Kteří plátci DPH s žádostí o prominutí pokut neuspějí?
V rámci české daňové legislativy je prominutí pokut za nedodržení povinností spojených s kontrolním hlášením k dani z přidané hodnoty (DPH) významným tématem, které zasahuje tisíce plátců této daně. V následujících odstavcích detailně rozeberu, které subjekty mají minimální či nulovou šanci na úspěch při žádosti o prominutí těchto sankcí, a to navzdory jejich případným žádostem či odvoláním.
Nespolehliví plátci a jejich bezvýchodná situace
Plátci DPH, kteří byli finanční správou označeni za "nespolehlivé plátce", se ocitají v extrémně nevýhodné pozici. Tento status, jenž je veřejně dostupný v registru plátců DPH, představuje jakési cejchování subjektů, které v minulosti závažným způsobem porušily své daňové povinnosti. Takto označení plátci nemají prakticky žádnou šanci na prominutí jakýchkoliv pokut souvisejících s kontrolním hlášením, bez ohledu na závažnost důvodů, které ve své žádosti uvedou. Finanční správa v těchto případech zaujímá nekompromisní postoj, jelikož nespolehlivý plátce je již z definice považován za rizikový subjekt, u něhož nelze předpokládat dobrou víru či mimořádné okolnosti hodné zřetele.
Trestněprávní historie jako nepřekonatelná překážka
Dalším faktorem, který absolutně znemožňuje prominutí pokuty, je trestněprávní historie plátce. Konkrétně jde o situace, kdy byl daňový subjekt pravomocně odsouzen za spáchání některého z trestných činů proti daňovému řádu. Tyto delikty zahrnují širokou škálu provinění od zkrácení daně přes neodvedení povinných plateb až po padělání a pozměňování úředních listin v daňovém řízení. Pravomocné odsouzení za tyto činy představuje v očích zákonodárce i správce daně natolik závažné porušení základní důvěry mezi státem a daňovým poplatníkem, že jakákoliv benevolence v podobě prominutí pozdějších administrativních pokut je zcela vyloučena.
Dřívější vysoké pokuty jako diskvalifikační faktor
Významným diskvalifikačním faktorem je také historie předchozích pokut. Pokud byl plátci DPH v minulosti udělen finanční postih za delikt v daňové či účetní oblasti, jehož horní hranice je zákonem stanovena na minimálně 250 000 Kč, bude jeho žádost o prominutí aktuální pokuty automaticky zamítnuta. Tato hranice není stanovena náhodně – zákonodárce tím vymezuje kategorii závažných prohřešků, které indikují systematické či závažné porušování daňových předpisů, nikoliv pouze jednorázové pochybení či nedopatření. Finanční správa v těchto případech vychází z předpokladu, že subjekt s takovou historií představuje zvýšené riziko pro daňový systém.
Nedostatky v účetnictví jako nepřekonatelný hendikep
Plátci DPH, u nichž byly v minulosti zjištěny nedostatky ve vedení účetnictví, se rovněž řadí mezi subjekty, které nemohou očekávat prominutí pokut souvisejících s kontrolním hlášením. Správné vedení účetnictví představuje fundamentální povinnost každého podnikatele a je základním předpokladem pro korektní stanovení daňové povinnosti. Jakékoliv zjištěné nesrovnalosti, jako jsou chybějící doklady, neprokázané náklady či příjmy, nebo dokonce úplná absence účetní evidence, signalizují potenciální snahu o obcházení daňových povinností. Správce daně logicky nemůže prominout pokutu subjektu, který již v minulosti prokázal nedbalý či dokonce úmyslně nesprávný přístup k základním povinnostem.
Zajišťovací příkaz jako indikátor rizika
Specifickou kategorií plátců DPH, kteří nemohou počítat s prominutím pokut, jsou ti, vůči nimž byl v minulosti vydán zajišťovací příkaz. Tento nástroj finanční správy, sloužící k zajištění úhrady daně, která dosud nebyla stanovena nebo dosud neuplynul den její splatnosti, se využívá v případech, kdy existuje důvodná obava, že daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo její výběr bude spojen se značnými obtížemi. Vydání zajišťovacího příkazu tedy samo o sobě indikuje zvýšené riziko spojené s daným plátcem, a proto zákonodárce tyto subjekty zařadil mezi ty, jejichž žádosti o prominutí pokut budou automaticky zamítnuty.
Opakované nesplnění povinností a reakce až na výzvu
Posledním, avšak neméně významným faktorem diskvalifikujícím plátce z možnosti prominutí pokuty, je opakované nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením v relativně krátkém časovém horizontu. Konkrétně jde o situace, kdy plátce nejméně dvakrát během posledních dvanácti měsíců nesplnil své zákonné povinnosti a nápravu sjednal až po výzvě správce daně. Tento vzorec chování naznačuje systematické zanedbávání povinností a reaktivní přístup namísto proaktivního dodržování zákonných požadavků. Finanční správa logicky nemůže tolerovat a prominout pokuty subjektům, které opakovaně prokazují, že své daňové povinnosti plní pouze pod tlakem hrozících sankcí.
Doporučení pro praxi
Z výše uvedeného vyplývá, že česká daňová legislativa jasně vymezuje kategorie plátců DPH, jejichž žádosti o prominutí pokut souvisejících s kontrolním hlášením budou vždy zamítnuty. Tato nekompromisní pozice zákonodárce odráží snahu o efektivní fungování daňového systému a minimalizaci rizik spojených s daňovými úniky. Pro plátce DPH z toho plyne jednoznačné doporučení – důsledně a včas plnit všechny zákonné povinnosti související s kontrolním hlášením, neboť v případě některých kategorií subjektů neexistuje žádná cesta, jak se případným pokutám vyhnout cestou jejich dodatečného prominutí.
