Práci na platformách bude zákon více hlídat z hlediska zaměstnávání
Česká legislativa se chystá výrazně zpřísnit pravidla týkající se práce na digitálních platformách, přičemž hlavním cílem připravované právní úpravy je jednoznačně a závazně stanovit, kteří pracovníci působící v rámci těchto platforem mají být považováni za zaměstnance a kteří naopak vykonávají svou činnost jako osoby samostatně výdělečně činné.
Zastřené zaměstnávání jako klíčový problém současného systému
Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době intenzivně připravuje komplexní novelu zákona, která si klade za cíl zásadním způsobem změnit dosavadní právní rámec fungování digitálních pracovních platforem a to hned v několika klíčových oblastech najednou. Podle připravované právní úpravy budou muset být digitální pracovní platformy v první řadě povinně registrovány u Státního úřadu inspekce práce, což dosud nebylo zákonem vyžadováno a co představuje zcela novou povinnost, která přinese větší přehlednost a transparentnost celého sektoru. Vedle této registrační povinnosti však novela přináší ještě zásadnější změnu, a sice povinnost platforem jednoznačně, přesně a průkazně stanovit, kteří jejich pracovníci jsou skutečnými zaměstnanci v pracovněprávním smyslu a kteří jsou naopak skutečně samostatně výdělečně činnými osobami, které pro platformu pouze příležitostně poskytují své služby na základě smluvního vztahu obchodní povahy. Problém totiž spočívá v tom, že v současné době dochází v tomto sektoru velmi často k situacím, kdy jsou pracovníci formálně vedeni jako osoby samostatně výdělečně činné, avšak jejich faktická pracovní situace vykazuje veškeré charakteristické znaky závislé práce, jak ji definuje zákoník práce, včetně podřízenosti vůči zaměstnavateli, osobního výkonu práce, práce na pracovišti zaměstnavatele či podle jeho pokynů a v jeho prospěch. Takové jednání je v českém právním řádu označováno jako zastřené zaměstnávání a je považováno za závažné porušení pracovněprávních předpisů, přičemž dotčení pracovníci jsou v důsledku tohoto protiprávního stavu připraveni o veškerou ochranu a výhody, které jim zákoník práce jako zaměstnancům přiznává, jako jsou nárok na dovolenou, nemocenskou, příplatky za přesčasy, ochranu před neoprávněným rozvázáním pracovního poměru a celou řadu dalších práv zaručených pracovněprávními předpisy. Zároveň v těchto případech nejsou plněny zákonné povinnosti vůči státu, zejména pak povinnosti týkající se odvádění pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění za zaměstnance, což poškozuje nejen samotné pracovníky, ale i veřejné rozpočty a celý systém sociálního zabezpečení.
Domněnka pracovního vztahu jako nový právní nástroj
Fungování platforem bude napříště pravidelně a systematicky kontrolováno ze strany inspektorátů práce, které budou při výkonu svých kontrolních pravomocí zejména sledovat dodržování nově zaváděné domněnky pracovního vztahu, jež představuje jeden z nejdůležitějších a zároveň nejinnovativnějších prvků celé připravované novely. Tato domněnka pracovního vztahu bude mít zásadní praktický dopad na způsob, jakým platformy klasifikují své pracovníky, neboť bude znamenat, že ve výchozím stavu se předpokládá existence zaměstnaneckého vztahu mezi platformou a pracovníkem, pokud jsou splněny určité zákonem stanovené podmínky, přičemž bude na platformě samotné, aby případně prokázala opak a doložila, že daný pracovník skutečně není jejím zaměstnancem. Konkrétně bude tato domněnka pracovněprávního vztahu nastupovat tehdy, pokud budou přítomny skutečnosti nasvědčující tomu, že práce probíhá ve vztahu nadřízenosti platformy a podřízenosti pracovníka a zároveň jménem platformy a v jejím zájmu, tedy tehdy, kdy faktická povaha vykonávané práce odpovídá charakteristikám závislé práce bez ohledu na to, jak je daný vztah formálně smluvně označen či jak je pracovník formálně evidován. V případě, že inspektoři práce při kontrole zjistí naplnění podmínek zakládajících tuto domněnku, budou platformy povinny aktivně a přesvědčivě vyvrátit, že daný pracovník není zaměstnancem vykonávajícím závislou práci, a pokud se jim to nepodaří nebo pokud tuto svou povinnost budou ignorovat, budou čelit příslušným sankcím a postihům za neplnění povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, které mohou zahrnovat velmi citelné finanční pokuty a další opatření.
Harmonogram nabytí účinnosti nové právní úpravy
Zákon zavádějící nová pravidla ohledně vymezení toho, kdo je v rámci platformy zaměstnancem a kdo je naopak osobou samostatně výdělečně činnou, nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2026, přičemž od tohoto data budou platformy povinny dodržovat veškerá nová pravidla týkající se správné klasifikace svých pracovníků a plnit všechny z toho vyplývající povinnosti včetně povinnosti aktivně vyvracet domněnku pracovního poměru v případech, kdy je tato domněnka ze strany kontrolních orgánů uplatněna. Ustanovení týkající se povinné evidence a registrace platforem u Státního úřadu inspekce práce pak nabývají účinnosti o něco později, konkrétně od 1. ledna 2027, přičemž tato odlišná data účinnosti jednotlivých částí zákona reflektují potřebu dát platformám dostatečný prostor pro přípravu na splnění administrativních požadavků spojených s jejich registrací a evidencí, zatímco pravidla pro správnou klasifikaci pracovníků budou muset být dodržována již od dřívějšího data.
