Pokud chce žalovaný vrátit vzájemné plnění musí o něj soud požádat
Vzájemná vázanost představuje základní kámen synallagmatických smluvních vztahů, kde je plnění jedné strany přímo podmíněno protiplněním strany druhé.
Důsledky odstoupení od smlouvy
V praxi dochází k nejčastějším sporům při odstoupení od smluvních typů, jako jsou smlouvy o dílo či smlouvy kupní, a to typicky z důvodu vadného plnění nebo porušení smluvních povinností. V okamžiku, kdy závazek platným odstoupením zaniká, vzniká oběma stranám zákonná povinnost vrátit si vše, co do té doby jako plnění obdržely. Právo na vrácení poskytnutých hodnot tedy nesvědčí pouze žalující straně, která se domáhá nápravy, nýbrž i žalovanému, jemuž vzniká totožný nárok na vydání jím poskytnutého protiplnění.
Procesní iniciativa a zásada dispoziční
Ačkoliv hmotné právo stojí na principu vzájemnosti, v civilním soudním řízení platí přísná zásada dispoziční, která žalobci neukládá povinnost zohlednit nároky žalovaného v žalobním petitu. Žalobce tak může požadovat vrácení své platby či poskytnutého majetku, aniž by sám nabídl vrácení toho, co od žalovaného převzal. Soud se v řízení zabývá pouze vymezeným předmětem sporu a z úřední povinnosti sám od sebe vzájemnou podmíněnost plnění nezkoumá ani ji bez návrhu do rozhodnutí nezahrne.
Institut námitky vzájemného plnění
K ochraně práv žalovaného slouží procesní nástroj označovaný jako námitka vzájemného plnění, jejíž hmotněprávní podklad vychází z § 2993 občanského zákoníku. Tento institut umožňuje žalovanému podmínit vydání požadovaného plnění tím, že žalobce současně splní svou vlastní povinnost. Aby byla námitka úspěšná, musí žalovaný před soudem unést důkazní břemeno, prokázat synallagmatický charakter původního vztahu a doložit, jaké konkrétní plnění žalobci poskytl a dosud neobdržel zpět.
Dopady uplatnění a rizika procesní pasivity
Pokud žalovaný námitku vzájemného plnění řádně a včas vznese a prokáže, soud formuluje výrok rozsudku jako vzájemně podmíněný, což znamená, že žalovaný je povinen plnit až poté, co své plnění poskytne žalobce. Zůstane-li však žalovaný v průběhu řízení pasivní a námitku neuplatní, soud žalobě vyhoví bez jakýchkoliv podmínek. Žalovanému v takovém případě nezbude než žalobci vyhovět a svůj vlastní nárok na vrácení plnění následně složitě a s rizikem vymáhat v novém, samostatném soudním sporu.
