Které OSVČ v roce 2026 ušetří na povinném pojistném?
Osoby samostatně výdělečně činné, které budут v průběhu celého kalendářního roku 2026 provozovat své podnikatelské aktivity formou vedlejší samostatné výdělečné činnosti, se mohou těšit na značné finanční úspory v oblasti povinných odvodů. Tato kategorie podnikatelů zahrnuje především ty živnostníky a svobodná povolání, kteří vykonávají svou samostatnou výdělečnou činnost souběžně s jiným hlavním statusem - konkrétně se jedná o podnikání při zaměstnání v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele, dále o podnikání během studia na střední nebo vysoké škole, o podnikání v období čerpání rodičovské dovolené při péči o malé dítě, nebo také o podnikání v důchodovém věku, ať už starobním nebo invalidním. Všechny tyto osoby mají společné jedno zásadní privilegium - při dosahování nízkých zisků ze své podnikatelské činnosti mohou díky specifickým pravidlům pro výpočet pojistného dosáhnout velmi znatelných a často i překvapivě vysokých úspor na povinných platbách zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, které by jinak musely odvádět do státního systému.
Klíčový rozdíl oproti hlavní činnosti
Zásadní a nejdůležitější výhodou, kterou přináší právní úprava pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti v porovnání s podnikáním vykonávaným jako hlavní činnost, spočívá v tom, že při závěrečném ročním výpočtu a vyúčtování jak sociálního, tak zdravotního pojištění za příslušný kalendářní rok nemusí být respektován a dodržen minimální vyměřovací základ, který je u hlavní činnosti OSVČ povinný. Tento minimální vyměřovací základ u hlavní činnosti představuje poměrně vysokou částku, ze které musí OSVČ na hlavní činnost odvádět pojistné bez ohledu na to, jak vysoký nebo nízký reálný zisk v daném roce dosáhla. Pro osoby s vedlejší činností však tato povinnost neplatí, což v praxi znamená, že při realizaci pouze nízkého nebo dokonce minimálního zisku z podnikatelské činnosti vykonávané jako vedlejší aktivita můžeme mluvit o opravdu značné, někdy až dramatické souhrnné úspoře na celkovém ročním pojistném, které musí být odvedeno do systému veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení.
Výpočet zdravotního pojištění u vedlejší činnosti
V případě provozování podnikatelské činnosti osobou samostatně výdělečně činnou formou vedlejší samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění vždy a bez výjimky vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, který odpovídá reálným ekonomickým výsledkům podnikání dané osoby. Tento skutečný vyměřovací základ, ze kterého se následně odvozuje výše povinných měsíčních záloh a konečného ročního zdravotního pojištění, se přitom počítá a stanoví jako přesně padesát procent z celkového daňového základu, který OSVČ vykáže ve svém daňovém přiznání za příslušný kalendářní rok. Je důležité zdůraznit, že u vedlejší činnosti neexistuje žádný minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, což znamená, že i při velmi nízkém zisku bude pojistné vypočítáno právě z této nižší částky, nikoliv z nějakého stanoveného minima. Zdravotní pojištění tedy musí být odvedeno vždy, i když podnikatel dosáhne pouze minimálního nebo velmi nízkého zisku, ale výše tohoto pojistného bude odpovídat skutečné ekonomické situaci a nebude uměle navyšována minimálním základem.
Výpočet sociálního pojištění u vedlejší činnosti
Co se týče sociálního pojištění, které zahrnuje důchodové pojištění a nemocenské pojištění, skutečný vyměřovací základ pro jeho výpočet u osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí přesně padesát pět procent z daňového základu, který podnikatel uvede ve svém daňovém přiznání. Zde však již existuje jedno důležité omezení - tento vypočtený skutečný vyměřovací základ nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ stanovený právě pro kategorii vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Pro kalendářní rok 2026 je podle předběžných propočtů vycházejících z očekávaného růstu průměrné mzdy tento minimální vyměřovací základ pro vedlejší činnost stanoven na částku přibližně 64 632 korun za celý rok, což představuje měsíční ekvivalent přibližně 5 386 korun. To znamená, že pokud vypočtený skutečný vyměřovací základ (55 % z daňového základu) dosáhne nebo překročí tuto minimální hranici, platí se pojistné z tohoto vyššího skutečného základu, ale pokud by byl nižší, teoreticky by se platilo z tohoto minima - s výjimkou případů, kdy zisk spadá do speciálního limitu pro úplné osvobození od placení sociálního pojištění.
Zásadní úspora díky limitu pro neplacení sociálního pojištění
Nejdůležitějším a finančně nejvýhodnějším prvkem celého systému pojistného pro vedlejší činnost je skutečnost, že když hrubý zisk dosažený z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nepřesáhne určitý zákonný roční limit, tak se sociální pojištění z této podnikatelské činnosti vůbec neplatí, tedy ani koruna. Pro celý kalendářní rok 2026 je tento magický limit stanoven na částku hrubého zisku do 117 521 korun, což představuje zvýšení o necelých šest tisíc korun v porovnání s rokem 2025, kdy byl tento limit nastaven na částce 111 736 korun. Toto každoroční navyšování limitu reflektuje růst průměrné mzdy v České republice a inflační vlivy. Hrubý zisk se přitom počítá jako rozdíl mezi celkovými příjmy z podnikání a veškerými výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, ať už se jedná o výdaji skutečně vynaložené a doložené účetními doklady, nebo o výdaji uplatněné formou paušálních výdajů v procentuální sazbě z příjmů podle druhu činnosti.
Konkrétní úspora pro OSVČ v roce 2026
Pokud tedy bude osoba samostatně výdělečně činná v průběhu celého kalendářního roku 2026 provozovat své podnikání formou vedlejší samostatné výdělečné činnosti a přitom dosáhne hrubého zisku nepřesahujícího výše uvedený limit 117 521 korun, může reálně ušetřit na celkové výši povinného pojistného velmi zajímavou částku. Díky skutečnosti, že se sociální pojištění v tomto případě vůbec neplatí a zdravotní pojištění se počítá pouze z nízkého skutečného základu bez aplikace minimálního základu, může tato úspora činit i několik desítek tisíc korun za celý kalendářní rok 2026. Konkrétně se jedná o ušetření celého sociálního pojištění, které by u minimálního základu pro vedlejší činnost činilo přibližně 19 000 až 20 000 korun ročně, plus úsporu na zdravotním pojištění díky výpočtu ze skutečného nízkého základu místo základu minimálního. Je pozoruhodné, že tato úspora může nastat i v situaci, kdy podnikatel dosáhne vyššího hrubého zisku než v předchozím roce 2025, protože limit pro neplacení sociálního pojištění se také zvýšil, a tedy podnikatel může být stále ještě pod tímto limitem, i když jeho podnikání je úspěšnější než v minulém roce.
Důležité upozornění na poměrné snižování limitu
Je však zcela nezbytné a kriticky důležité upozornit na jednu zásadní skutečnost, která se týká všech OSVČ provozujících vedlejší činnost, které nezahájily svou podnikatelskou aktivitu již od prvního ledna daného roku nebo ji ukončily před koncem kalendářního roku. Pokud totiž není podnikání provozováno po celou dobu kalendářního roku, tedy plných dvanáct měsíců od ledna do prosince, ale pouze po určitou část roku, například jen šest měsíců, tři měsíce nebo jakoukoliv jinou kratší dobu, je nezbytné počítat s tím, že se uvedený limit pro neplacení sociálního pojištění ve výši 117 521 korun vždy automaticky poměrně snižuje podle počtu kalendářních měsíců, ve kterých byla činnost skutečně vykonávána. Tento poměrný limit se vypočítá tak, že se celkový roční limit vydělí dvanácti měsíci a následně vynásobí počtem měsíců, kdy bylo podnikání provozováno. Například při podnikání jen šest měsíců v roce by limit činil pouze polovinu ročního limitu, tedy přibližně 58 760 korun. Toto pravidlo musí každý podnikatel důsledně respektovat při plánování svých odvodů a nelze ho žádným způsobem obejít nebo ignorovat.
