Proč se k žádosti o superdávku dokládají i údaje, které už úřad práce má?
V současné době se mezi příjemci různých sociálních dávek šíří značná nespokojenost a roztrpčení, zejména mezi těmi občany, kteří se rozhodli podat žádost o nově zavedenou Dávku státní sociální pomoci, jež je v médiích i mezi veřejností běžně označována jako takzvaná "Superdávka". Tito lidé, kteří již v minulosti měli zkušenosti s komunikací s úřady práce a opakovaně jim dokládali nejrůznější dokumenty a informace, nyní čelí situaci, která se jim zdá naprosto zbytečná a administrativně přetížená. Musí totiž znovu a znovu předkládat celou řadu údajů a dokumentů, o kterých jsou přesvědčeni, že je příslušný úřad práce již dávno má ve svých systémech a kartotékách. Není přitom řeč pouze o základních informacích týkajících se jejich příjmů či výdajů, ale také o dokumentech jako jsou nájemní smlouvy, které prokazují jejich bydlení, nebo dokonce o zcela elementárních osobních údajích, které již v minulosti danému úřadu poskytli při žádostech o jiné typy sociálních podpor a dávek.
Opakované dokládání již známých informací
Žadatelé o superdávku se tedy ocitají v situaci, kdy musí celý administrativní proces projít prakticky od začátku, a to včetně shromažďování, kopírování, skenování nebo jiného způsobu zpracování dokumentů, které podle jejich přesvědčení úřad práce již má k dispozici. Jedná se přitom o široké spektrum informací - od dokladů o všech příjmech domácnosti, včetně výplatních pásek, potvrzení o důchodu, potvrzení o podnikatelských příjmech či jiných formách výdělku, přes nájemní smlouvy nebo dokumenty prokazující vlastnictví nemovitosti, až po základní identifikační údaje týkající se jejich osoby, jako jsou čísla občanských průkazů, rodná čísla nebo údaje o rodinných příslušnících. Tato nutnost opakovaného dokládání vede k pochopitelné frustraci, protože občané logicky očekávají, že v době moderních informačních technologií a propojených databází by měly být úřady schopny mezi sebou sdílet již jednou získané informace, aniž by bylo nutné zatěžovat žadatele neustálým předkládáním stejných dokumentů.
Právní důvody pro nové správní řízení
Přestože se tato situace může na první pohled jevit jako naprosto absurdní a jako projev byrokratické neschopnosti či neochoty úřadů práce využívat již existující data, skutečnost je bohužel poněkud komplikovanější a má své jasné právní důvody. Klíčovým faktorem, který celou věc zásadním způsobem ovlivňuje, je skutečnost, že superdávka představuje zcela novou a samostatnou sociální dávku, která má své specifické podmínky, pravidla a způsob výpočtu. Z právního hlediska tedy každá žádost o tuto dávku představuje zahájení zcela nového správního řízení, které má své vlastní číslo jednací, své vlastní náležitosti a své vlastní požadavky na dokumentaci. Správní řád, který upravuje postupy všech úřadů při vyřizování žádostí občanů, totiž vyžaduje, aby každé nové správní řízení bylo podloženo patřičnými dokumenty a důkazními prostředky, které jsou k danému řízení přímo relevantní. Úřad práce tedy nemůže automaticky přebírat dokumenty a údaje z jiných, byť podobných nebo souvisejících správních řízení, protože by tím porušil základní procesní pravidla a mohl by se vystavit riziku, že jeho rozhodnutí bude následně zrušeno nebo napadeno z důvodu procesních pochybení.
Nemožnost automatického přenosu dat
Dalším faktorem, který komplikuje možnost jednoduchého přenosu údajů z předchozích žádostí o jiné sociální dávky, je skutečnost, že jednotlivé typy sociálních dávek mají často velmi odlišné podmínky a požadavky na dokládání skutečností rozhodných pro přiznání dávky. Například dávka v hmotné nouzi, kterou mnoho žadatelů o superdávku možná v minulosti pobíralo, má jiné limity příjmů, jiné způsoby posuzování majetku a jiné požadavky na dokládání bydlení než právě nově zavedená superdávka. To znamená, že dokumenty, které byly dostatečné a relevantní pro předchozí typ dávky, nemusí být nutně dostačující nebo správně zaměřené pro posouzení nároku na superdávku. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že životní situace žadatelů se neustále mění - mění se jejich příjmy, může se měnit jejich bydlení, mohou se měnit osoby, které s nimi žijí ve společné domácnosti, a všechny tyto změny je třeba zachytit aktuálními dokumenty, nikoli spoléhat se na informace, které mohou být měsíce nebo dokonce roky staré a už dávno neodpovídat současné realitě.
Portál MPSV Jenda jako částečné řešení
Pro žadatele, kteří se chtějí vyhnout alespoň části administrativní zátěže spojené s podáváním žádosti o superdávku, existuje částečné řešení v podobě online portálu s názvem MPDV Jenda, který byl vytvořen Ministerstvem práce a sociálních věcí právě za účelem zjednodušení a zefektivnění komunikace mezi občany a úřady. Ti žadatelé, kteří se rozhodnou využít tento elektronický portál pro podání své žádosti místo osobní návštěvy úřadu práce nebo poslání papírové žádosti poštou, mohou v určité míře těžit z toho, že systém je napojen na různé základní registry státní správy a na databáze dalších úřadů. Díky tomuto propojení jsou některé údaje, jako například základní identifikační informace, údaje o trvalém bydlišti nebo informace o složení domácnosti, schopny se do formuláře žádosti načíst automaticky přímo z těchto centrálních databází. Žadatel tedy nemusí tyto konkrétní informace vyplňovat ručně, protože se mu předvyplní samy, což samozřejmě šetří čas a snižuje riziko chyb při přepisování údajů.
Nutnost aktuálních dokumentů bez výjimky
Klíčové je také pochopit, že tato povinnost přiložit všechny relevantní dokumenty platí absolutně pro všechny žadatele bez výjimky, a to i pro ty, kteří teprve nedávno, třeba před několika týdny nebo měsíci, dokládali úplně stejné dokumenty stejnému úřadu práce v souvislosti s jinou sociální dávkou nebo s aktualizací svých údajů v rámci jiného řízení. I když se tato situace může jevit jako naprosto nelogická a jako zbytečné plýtvání časem jak na straně žadatelů, tak na straně úředníků, právní rámec a procesní pravidla ji v současnosti vyžadují. Každé nové správní řízení musí být postaveno na vlastním podkladě dokumentů, které jsou k tomuto konkrétnímu řízení připojeny a které tvoří součást spisu vedeného pod příslušným číslem jednacím. Úřad práce prostě nemůže říct "tento dokument už jsme od vás dostali minulý měsíc v jiné věci, takže ho nemusíte dokládat znovu", protože by tím porušil základní procesní pravidla správního řízení.
