Které příjmy žadatele a domácnosti ovlivňují nárok na Superdávku?
Na to, v jaké konkrétní výši a zda vůbec má žadatel, respektive celá jeho společně posuzovaná domácnost, na takzvanou Superdávku – což je v oficiální terminologii správně označována jako Dávka státní sociální pomoci – skutečný právní nárok, mají naprosto zásadní a rozhodující vliv především všechny druhy příjmů, kterých jak samotný žadatel, tak i všichni ostatní členové s ním společně posuzované a hospodařící domácnosti za určité přesně stanovené rozhodné období, konkrétně se jedná o celé kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předchází samotnému podání žádosti o tuto sociální dávku, dosahuje nebo v daném období dosahoval.
Příjmy ze zaměstnání a podnikání
Do tohoto celkového rozhodného příjmu, který je klíčový pro stanovení nároku na dávku, se ze zákona povinně započítává především klasický příjem ze zaměstnání, tedy veškeré mzdy a platy, které žadatel nebo členové jeho domácnosti pobírají na základě pracovněprávního vztahu u jakéhokoliv zaměstnavatele. Dále se sem zahrnuje také příjem za samostatně výdělečnou činnost, což znamená veškeré příjmy osob samostatně výdělečně činných, živnostníků, podnikatelů a dalších osob, které vykonávají výdělečnou činnost na vlastní účet a vlastní odpovědnost.
Příjmy z majetku a ostatní zdanitelné příjmy
Mezi další kategorie příjmů, které zákon o státní sociální podpoře bezvýjimečně zohledňuje při posuzování nároku na Superdávku, patří bezesporu také příjmy z nájmů, tedy všechny finanční prostředky, které členové domácnosti získávají z pronájmu nemovitostí, bytů, nebytových prostor nebo jiného majetku třetím osobám. Kromě toho se do celkového příjmu započítávají i ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, což může zahrnovat širokou škálu dalších příjmových kategorií, jako jsou například kapitálové výnosy, příjmy z prodeje cenných papírů, dividendy a další formy příjmů, které jsou podle daňové legislativy považovány za zdanitelný příjem.
Důchody a příspěvky ze sociálního systému
Dále se při posuzování celkové příjmové situace domácnosti žadatele berou v potaz také nejrůznější typy sociálních dávek, důchodů a dalších příspěvků ze státního systému sociálního zabezpečení, mezi které v první řadě patří starobní důchod vyplácený osobám, které dosáhly důchodového věku a splnily podmínky pro jeho přiznání, dále invalidní důchod poskytovaný osobám se sníženou pracovní schopností, a také pozůstalostní důchod, který je vyplácen pozůstalým rodinným příslušníkům po zemřelém důchodci nebo pojištěnci.
Dávky nemocenského pojištění a podpora rodičů
Významnou kategorii příjmů, které musí být při posuzování nároku na Superdávku zohledněny, představují rovněž dávky nemocenského pojištění, kam spadá zejména nemocenská, tedy dávka poskytovaná zaměstnancům nebo samostatně výdělečně činným osobám v případě jejich dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí nebo úrazem, dále ošetřovné, které je vypláceno osobám pečujícím o nemocného člena rodiny, a mateřská, což je peněžitá dávka poskytovaná ženám v období těhotenství a po porodu. K této skupině příjmů se také řadí rodičovský příspěvek, který je dlouhodobou dávkou určenou rodičům pečujícím o malé dети a umožňující jim věnovat se péči o dítě namísto výkonu zaměstnání.
Podpora v nezaměstnanosti a příspěvky na péči
Do celkového příjmu domácnosti se dále započítává také podpora v nezaměstnanosti, která je poskytována osobám, které přišly o zaměstnání a splňují zákonné podmínky pro její pobírání, včetně aktivní evidence na úřadu práce, a podpora při rekvalifikaci, jež je určena osobám, které se účastní rekvalifikačních kurzů za účelem získání nové kvalifikace nebo zlepšení své uplatnitelnosti na trhu práce. Velmi důležitou položkou je také příspěvek na péči, což je dávka poskytovaná osobám závislým na pomoci jiné osoby při zvládání základních životních potřeb, přičemž výše tohoto příspěvku se odvíjí od stupně závislosti osoby.
Výživné a příjmy všech členů domácnosti
Posledním typem příjmu, který se standardně zahrnuje do celkového rozhodného příjmu při posuzování nároku na Superdávku, je výživné, tedy peněžité plnění, které je vypláceno na základě rozhodnutí soudu nebo dohody rodičů na výživu nezaopatřených dětí nebo bývalého manžela či manželky. Je naprosto zásadní zdůraznit, že se vždy započítávají příjmy všech členů domácnosti, které s žadatelem sdílí společně hospodařící domácnost a které mají některý z výše uvedených typů příjmů, přičemž právě celkový součet všech těchto příjmů v domácnosti je pak poměřován s ustanovenými limity a hranicemi pro nárok na dávku.
Pravidelné přehodnocování příjmové situace
Příjmová situace žadatele a jeho domácnosti se však nehodnotí pouze jednorázově v okamžiku podání žádosti o Superdávku, ale je pravidelně posuzována i po přiznání nároku na tuto dávku, a to z hlediska toho, zda nárok na dávku nadále trvá, nebo zda se případně mění jeho výše v závislosti na aktuální příjmové situaci domácnosti. Pro tento účel jsou žadatelé povinni dokládat veškeré své příjmy a příjmy všech členů své domácnosti každé tři měsíce, tedy v pravidelných čtvrtletních intervalech, přičemž úřad práce na základě těchto doložených údajů průběžně vyhodnocuje, zda jsou stále splněny podmínky pro pobírání dávky a v jaké výši.
Hodnocení majetku členů domácnosti
Kromě samotných příjmů, které představují primární kritérium pro posouzení nároku na Superdávku, se pro přiznání této dávky státní sociální pomoci hodnotí také majetkové poměry všech členů domácnosti žadatele, přičemž do úvahy se bere především vlastnictví nemovitostí, jako jsou domy, byty, pozemky a další nemovité věci, dále vlastnictví motorových vozidel, konkrétně aut, motocyklů a dalších dopravních prostředků, a v neposlední řadě také finanční prostředky, které mají členové domácnosti uloženy na bankovních účtech, v hotovosti nebo v jiných formách finančních aktiv, přičemž zákon stanoví určité limitní hodnoty tohoto majetku, jejichž překročení může vést k zamítnutí žádosti o dávku nebo k jejímu odnятí.
