Paušální daň v roce 2026 v prvním pásmu bude díky nové vládě nakonec nižší
Podnikatelé v České republice, kteří se rozhodli pro režim paušální daně a spadají do prvního, nejnižšího pásma tohoto systému, se v průběhu roku 2025 připravovali na výraznou finanční změnu, která měla nastat s příchodem roku 2026. Předchozí vláda totiž ve svých legislativních úpravách a plánech státního rozpočtu počítala s razantním navýšením povinných měsíčních plateb, které by podnikatelé v prvním pásmu paušální daně museli odvádět. Tato platba, která v sobě zahrnuje současně zálohy na zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmu, měla podle původních plánů dosáhnout částky 9 984 korun měsíčně. Pro mnoho drobných podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných představovalo toto navýšení značnou zátěž jejich rozpočtů a vyvolávalo obavy o udržitelnost jejich podnikání, zejména u těch, kteří mají nižší příjmy a pro které je paušální daň často atraktivní právě kvůli své administrativní jednoduchosti a předvídatelnosti nákladů.
Klíčové rozhodnutí o minimálním vyměřovacím základu
Nová vládní koalice vzešlá z říjnových voleb 2025 však po pečlivém zvážení všech ekonomických dopadů oznámila své rozhodnutí, že v roce 2026 a v následujících letech nedojde ke zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro povinné minimální zálohy na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Tento krok má kromě jiného i příznivý dopad právě na výpočet paušální daně v prvním pásmu, neboť jak již bylo zmíněno, výše měsíční platby v systému paušální daně je úzce provázána s tímto minimálním vyměřovacím základem. Minimální vyměřovací základ zůstane tedy zachován na úrovni 35 procent průměrné mzdy, což je výrazně nižší procento, než kolik plánovalo zavést ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci předchozí vlády. Toto rozhodnutí znamenalo úlevu pro desetitisíce podnikatelů napříč celou republikou, kteří se obávali, že výrazné navýšení jejich měsíčních povinných plateb by mohlo ohrozit jejich podnikání nebo je přinutit k přechodu zpět do zaměstnaneckého poměru.
Konkrétní výše plateb v jednotlivých pásmech pro rok 2026
Díky příslušné novelizaci zákona, kterou připravila a předložila nová vláda vzešlá z říjnových voleb roku 2025, bude tedy výsledná měsíční platba paušální daně v prvním pásmu pro rok 2026 činit "jen" 9 162 korun měsíčně, což je o 822 korun méně, než kolik počítaly původní plány předchozí vlády. Tento rozdíl může na první pohled vypadat jako relativně malá částka, ale v ročním horizontu představuje úsporu 9 864 korun, což pro mnoho drobných podnikatelů představuje významnou finanční částku, kterou mohou reinvestovat do svého podnikání nebo využít k pokrytí jiných provozních nákladů. Co se týče druhého a třetího pásma paušální daně, tam ke změnám nedochází, a výše měsíčních plateb zůstává identická s těmi z roku 2025. Konkrétně to znamená, že podnikatelé ve druhém pásmu budou i nadále platit měsíčně částku 16 745 korun a podnikatelé v nejvyšším, třetím pásmu pak částku 27 139 korun měsíčně, což jsou částky, které zůstávají beze změny a které odpovídají vyšším příjmovým kategoriím těchto podnikatelů.
Legislativní proces a časové komplikace
Přestože je politické rozhodnutí o ponechání minimálního vyměřovacího základu na současné úrovni již jasné a potvrzené, legislativní proces, který je nezbytný k tomu, aby se toto rozhodnutí stalo platným právem, naráží na určité časové komplikace. Návrh novelizace příslušného zákona, který upravuje podmínky pro minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní činnost a který ponechává tento základ na úrovni 35 procent průměrné mzdy, je sice již v legislativním procesu a prochází jednotlivými čteními v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, nicméně je zřejmé, že do konce kalendářního roku 2025 nestihne projít celým legislativním procesem včetně schválení Senátem, podpisem prezidenta republiky a vyhlášením ve Sbírce zákonů s tím, že by mohl být účinný přesně od prvního ledna 2026, jak by bylo ideální a jak by si přáli jak podnikatelé, tak správci daně a pojistných institucí.
Přechodné období a řešení přeplatků
Tato časová prodleva v dokončení legislativního procesu vytváří poměrně komplikovanou situaci pro počáteční měsíce roku 2026, protože v prvních měsících roku, pravděpodobně v lednu, únoru a možná i v březnu 2026, budou muset podnikatelé v prvním pásmu paušální daně platit měsíční platby v původně plánované vyšší částce 9 984 korun, která odpovídá legislativnímu stavu platnému k 31. prosinci 2025. Teprve poté, co novela zákona projde celým legislativním procesem, bude schválena a nabude účinnosti, což se předpokládá někdy v průběhu prvního čtvrtletí roku 2026, dojde ke snížení měsíční platby na výsledných 9 162 korun. Vznikne tak situace, kdy podnikatelé v prvních měsících zaplatí více, než by měli platit podle finální úpravy zákona. Zatím však není zcela dořešeno a detailně specifikováno, jakým přesným mechanismem a postupem budou tyto vzniklé přeplatky vypořádány – zda dojde k automatickému vrácení peněz na účty podnikatelů, zda se přeplatky započtou proti budoucím platbám, nebo zda bude nutné o vrácení přeplatku nějakým způsobem žádat.
Paralely s osobami samostatně výdělečně činnými ve standardním režimu
Je důležité zmínit, že tato situace s přeplatky a jejich následným vypořádáním není unikátní pouze pro podnikatele v režimu paušální daně, ale týká se stejným způsobem také všech osob samostatně výdělečně činných, které podnikají ve standardním daňovém režimu a které nejsou v systému paušální daně. I tyto podnikatelky a podnikatelé budou muset v prvních měsících roku 2026 platit vyšší minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 5 720 korun měsíčně, které odpovídají původně plánovanému navýšení minimálního vyměřovacího základu. Následně, po nabytí účinnosti novely zákona, se jejich měsíční minimální zálohy sníží na částku 5 005 korun měsíčně, což představuje měsíční úsporu 715 korun, respektive roční úsporu 8 580 korun. I pro tyto podnikatele ve standardním režimu bude tedy nutné vypořádat vzniklé přeplatky obdobným způsobem, jako to bude řešeno u podnikatelů v režimu paušální daně, a předpokládá se, že ministerstvo financí a Česká správa sociálního zabezpečení připraví jednotný a transparentní mechanismus pro vrácení nebo započtení těchto přeplatků.
Dopady na podnikatelské prostředí a veřejné finance
Toto rozhodnutí nové vlády ponechat minimální vyměřovací základ na nižší úrovni má samozřejmě širší ekonomické a sociální dopady, které přesahují pouhou změnu konkrétních částek u jednotlivých podnikatelů. Z pohledu podnikatelského prostředí jde o pozitivní signál, který ukazuje, že vláda vnímá potřeby drobných podnikatelů a snaží se nezvyšovat jejich náklady nad únosnou míru, zejména v době, kdy mnoho malých a středních podnikatelů stále ještě pociťuje dopady předchozích ekonomických krizí, inflace a dalších vnějších faktorů. Na druhou stranu z pohledu veřejných financí znamená toto rozhodnutí nižší příjmy do systému sociálního pojištění, což může mít dlouhodobé dopady na udržitelnost penzijního systému a financování dalších sociálních dávek. Vláda tedy musela pečlivě vyvážit potřebu podpory podnikatelského prostředí s požadavky na stabilní a dostatečné financování sociálního systému, a zřejmě dospěla k závěru, že v současné ekonomické situaci je důležitější nepřetěžovat podnikatelský sektor dodatečnými náklady.
Praktické dopady pro jednotlivé podnikatele
Z praktického hlediska pro konkrétního podnikatele nebo podnikatelku v prvním pásmu paušální daně znamená toto rozhodnutí nové vlády měsíční úsporu 822 korun oproti původně plánovanému stavu, což jak již bylo zmíněno, představuje v ročním součtu částku 9 864 korun. Pro podnikatelku nebo podnikatele, kteří jsou třeba na začátku své podnikatelské cesty nebo jejichž podnikání generuje relativně nízké příjmy blízko spodní hranici prvního pásma (což je roční obrat do 2 milionů korun), může tato částka představovat významný rozdíl v jejich čistém příjmu a životní úrovni. Kromě přímého finančního dopadu má toto rozhodnutí také psychologický efekt – podnikatelé vidí, že politická reprezentace reaguje na jejich potřeby a obavy, což může pozitivně ovlivnit jejich ochotu pokračovat v podnikání a investovat do jeho rozvoje. Zároveň administrativa spojená s paušální daní zůstává zachována v její jednoduché podobě, což je jeden z hlavních důvodů, proč tento režim zvolilo již přes sto tisíc podnikatelů napříč Českou republikou od jeho zavedení.
