osobám na straně jedné a udržitelností celého systému nemocenského pojištění na straně druhé. Změní se však samotné hodnoty redukčních hranic, což je změna, která se provádí každoročně.
Pravidelné valorizace redukčních hranic
Redukční hranice nejsou pevně stanovenými hodnotami, které by zůstávaly neměnné po dlouhá léta, ale naopak podléhají pravidelnému každoročnímu přehodnocování a úpravám. Tyto pravidelné změny jsou navázány na vývoj průměrné mzdy v České republice, což znamená, že když roste průměrná mzda v národním hospodářství, rostou automaticky i hodnoty redukčních hranic. Tento mechanismus zajišťuje, aby systém sociálních dávek reflektoval aktuální ekonomickou situaci a cenovou hladinu ve společnosti a aby kupní síla vyplácených dávek byla zachována v čase. Pro rok 2026 tedy opět dochází ke zvýšení redukčních hranic v návaznosti na růst průměrné mzdy, přičemž tyto nové hodnoty jsou stanoveny zákonem.
Konkrétní hodnoty redukčních hranic pro rok 2026
Zákon pro rok 2026 stanovuje redukční hranice v následujících konkrétních hodnotách, které budou použity při výpočtu všech dávek ze systému nemocenského pojištění včetně ošetřovného. První redukční hranice je stanovena na částku 1633 korun denně, přičemž z té části denního vyměřovacího základu, která se nachází pod touto hranicí, se do výpočtu dávky započítává plných 90 procent, což zajišťuje vysokou míru náhrady příjmu u osob s nižšími výdělky. Druhá redukční hranice je určena na částku 2449 korun denně, a z té části denního vyměřovacího základu, která se nachází mezi první a druhou redukční hranicí, se započítává 60 procent. Třetí redukční hranice činí 4897 korun denně, přičemž z částky, která se nachází mezi druhou a třetí redukční hranicí, se do výpočtu zahrnuje pouze 30 procent. K částce denního vyměřovacího základu, která přesahuje třetí redukční hranici, se při výpočtu dávky vůbec nepřihlíží, což znamená, že i osoby s velmi vysokými příjmy mají zastropovanou maximální možnou výši dávky.
Kdy se zvýšení projeví u zaměstnanců
Zvýšení hodnot redukčních hranic bude mít praktický dopad na výši vyplaceného ošetřovného pouze u těch pečujících osob, které dosahují určité minimální úrovně příjmů. Konkrétně se jedná o výdělek pohybující se přibližně na úrovni průměrné hrubé mzdy v České republice, která bude pro rok 2026 činit 48 295 korun měsíčně. U zaměstnanců, kteří dosahují výdělku na této úrovni nebo výše, se již zvýšení redukčních hranic projeví ve vyšší částce ošetřovného oproti roku 2025. Je však nutné zdůraznit, že toto zvýšení bude ve své podstatě pouze symbolické a v praxi se bude jednat o navýšení v řádu několika desítek korun, konkrétně přibližně kolem 50 korun denně oproti předchozímu roku.
Dopad na osoby samostatně výdělečně činné
V případě osob samostatně výdělečně činných, tedy takzvaných OSVČ, jako jsou živnostníci, svobodná povolání a další podnikatelé, kteří budou v roce 2026 čerpat ošetřovné z důvodu nutnosti péče o nemocné blízké, bude situace poněkud odlišná než u zaměstnanců. Změna výše redukčních hranic se u této skupiny pečujících osob prakticky projeví až při dosahování skutečně velmi vysokých příjmů, konkrétně teprve při ročních příjmech přesahujících hranici 2 milionů korun. Důvodem tohoto odlišného dopadu je skutečnost, že u OSVČ se vyměřovací základ počítá na základě záloh na pojistné, které si OSVČ platí, a ty jsou stanoveny podle jejich ročních příjmů a podléhají jiným pravidlům než měsíční mzdy zaměstnanců.
Možnost čerpání dlouhodobého ošetřovného
Kromě standardního běžného krátkodobého ošetřovného, které je určeno pro krátkodobou péči o nemocné blízké trvající obvykle několik dní, existuje v českém právním systému také institut takzvaného dlouhodobého ošetřovného. Tuto speciální formu dávky mohou pečující osoby, ať už se jedná o zaměstnance v pracovním poměru nebo o osoby samostatně výdělečně činné, čerpat v případech, kdy je nezbytná dlouhodobá péče o blízkou osobu z důvodu jejího závažného zdravotního stavu, který vyžaduje soustavnou a intenzivní péči po delší časové období. Dlouhodobé ošetřovné může být vypláceno až po dobu maximálně 90 kalendářních dní, což poskytuje pečujícím osobám dostatečný časový prostor pro zajištění potřebné péče bez nutnosti obav o úplnou ztrátu příjmu.
Výpočet dlouhodobého ošetřovného
Základní princip a mechanismus výpočtu dlouhodobého ošetřovného je v podstatě obdobný jako u výše popisovaného krátkodobého ošetřovného, což zajišťuje jednotnost a srozumitelnost celého systému dávek nemocenského pojištění. I u dlouhodobého ošetřovného se vychází z denního vyměřovacího základu pečující osoby, který je následně upraven podle aktuálně platných redukčních hranic pro daný kalendářní rok. Výsledná částka dlouhodobého ošetřovného je pak vypočítána jako stanovené procento z tohoto redukovaného denního vyměřovacího základu. Díky tomuto jednotnému přístupu mohou pečující osoby relativně snadno odhadnout, s jakou finanční podporou mohou počítat jak v případě krátkodobé, tak dlouhodobé péče o své nemocné blízké, což jim umožňuje lépe plánovat svou osobní i rodinnou situaci v těchto náročných obdobích.
