Osvobození zaměstnaneckých benefitů se nejspíš zpřísní kvůli zneužívání zaměstnavateli
Pravidla upravující daňové osvobození zaměstnaneckých nepeněžních benefitů se nacházejí na prahu další významné transformace, která by měla pravděpodobně nabýt účinnosti od počátku roku 2026. Tato nadcházející úprava představuje již několikátou zásadní změnu v této oblasti během pouhých tří let. Současné legislativní úsilí je primárně zaměřeno na zpřísnění podmínek pro uplatnění daňového osvobození u specifické kategorie benefitů, které jsou označovány jako volnočasové zaměstnanecké benefity.
Mezi tyto volnočasové benefity patří zejména vstupné na různá sportoviště, vstupenky na kulturní akce a představení, možnost využívání zdravotnických zařízení pro preventivní či regenerační účely, nebo obdobně využitelné body na speciálních benefitních kartách, které zaměstnancům umožňují čerpat tyto služby podle jejich individuálních preferencí. Tyto benefity se v současnosti těší značné oblibě jak ze strany zaměstnavatelů, kteří je nabízejí jako součást motivačního balíčku, tak ze strany zaměstnanců, kteří oceňují možnost využívat tyto služby s daňovými výhodami.
Problematika obcházení pravidel zaměstnavateli
Hlavním důvodem pro připravované zpřísnění pravidel je rostoucí počet případů systematického zneužívání daňových výhod spojených s těmito benefity ze strany některých zaměstnavatelů. Tyto subjekty totiž objevily způsob, jak efektivně obcházet standardní daňové a odvodové povinnosti tím, že část klasické peněžní mzdy svých zaměstnanců nahrazují právě těmito daňově osvobozenými nepeněžními benefity. Tento přístup má pro zaměstnavatele značně výhodné ekonomické důsledky, protože jim umožňuje výrazně snížit celkovou daňovou a odvodovou zátěž spojenou s odměňováním jejich pracovníků.
V praxi to konkrétně znamená, že místo vyplacení bonusu nebo části základní mzdy v hotovosti, na kterou by musely být odvedeny všechny zákonné daně a odvody včetně sociálního a zdravotního pojištění, poskytuje zaměstnavatel svému zaměstnanci ekvivalentní hodnotu ve formě těchto osvobozených benefitů. Takový postup vede k tomu, že státní rozpočet a systémy sociálního zabezpečení přicházejí o značné finanční prostředky, které by za normálních okolností byly odvedeny jako daně a povinné odvody.
Charakter problematických benefitů jako naturální mzdy
Z pohledu daňové teorie a praxe mají tyto zneužívané benefity ve skutečnosti charakter daňově osvobozené naturální mzdy, což představuje zásadní problém z hlediska spravedlivosti daňového systému a jeho efektivity. Naturální mzda je forma odměňování, při které zaměstnanec nedostává peněžní prostředky, ale statky nebo služby odpovídající hodnotě jeho práce. Když je taková naturální mzda současně osvobozena od daně, vytváří se nerovnovážná situace, která zvýhodňuje zaměstnavatele a zaměstnance využívající tyto benefity oproti těm, kteří pracují za standardní zdaněnou mzdu.
Tento stav je problematický nejen z hlediska daňové spravedlnosti, ale také z perspektivy udržitelnosti veřejných financí a systémů sociálního zabezpečení. Pokud se totiž část pracovních příjmů systematicky vyvádí z dosahu daňového systému prostřednictvím těchto benefitů, dochází k erozi daňové základny a snížení příjmů veřejných rozpočtů, což může mít dlouhodobě negativní dopady na financování veřejných služeb a sociálních systémů.
Konkrétní parametry navrhované úpravy
Zpřísnění pravidel, které již úspěšně prošlo schvalovacím procesem v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, je koncipováno tak, aby efektivně zabránilo výše popsaným zneužíváním systému. Klíčovou součástí navrhované úpravy je stanovení jasného pravidla, podle kterého nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem svým zaměstnancům nemohou být současně považována za mzdu, plat, odměnu, náhradu za ušlý příjem nebo jakékoli jiné plnění, které má přímou vazbu na výkon práce nebo pracovní výsledky zaměstnance.
Toto ustanovení je navrženo tak, aby zachovalo možnost poskytování skutečných zaměstnaneckých benefitů, které mají charakter dodatečné péče o zaměstnance a nejsou primárně určeny jako náhrada za peněžní odměňování. Současně však vytváří jasnou hranici, která má zabránit tomu, aby zaměstnavatelé mohli tyto benefity využívat jako nástroj pro optimalizaci daňových a odvodových povinností na úkor státního rozpočtu a systémů sociálního zabezpečení.
Nepeněžní plnění bude i nadále možné osvobodit od daně za podmínky splnění všech zákonem stanovených kritérií, včetně podmínky účelu využití. To znamená, že benefit musí být skutečně využit pro účely, které zákon považuje za společensky žádoucí - tedy pro zdravotnictví, kulturu, sport, vzdělávání a podobné aktivity. Současně však musí být dodrženy zákonem stanovené limity pro výši těchto benefitů a nově také podmínka, že tyto benefity nesmějí mít charakter pracovní odměny.
Problematické aspekty současného návrhu
Přes svou dobrou základní koncepci obsahuje současný návrh úpravy některé problematické prvky, které mohou ve své praktické aplikaci způsobit komplikace a nejasnosti. Hlavním problémem je skutečnost, že navrhovaná úprava se vztahuje výlučně na kategorii takzvaných volnočasových zaměstnaneckých benefitů, zatímco pro další typy osvobozených benefitů zůstávají pravidla nezměněna nebo nejasná.
Tato nekonzistentnost v přístupu k různým typům benefitů může vytvořit právní nejistotu a praktické problémy při aplikaci nových pravidel. Například příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, které představují další významnou kategorii daňově osvobozených zaměstnaneckých benefitů, nejsou v novém návrhu explicitně zmíněny, což zanechává otevřenou otázku, zda se na ně vztahují stejná omezení jako na volnočasové benefity, nebo zda pro ně platí odlišný režim.
Tato situace může vést k tomu, že zaměstnavatelé, kteří budou chtít pokračovat v optimalizaci svých daňových povinností, jednoduše přesunou svou pozornost z volnočasových benefitů na jiné typy benefitů, které nejsou novými pravidly dotčeny. To by mohlo znamenat, že hlavní cíl úpravy - zabránit zneužívání systému - nebude zcela naplněn, ale pouze se změní způsob, jakým k tomuto zneužívání dochází.
Legislativní kontext a procedurální komplikace
Situace kolem schvalování nové úpravy je dále komplikována skutečností, že je řešena současně se zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), což je další významná změna v oblasti pracovněprávní a daňové administrativy. Toto propojení obou záležitostí znamená, že není možné hlasovat o jednotlivých návrzích samostatně, což může komplikovat celý legislativní proces a potenciálně ohrozit schválení jak jedné, tak druhé úpravy.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele představuje zásadní změnu v oblasti administrativních povinností zaměstnavatelů, která má za cíl zjednodušit a sjednotit různé druhy hlášení a výkazů, které musí zaměstnavatelé v současnosti podávat různým státním institucím. Spojení této technické a administrativní reformy s obsahově odlišnou problematikou daňového osvobození benefitů však může vytvořit riziko, že případné problémy nebo odpor k jedné z těchto změn mohou negativně ovlivnit schválení celého legislativního balíčku.
Časové hledisko a politické riziko
Významným faktorem ovlivňujícím budoucnost navrhované úpravy je blížící se termín konání sněmovních voleb, který vytváří časový tlak na dokončení legislativního procesu. Pokud se nepodaří všechny sporné otázky vyřešit a celý návrh schválit před konáním voleb, bude nutné celou problematiku po volbách projednávat znovu od počátku, což může znamenat další odklad implementace potřebných změn.
Tento scénář by byl problematický z několika důvodů. Zaprvé by to znamenalo, že současný nevyhovující stav, který umožňuje zneužívání daňových výhod, bude pokračovat i nadále, což povede k dalším ztrátám na daňových příjmech. Zadruhé, nové složení Poslanecké sněmovny po volbách může mít odlišné priority a přístupy k této problematice, což může vést k zásadním změnám v koncepci navrhované úpravy nebo dokonce k jejímu úplnému přehodnocení.
Politická rizika spojená s volebním cyklem tak mohou mít zásadní vliv na podobu budoucí úpravy pravidel pro zaměstnanecké benefity, což vytváří nejistotu nejen pro zaměstnavatele a zaměstnance, kteří potřebují znát jasná pravidla pro plánování svých personálních strategií a benefitních programů, ale také pro státní rozpočet, který nemůže počítat s příjmy z ukončení současného zneužívání systému.
Dopady na zaměstnavatele a zaměstnance
Pokud se podaří navrhovanou úpravu úspěšně schválit a implementovat od začátku roku 2026, bude mít tato změna významné dopady na celou řadu subjektů na trhu práce. Zaměstnavatelé, kteří v současnosti využívají volnočasové benefity jako nástroj daňové optimalizace, budou nuceni přehodnotit své personální strategie a najít jiné způsoby, jak motivovat a odměňovat své zaměstnance v rámci platných zákonných možností.
Pro zaměstnance to může znamenat změny v struktuře jejich celkového odměňování, přičemž část benefitů, které dosud dostávali daňově osvobozeně, může být nahrazena klasickou zdaněnou mzdou. Z dlouhodobého hlediska by to však mělo vést k spravedlivějšímu a transparentnějšímu systému odměňování, který nebude umožňovat obcházení daňových a odvodových povinností.
Celkově představuje navrhovaná úprava důležitý krok směrem k zajištění spravedlivosti a efektivity daňového systému, přestože její konkrétní implementace bude vyžadovat další legislativní práci na vyřešení dosud nevyjasněných otázek a aspektů.
