Proč jsou i pro zaměstnavatele daňově neuznatelné zaměstnanecké benefity výhodné ?
Poskytování nepeněžních zaměstnaneckých benefitů představuje v roce 2026 stále jeden z nejoblíbenějších a nejefektivnějších nástrojů, který mají zaměstnavatelé k dispozici v rámci své personální politiky a motivačního systému. Správně nastavený systém zaměstnaneckých výhod přináší zaměstnavateli aktivní, spokojené a loajální zaměstnance, a to i přesto, že některé z těchto benefitů jsou z pohledu daňového práva na straně zaměstnavatele klasifikovány jako daňově neuznatelné náklady.
Jak funguje daňové osvobození na straně zaměstnance?
Nepeněžní benefity, jako jsou například poukazy na dovolenou, poukazy na pojišťovnou nehrazenou zdravotní péči, vstupenky na kulturní akce nebo vstupenky na sportovní události, jsou na straně zaměstnance do zákonem stanoveného ročního limitu plně osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, a zároveň z nich zaměstnanec neodvádí pojistné na sociální ani zdravotní pojištění. To v praxi znamená, že zaměstnanec obdrží benefit v plné hodnotě, aniž by mu byla jakákoli část stržena ve formě odvodů státu, což výrazně zvyšuje skutečnou a vnímanou hodnotu tohoto plnění v očích zaměstnance. Zaměstnanec tak získá například benefit v hodnotě několika tisíc korun ročně, přičemž celou tuto částku může skutečně využít na účel, ke kterému je benefit určen, bez jakéhokoli krácení ze strany státní správy.
Úspora zaměstnavatele na pojistném přes 30 %
Přestože zaměstnavatel nemůže hodnotu těchto nepeněžních benefitů uplatnit jako daňově uznatelný náklad a musí z poskytnutého plnění odvést daň z příjmů, při podrobnějším pohledu na celkové náklady spojené s odměňováním zaměstnanců vychází najevo velmi zajímavá a prakticky významná skutečnost — zaměstnavatel totiž z hodnoty těchto nepeněžních benefitů neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které by jinak musel povinně hradit v případě, že by zaměstnanci vyplatil ekvivalentní částku formou klasické mzdové odměny. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel odvádí za každého zaměstnance pojistné na sociální pojištění ve výši 24,8 % a pojistné na zdravotní pojištění ve výši 9 % z hrubé mzdy, představuje tato úspora celkem více než 33 % z hodnoty poskytnutého plnění. V absolutních číslech to znamená, že pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci benefit v hodnotě například 10 000 korun formou nepeněžního plnění namísto stejné částky ve mzdě, ušetří na pojistném více než 3 300 korun, které by jinak musel ze svých prostředků odvést příslušným institucím — České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně zaměstnance.
Celková úspora až 60 % z hodnoty plnění
Pokud se při celkovém hodnocení výhodnosti nepeněžních benefitů zohlední a sečte úspora na straně zaměstnance — tedy ušetřená daň z příjmů a ušetřené odvody na pojistném, které by zaměstnanec platil v případě navýšení hrubé mzdy — společně s úsporou na straně zaměstnavatele v podobě neplacených odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, dospějeme k překvapivě vysokému číslu. Celková úspora obou stran pracovního vztahu dohromady dosahuje běžně přibližně 60 % z hodnoty poskytnutého plnění, což z nepeněžních benefitů činí mimořádně efektivní nástroj odměňování, který je výhodný nejen pro zaměstnavatele, ale současně přináší prokazatelnou a měřitelnou finanční výhodu i samotným zaměstnancům, a to vše při zachování motivačního a loajalitu budujícího účinku, který je primárním cílem celého systému zaměstnaneckých benefitů.
