Může již zastavená exekuce začít znovu?
Exekuční řízení představuje jeden z nejzávažnějších právních institutů, který významným způsobem zasahuje do majetkových práv povinného dlužníka a současně slouží k ochraně oprávněných nároků věřitele. Když hovoříme o zastavené exekuci, musíme si především uvědomit, že se jedná o situaci, kdy soudní exekutor nebo soud rozhodl o ukončení probíhajícího vymáhacího procesu, aniž by došlo k úplnému uspokojení pohledávky věřitele. Toto zastavení může mít různé důvody – od procesních vad přes zánik vymáhané pohledávky až po situaci, která je v praxi nejčastější, tedy zastavení pro nemajetnost dlužníka či bezvýslednost exekučního řízení. Právě tento poslední případ vyvolává zásadní otázku, zda může být jednou zastavená exekuce znovu obnovena a za jakých podmínek k tomu může dojít.
Zastavení exekuce pro bezvýslednost podle exekučního řádu
Ustanovení § 55 exekučního řádu představuje klíčový právní nástroj, který umožňuje zastavit exekuci v situaci, kdy se po dlouhou dobu nedaří vymoci ani částečnou úhradu dlužné částky. Konkrétně se jedná o období šesti let, během kterého musí exekutor vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby zjistil majetkové poměry dlužníka a pokusil se o vymožení alespoň části dluhu. Během této doby exekutor systematicky prověřuje všechny možné zdroje příjmů dlužníka – kontroluje jeho zaměstnavatele, bankovní účty, nemovitý majetek evidovaný v katastru nemovitostí, movité věci, pohledávky vůči třetím osobám, obchodní podíly ve společnostech a jakékoliv další majetkové hodnoty, které by mohly být postiženy exekucí. Pokud se ani přes veškerou snahu nepodaří během této šestileté lhůty získat žádné prostředky nebo získané prostředky nepokryjí ani náklady exekuce, může soud na návrh nebo i bez návrhu rozhodnout o zastavení exekuce pro její bezvýslednost.
Právo věřitele na podání nového exekučního návrhu
Zastavení exekuce pro bezvýslednost však neznamená definitivní konec možností věřitele domoci se svého práva. Český právní řád výslovně umožňuje oprávněnému věřiteli, aby i po zastavení exekuce podal nový exekuční návrh založený na stejném exekučním titulu. Exekučním titulem může být pravomocný rozsudek soudu, platební rozkaz, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, rozhodčí nález nebo jiná listina, kterou zákon označuje za exekuční titul. Věřitel tak může využít například původní rozsudek, na jehož základě byla vedena předchozí bezvýsledná exekuce, a podat na jeho základě nový návrh na zahájení exekučního řízení. Tato možnost vychází z principu, že pohledávka věřitele zastavením exekuce nezaniká a věřitel má stále právo na její vymožení, pokud se majetkové poměry dlužníka změní nebo pokud se objeví nový majetek, který v době předchozí exekuce nebyl k dispozici.
Podmínka složení zálohy na náklady exekuce
Klíčovou podmínkou pro zahájení nové exekuce po předchozím zastavení pro bezvýslednost je povinnost věřitele uhradit přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Soudní exekutor má právo požadovat tuto zálohu zejména proto, aby pokryl náklady spojené s prověřováním majetkových poměrů dlužníka a s úkony směřujícími k vymožení pohledávky. Výše této zálohy není pevně stanovena a exekutor ji určuje individuálně podle předpokládané náročnosti případu, obvykle se pohybuje v řádu tisíců až desetitisíců korun. Záloha slouží k pokrytí nákladů na lustraci majetku dlužníka, doručování písemností, případné znalecké posudky při oceňování majetku a další procesní úkony. Pokud věřitel tuto zálohu neuhradí, exekutor není povinen v řízení pokračovat a může navrhnout jeho zastavení.
Povinnost exekutora prověřit majetkové poměry dlužníka
Před zahájením nové exekuce má soudní exekutor zákonnou povinnost důkladně prověřit aktuální majetkové poměry dlužníka. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu a má zabránit vedení zjevně bezúčelných exekucí, které by pouze zatěžovaly dlužníka a justici, aniž by vedly k uspokojení věřitele. Exekutor musí v přiměřené lhůtě, která se obvykle pohybuje v řádu několika týdnů až měsíců, provést komplexní šetření zahrnující dotazy na zaměstnavatele, finanční instituce, katastrální úřady, registry vozidel, zdravotní pojišťovny, správu sociálního zabezpečení a další relevantní instituce. Pokud toto šetření prokáže, že dlužník nadále nedisponuje žádným postižitelným majetkem nebo příjmy a že případný výtěžek z exekuce by nepokryl ani náklady řízení, je exekutor povinen navrhnout zastavení této nové exekuce ještě před tím, než by začal provádět exekuční úkony.
Praxe opakovaného vedení bezvýsledných exekucí
V reálné praxi českého exekučního systému se však setkáváme s fenoménem, kdy někteří soudní exekutoři jsou ochotni pokračovat v bezvýsledných exekucích, pokud věřitel opakovaně hradí zálohy na jejich vedení. Tento postup, ačkoliv formálně není v rozporu se zákonem, vyvolává etické otázky a diskuse o smyslu takového počínání. Věřitel může být motivován různými důvody – od skutečné naděje na změnu majetkových poměrů dlužníka přes snahu o psychologický nátlak až po případy, kdy samotná existence exekuce slouží jako určitá forma trestu či varování pro dlužníka. Exekutor v takových případech pravidelně prověřuje majetkové poměry dlužníka, zasílá věřiteli zprávy o stavu řízení a formálně plní své zákonné povinnosti, přestože reálná šance na vymožení pohledávky je minimální nebo nulová.
Časové limity a maximální doba trvání obnovené exekuce
Obnovená exekuce podléhá stejným časovým limitům jako exekuce původní. To znamená, že pokud ani v této nové exekuci nedojde během šesti let k alespoň částečnému vymožení pohledávky, může být opět zastavena pro bezvýslednost. Tento cyklus se může opakovat maximálně po dobu 12 let po sobě jdoucích.
