Pololetní či roční mimořádné odměny je nutné danit jako mzdu
Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost zásadní změna v oblasti zdaňování mimořádných odměn, která bude mít významný dopad na celou řadu zaměstnavatelů napříč různými odvětvími ekonomiky. Tato změna vyplývá z novelizovaného zákona o dani z příjmů, který přináší zpřísnění pravidel pro poskytování a zdaňování odměn za mimořádný pracovní výkon. Zaměstnavatelé se tak budou muset důkladně připravit na nové povinnosti a přizpůsobit své mzdové systémy tak, aby plně odpovídaly aktuálním zákonným požadavkům.
Definice a rozsah mimořádných odměn
Mimořádné odměny, které jsou předmětem této právní úpravy, představují specifickou kategorii příjmů poskytovaných zaměstnancům za jejich nadstandardní pracovní výkon nebo za splnění mimořádných úkolů, které přesahují běžnou náplň jejich pracovní činnosti. Tyto odměny jsou obvykle vypláceny v delších časových intervalech, nejčastěji ve formě pololetních nebo ročních bonusů, které zaměstnanci obdrží nad rámec své standardní měsíční mzdy nebo platu. Jejich účelem je ocenit výjimečné pracovní nasazení, dosažení mimořádných výsledků nebo splnění náročných projektů, které významně přispěly k úspěchu společnosti.
Povinné zařazení do mzdových nákladů
Zásadní změnou, kterou přináší nová právní úprava, je skutečnost, že tyto mimořádné odměny již nemohou být poskytovány v rámci systému zaměstnaneckých benefitů, kde by mohly být za určitých podmínek osvobozeny od daňové povinnosti. Místo toho musí být povinně zařazeny do kategorie mzdových nákladů a podléhat plnému zdanění stejně jako běžná mzda nebo plat. To znamená, že zaměstnavatelé budou muset z těchto odměn odvádět nejen daň z příjmů fyzických osob, ale také zákonné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v plné výši stanovené platnou legislativou.
Zdůvodnění zákonné změny
Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství zdůvodňují tuto změnu principem, že za jakýkoliv výkon práce, bez ohledu na to, zda se jedná o práci běžnou nebo mimořádnou, musí zaměstnanci vždy náležet odměna, která podléhá standardnímu zdanění a odvodům pojistného. Tento přístup má zajistit jednotnost a spravedlnost daňového systému a zamezit možným obcházením daňových povinností prostřednictvím nesprávného zařazování pracovních odměn do kategorie osvobozených benefitů. Zákonodárci tak chtějí docílit větší transparentnosti a jednoznačnosti v oblasti zdaňování příjmů ze závislé činnosti.
Rozdíl mezi odměnami a benefity
Klíčové pro pochopení nové právní úpravy je rozlišení mezi mimořádnými odměnami za práci a skutečnými zaměstnaneckými benefity. Zatímco mimořádné odměny představují přímou protihodnotu za vykonanou práci a měly by být vždy zdaněny jako mzda, zaměstnanecké benefity jsou plnění poskytovaná nad rámec odměny za pracovní výkon. Tyto benefity jsou spjaty se samotnou existencí pracovního poměru a jejich primárním účelem není odměnit konkrétní pracovní výkon, ale například zvýšit loajalitu zaměstnanců, zlepšit pracovní prostředí nebo zvýšit atraktivitu zaměstnavatele na konkurenčním trhu práce.
Podmínky pro daňové osvobození benefitů
Aby zaměstnanecké benefity mohly být osvobozeny od daňové povinnosti, musí splňovat přísné zákonné podmínky týkající se jejich účelu, celkové výše a způsobu financování. Tyto podmínky zahrnují požadavek, aby benefity byly poskytovány z nedaňových nákladů zaměstnavatele, aby nepřekročily stanovené limitní částky a aby jejich účel skutečně odpovídal definici zaměstnaneckého benefitu podle daňového zákona. Zaměstnavatelé tak musí pečlivě dokumentovat a zdůvodňovat poskytování jednotlivých benefitů a dbát na to, aby jejich celková hodnota nepřekročila povolené limity.
Zachování stávajícího systému volnočasových benefitů
Je důležité zdůraznit, že nová právní úprava se týká výlučně mimořádných odměn za pracovní výkon a nijak neovlivňuje současný systém volnočasových zaměstnaneckých benefitů. Rozsah těchto benefitů ani stanovené limity pro jejich daňové osvobození zůstávají beze změny, což znamená, že zaměstnavatelé mohou nadále poskytovat svým zaměstnancům různé formy volnočasových aktivit, vzdělávacích programů, zdravotních služeb nebo dalších benefitů v rámci současně platných pravidel a limitů. Tato skutečnost by měla zmírnit obavy zaměstnavatelů z rozsáhlých změn v oblasti poskytování zaměstnaneckých výhod.
Praktické dopady a příprava na změny
Zaměstnavatelé by se měli začít připravovat na tyto změny již nyní, neboť jejich implementace bude vyžadovat důkladnou revizi stávajících mzdových systémů a postupů pro vyplácení odměn. Bude nutné přehodnotit současné smlouvy o poskytování mimořádných odměn, upravit vnitřní směrnice a postupy, proškolit mzdovou účetní a personální oddělení a zajistit, aby všechny systémy byly připraveny na správné zdaňování těchto příjmů od počátku roku 2026. Zaměstnavatelé by také měli informovat své zaměstnance o nadcházejících změnách a jejich dopadu na čisté příjmy z mimořádných odměn.
