Na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2026 bude třeba připlatit
Dobrovolné důchodové pojištění představuje velmi důležitý nástroj v rámci českého důchodového systému, který umožňuje občanům aktivně řešit problematické situace spojené s nedostatečnou dobou pojištění potřebnou pro vznik nároku na starobní důchod. Tento institut slouží především těm pojištěncům, kteří se v průběhu svého produktivního věku ocitli v situacích, kdy jim z různých objektivních či subjektivních důvodů vznikly mezery v jejich pojistné historii, což by v budoucnu mohlo negativně ovlivnit jejich nárok na důchodové dávky nebo dokonce způsobit, že na důchod nebudou mít nárok vůbec. Systém dobrovolného důchodového pojištění tak funguje jako pojistka proti riziku, že by člověk v důchodovém věku zůstal bez příjmu nebo s výrazně sníženou důchodovou dávkou kvůli mezerám v pojištění, které vznikly v minulosti.
Typické situace vedoucí ke vzniku mezer v pojištění
Existuje celá řada životních situací a okolností, které mohou vést ke vzniku problematických mezer v pojistné historii jednotlivých občanů, přičemž tyto mezery mohou mít v budoucnu zásadní dopad na výši starobního důchodu nebo dokonce na samotný vznik nároku na důchodové dávky. Mezi nejčastější skupiny lidí, kterým tento problém hrozí nebo již nastal, patří především studenti středních a vysokých škol, protože doba studia se jim do celkové doby pojištění pro účely důchodového zabezpečení automaticky nezapočítává, což znamená, že roky strávené vzděláváním představují z hlediska důchodového systému ztracené období. Další velmi často se vyskytující skupinou jsou nezaměstnaní občané, kteří jsou sice řádně registrováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, což je jejich povinnost vyplývající ze zákona, avšak nepobírají podporu v nezaměstnanosti, protože buď na ni nemají nárok, nebo jim již vypršela, a během této doby se jim tedy pojistné neodvádí. Rovněž osoby pracující pro zahraničního zaměstnavatele, pokud jejich pracovní vztah není uspořádán způsobem, který by zahrnoval účast v českém důchodovém systému, čelí riziku vzniku mezer v pojištění, protože jejich zaměstnavatel není povinen odvádět pojistné do českého systému sociálního zabezpečení.
Vývoj výše měsíční platby a její zvýšení v roce 2026
Finanční stránka dobrovolného důchodového pojištění podléhá každoroční aktualizaci, která odráží změny v ekonomice a vývoj průměrné mzdy v České republice, což znamená, že částka, kterou musí pojištěnci měsíčně odvádět, pokud se rozhodnou využít tohoto institutu, není konstantní, ale mění se s ohledem na makroekonomické ukazatele. V konkrétním roce 2026 bude minimální měsíční částka, kterou bude nutné odvádět v rámci dobrovolného důchodového pojištění, činit celkem 3 428 korun českých za jeden kalendářní měsíc, což představuje poměrně významné finanční zatížení pro ty občany, kteří se rozhodnou svou pojistnou historii takto doplňovat. Pokud tuto částku porovnáme s rokem 2025, zjistíme, že došlo k navýšení o 168 korun měsíčně, protože v roce 2025 činila minimální měsíční platba dobrovolného důchodového pojištění částku 3 260 korun, což znamená meziroční růst přibližně o pět procent. Tato valorizace částky je automatickým důsledkem růstu průměrné mzdy, protože výpočet minimální měsíční platby je přímo vázán na aktuální výši průměrné mzdy stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí pro důchodové účely, konkrétně se jedná o 28 procent z jedné čtvrtiny této průměrné mzdy.
Podmínky nároku na důchod a možnosti využití dobrovolného pojištění
Český důchodový systém stanovuje přesné a zákonem dané podmínky, které musí být splněny pro to, aby občan získal nárok na vyplácení starobního důchodu, přičemž klíčovým parametrem je celková doba pojištění, tedy souhrn období, po která byla osoba účastna důchodového pojištění a za která bylo odvedeno pojistné. Pro získání nároku na řádný starobní důchod, který lze čerpat po dosažení zákonné důchodové věkové hranice, je bezpodmínečně nutné mít odpracovanou a pojištěnou dobu v minimálním rozsahu alespoň 35 let, což představuje poměrně dlouhé období ekonomické aktivity. Pokud se občan rozhodne využít možnosti odchodu do předčasného starobního důchodu, tedy odchodu do důchodu před dosažením standardní důchodové věkové hranice, jsou podmínky ještě přísnější, protože v tomto případě je vyžadována doba pojištění v minimálním rozsahu 40 let. Je naprosto zásadní si uvědomit, že pokud pojištěnec nedosáhne těchto stanovených minimálních dob pojištění, nárok na vyplácení starobního důchodu mu nevznikne vůbec, což znamená, že by v důchodovém věku zůstal bez tohoto důležitého příjmu. Právě proto existuje institut dobrovolného důchodového pojištění, který umožňuje tyto chybějící roky doplnit, přičemž zákon stanovuje, že prostřednictvím dobrovolného pojištění lze získat maximálně 15 let doby pojištění, což poskytuje pojištěncům poměrně široký prostor pro nápravu jejich pojistné historie a zajištění nároku na důchod.
