Od července 2026 budou i malé zásilky ze zahraničních obchodů zatíženy clem
Od 1. července roku 2026 vstoupí v platnost zásadní změna v oblasti mezinárodního elektronického obchodování, která se dotkne prakticky každého spotřebitele v zemích Evropské unie, jenž kdy nakoupil zboží v zahraničním internetovém obchodě. Rada Evropské unie totiž přijala rozhodnutí, podle něhož budou nově celnímu poplatku podléhat i ty nejmenší zásilky přicházející ze zemí mimo Evropskou unii, tedy z takzvaných třetích zemí, přičemž dosud platilo, že zásilky v hodnotě nepřesahující 150 eur byly od cla zcela osvobozeny. Tato hranice 150 eur existovala po dlouhá léta jako ochranný práh, který měl původně usnadnit mezinárodní obchod a snížit administrativní zátěž celních orgánů, avšak s prudkým nárůstem objemu zásilek z asijských e-shopů,, se tento systém ukázal být dlouhodobě neudržitelným a v přímém rozporu se zájmy evropských obchodníků i spotřebitelů. Nové pravidlo tedy ruší dosavadní osvobození od cla a zavádí povinnost platit celní poplatek i za zásilky, jejichž celková hodnota je nižší než zmíněných 150 eur.
Konkrétní podoba nového cla a jeho výpočet
Způsob, jakým bude nové clo vypočítáváno, je přitom poměrně specifický a pro mnohé spotřebitele může být překvapující, neboť poplatek ve výši 3 eur se nebude vztahovat na celou zásilku jako takovou, ale bude účtován za každou jednotlivou položku obsaženou v dané zásilce, což znamená, že pokud si zákazník objedná například pět různých produktů v rámci jedné objednávky, bude celkový celní poplatek za tuto zásilku činit nikoli 3 eura, ale rovných 15 eur, a to bez ohledu na celkovou hodnotu zboží nebo jeho charakter. Toto opatření cílí především na prodejce, kteří jsou zapojeni do systému IOSS, tedy do zvláštního režimu pro hlášení a odvádění daně z přidané hodnoty při dovozu zboží, a představuje přechodnou fázi v rámci širší reformy celního systému Evropské unie, přičemž konečným cílem je úplné zrušení hranice 150 eur a zavedení komplexního a jednotného systému zdanění veškerého dováženého zboží bez ohledu na jeho hodnotu. Spotřebitelé by si tedy měli být vědomi toho, že výsledná cena jejich nákupu může být výrazně vyšší, než jakou původně viděli v zahraničním internetovém obchodě, a to zejména v případě objednávek obsahujících větší počet drobných položek, jako jsou například oblečení, elektronické doplňky, kosmetika nebo dekorační předměty.
Důvody zavedení opatření a jeho širší dopad
Hlavním důvodem, který Radu Evropské unie vedl k přijetí tohoto opatření, je snaha ochránit unijní trh před tím, co evropské instituce označují za nekalou konkurenci ze strany zahraničních, zejména asijských prodejců, kteří díky kombinaci extrémně nízkých výrobních nákladů, štědré státní podpoře a dosavadnímu osvobození od cla mohli nabízet své zboží evropským spotřebitelům za ceny, s nimiž evropští výrobci a obchodníci jednoduše nemohli konkurovat, a to ani při veškeré snaze o optimalizaci vlastních provozních nákladů. Objem zásilek přicházejících ze třetích zemí totiž v posledních letech naprosto explodoval, přičemž jen samotná platforma Temu byla v určitých obdobích zodpovědná za desítky milionů zásilek měsíčně směřujících do zemí EU, a celní a daňové úřady členských států byly touto vlnou doslova zahlceny, neboť administrativní kapacity potřebné ke zpracování takového množství zásilek výrazně přesahovaly dostupné zdroje. Nové celní pravidlo tak má plnit hned několik funkcí současně: jednak má přinést spravedlivější podmínky pro evropské obchodníky, kteří musejí plnit přísné evropské normy v oblasti bezpečnosti výrobků, ochrany životního prostředí nebo pracovněprávní legislativy, jednak má přispět ke zvýšení celních příjmů členských států a Evropské unie jako celku, a v neposlední řadě má také přimět zahraniční platformy k větší transparentnosti a zodpovědnosti vůči evropským spotřebitelům, kteří se v minulosti opakovaně setkávali se zbožím nesplňujícím evropské bezpečnostní standardy.
