Penzijní spoření by mělo být už od roku 2027 nově výkonnější a výnosnější
Ministerstvo financí České republiky v současné době intenzivně a s vysokou mírou odborné i legislativní pečlivosti připravuje rozsáhlý balík změn v oblasti penzijního spoření, přičemž podle všech dostupných informací půjde o vůbec nejvýraznější a nejzásadnější reformu tohoto systému za celou jeho dosavadní existenci, a to s plánovanou účinností od 1. ledna 2027.
Proč je reforma nutná a co trápí současný systém
Zásadním a dlouhodobě přetrvávajícím problémem českého systému penzijního spoření je skutečnost, že velká část klientů přistupuje k zakládání penzijního spoření příliš pozdě a od samého počátku volí zbytečně konzervativní investiční strategie, které sice minimalizují riziko krátkodobých výkyvů, avšak ve svém důsledku přinášejí velmi nízké zhodnocení, jež v konečném součtu nemusí jako smysluplné přilepšení k důchodu vůbec stačit. Tento nezdravý přístup ke spoření, který pramení z nedostatečné finanční gramotnosti i z jisté lhostejnosti vůči vzdálené budoucnosti, chce Ministerstvo financí v čele s ministryní Alenou Schillerovou společně s penzijními společnostmi zásadně změnit tím, že lidi naučí spořit efektivně, zodpovědně a především včas. Druhým velkým problémem, který nová reforma rovněž cílí napravit, jsou takzvané transformované fondy starého penzijního připojištění, v nichž má stále uloženy své peníze přibližně 1,7 milionu klientů, přičemž těmto klientům je ze zákona garantováno nezáporné zhodnocení jejich vkladů, což zní na první pohled jako výhoda, ale ve skutečnosti to v prostředí vysoké inflace znamená jediné — jejich peníze se reálně vůbec nezhodnocují, jejich kupní síla se rok od roku snižuje a inflace tiše a neúprosně pohlcuje jejich naspořené prostředky, aniž by si to mnozí z nich vůbec uvědomovali.
Mladí jako klíčová cílová skupina nového systému
Jedním z nejdůležitějších pilířů chystané reformy je záměr přilákat ke spoření mladou generaci, která dosud o penzijní spoření vesměs nestojí, neboť odchod do důchodu je pro dvacátníky a třicátníky záležitostí vzdálenou desítky let, a tak ji vnímají jako něco, o co se není třeba starat hned. Nový systém chce tuto bariéru prolomit hned několika konkrétními opatřeními — především zavedením velmi nízké minimální měsíční úložky ve výši pouhých 100 korun, která je pro naprostou většinu mladých lidí finančně zcela dosažitelná a která se navíc okamžitě zhodnotí státním příspěvkem, jenž má být výrazně navýšen ze současných 20 procent na celých 40 procent z vložené částky, čímž se efektivita spoření od samého začátku znásobí. Dalším lákadlem, které má mladé klienty přesvědčit, aby s penzijním spořením nezačínali až v pokročilejším věku, je možnost jednorázového výběru třetiny veškerých naspořených prostředků, přičemž tato možnost bude dostupná pouze klientům, jimž ještě nebylo 36 let a kteří zároveň spořili po dobu nejméně deseti let — jde tedy o rozumně nastavený kompromis mezi flexibilitou spoření a jeho dlouhodobým účelem, neboť zbývající dvě třetiny naspořených peněz zůstanou nadále uloženy na penzi a nebudou předčasně spotřebovány.
Konec výkonnostního poplatku a nová strategie životního cyklu
Reforma přináší také zásadní změny v oblasti poplatků a investičního přístupu, které dosud mnoho klientů od aktivnějšího spoření odrazovaly nebo jejich zhodnocení zbytečně snižovaly. Konkrétně má být zcela zrušen takzvaný výkonnostní poplatek, tedy poplatek, který si penzijní společnosti účtovaly z dosaženého zhodnocení, a poplatek za správu fondů se má sjednotit a snížit na úroveň 0,5 procenta ročně, a to jak u konzervativních, vyvážených a dynamických fondů v rámci doplňkového penzijního spoření, tak u transformovaných fondů, což přinese úspory přímo do kapes klientů. Zásadní novinkou v oblasti investičního přístupu bude zrušení povinnosti vyplňovat investiční dotazník při zakládání smlouvy, který byl pro mnohé klienty matoucí a který je nezřídka vedl k nevhodné volbě konzervativní strategie ihned od začátku spoření. Namísto tohoto dotazníku bude klientům automaticky nabízena strategie životního cyklu, tedy chytrý investiční přístup, který klienty do věku 50 let zařadí do dynamičtějších a výnosnějších fondů s vyšším podílem akcií, kde mají jejich peníze prostor k maximálnímu růstu, a poté co klient dosáhne padesátky, začnou se investice samy a postupně přesouvat do konzervativnějších nástrojů, které sice přinášejí nižší výnos, ale udržují naspořenou hodnotu stabilní a chrání ji před výkyvy trhu v době, kdy se blíží čerpání prostředků v důchodu.
Zánik transformovaných fondů a ochrana stávajících klientů
Staré transformované fondy penzijního připojištění, do nichž se novým klientům neumožňuje vstoupit již od roku 2013, budou podle nové legislativy postupně rušeny, přičemž jejich definitivní zánik je stanoven nejpozději na 31. prosince 2036, a toto dlouhé přechodné období bylo zvoleno záměrně a s ohledem na oprávněné zájmy stávajících klientů, kteří své smlouvy uzavírali za zcela jiných podmínek a kteří mají nezpochybnitelné právo tyto smlouvy za původně sjednaných podmínek dokončit. Mezi tato původně sjednaná práva patří jak garance nezáporného zhodnocení, tak možnost takzvané výsluhové penze, která klientům transformovaných fondů umožňuje po patnácti letech spoření vybrat bez jakýchkoli sankcí celou polovinu doposud naspořených prostředků — jde tedy o práva, do nichž stát nemůže bez náhrady zasahovat, a proto je přechod nastaven jako postupný a dobrovolný, nikoli jako násilné přesunutí klientů do nového systému.
Legislativní postup a cesta k účinnosti od roku 2027
Celá tato nová legislativní úprava penzijního spoření se v době přípravy tohoto textu, tedy v červnu roku 2026, nachází ve fázi aktivního legislativního procesu, přičemž vláda by ji měla projednat a schválit do konce června 2026, načež putuje do Poslanecké sněmovny, kde ji čeká parlamentní projednávání, a pokud celý legislativní proces proběhne bez zásadních komplikací a v plánovaných termínech, nová pravidla penzijního spoření by měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2027 a přinést tak českým střadatelům systém, který bude výkonnější, výnosnější, férovější a lépe přizpůsobený potřebám jak mladé generace, tak těch, kdo mají odchod do důchodu za dveřmi.
