Nový nižší limit pro náhradní plnění v roce 2026
Poskytovatelé náhradního plnění představují specifickou kategorii subjektů, které hrají důležitou roli v systému zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice. Tito poskytovatelé mají možnost nabízet různorodé služby či výrobky, které mohou zaměstnavatelé odebírat jako formu náhradního plnění své zákonné povinnosti. Za každého svého zaměstnance se zdravotním postižením, kterého daný poskytovatel náhradního plnění skutečně zaměstnává, může tento subjekt poskytovat své služby nebo výrobky pouze do určitého finančního limitu, který je pevně stanoven zákonem. Tento mechanismus má zajistit, aby systém náhradního plnění byl transparentní, kontrolovatelný a aby skutečně sloužil k podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nikoliv k obcházení zákonných povinností zaměstnavatelů.
Účel a funkce náhradního plnění v systému
Uvedený finanční limit pro toto specifické plnění má zásadní význam v celém systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Náhradní plnění slouží v určitých přesně vymezených případech jako legitimní náhrada za splnění takzvaného povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který je stanoven zákonem pro zaměstnavatele s určitým počtem zaměstnanců. Tento institut umožňuje zaměstnavatelům, kteří z různých objektivních důvodů nemohou nebo nedokážou zaměstnat dostatečný počet osob se zdravotním postižením přímo ve svých firmách, aby svou zákonnou povinnost splnili alternativním způsobem prostřednictvím odběru výrobků nebo služeb od subjektů, které osoby se zdravotním postižením reálně zaměstnávají.
Snížení limitu od roku 2025
Klíčovou změnou, která výrazně ovlivňuje celý systém náhradního plnění, je skutečnost, že tento zákonem stanovený limit je již od roku 2025 významně nižší než tomu bylo v předchozích letech. Toto snížení limitu nepřišlo náhodně ani izolovaně, ale je přímým důsledkem komplexních změn v pravidlech týkajících se povinnosti zaměstnávání osob s postižením, které prošly legislativním procesem a byly implementovány do právního řádu České republiky. Tyto změny reflektují dlouhodobou snahu zákonodárců a státních orgánů o zvýšení míry reálného, skutečného zaměstnávání osob se zdravotním postižením na běžném trhu práce a o omezení možností, jak se zákonné povinnosti vyhnout pouze formálním plněním prostřednictvím náhradních mechanismů.
Konkrétní výše nového limitu
Zaměstnavatelé všech velikostí a typů, osoby samostatně výdělečně činné, které zaměstnávají další pracovníky, a také integrační sociální podniky, které hrají specifickou roli v systému zaměstnávání znevýhodněných osob, mohou nově poskytovat výrobky a služby pro účely náhradního plnění pouze do maximální výše odpovídající 14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství České republiky za každého zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením a kterého daný poskytovatel náhradního plnění skutečně zaměstnává. Toto číslo 14násobku představuje podstatné snížení oproti předchozí právní úpravě, která byla mnohem benevolentnější a umožňovala poskytovatelům náhradního plnění nabízet své služby a výrobky v mnohem větším finančním objemu. Dříve totiž byl tento limit stanoven na dvojnásobnou hodnotu, konkrétně na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, což poskytovalo poskytovatelům náhradního plnění mnohem větší prostor pro jejich podnikatelské aktivity v této oblasti.
Kdy se změna poprvé projeví v praxi
Poprvé se toto významné snížení limitu pro náhradní plnění reálně a prakticky projeví v roce 2026, a to konkrétně v rámci pravidelného povinného hlášení, které jsou všichni zaměstnavatelé s povinností zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ze zákona povinni podávat příslušným státním orgánům. Toto hlášení se týká plnění povinnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zaměstnavatelé je tradičně podávají v měsíci únoru každého kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. První aplikace nového sníženého limitu tedy proběhne v únoru 2026, kdy budou zaměstnavatelé podávat své hlášení za celý kalendářní rok 2025, což bude první kompletní rok, ve kterém se nová pravidla plně uplatňovala po celých dvanáct měsíců.
Důvod změny a její cíl
Zaměstnavatelé mají v přímém důsledku výše zmíněných nových pravidel a legislativních změn nyní výrazně posílenou povinnost osoby se zdravotním postižením skutečně a reálně zaměstnávat ve svých podnicích, firmách a organizacích, a to přímo v pracovněprávních vztazích, kde tyto osoby vykonávají konkrétní pracovní činnosti a jsou plnohodnotnými členy pracovních kolektivů. Zároveň je legislativní změnou zamýšleno, aby zaměstnavatelé v mnohem menší míře než doposud využívali náhradu této přímé zaměstnanosti ve formě odběru výrobků či služeb od poskytovatelů náhradního plnění, protože tento způsob, ačkoliv byl a stále zůstává legální, nepřispívá tak efektivně k sociální inkluzi osob se zdravotním postižením a jejich plnohodnotné integraci do běžného pracovního prostředí a společnosti jako celku.
