Prodej firem a akcií nad 40 milionů se v roce 2026 už danit nebude, kryptoměny ano
Od prvního ledna 2026 dojde k významné transformaci daňových pravidel týkajících se prodeje podnikových podílů a cenných papírů. Tato revize daňové legislativy představuje radikální obrat v přístupu k zdaňování kapitálových příjmů fyzických osob, zejména u transakcí s vysokými hodnotami. Změna se dotkne především velkokapitálových investorů, majitelů firemních podílů a akcionářů, kteří dosud museli pečlivě plánovat své prodejní strategie s ohledem na daňové limity. Nová úprava zjednoduší administrativní proces při realizaci velkých obchodních transakcí a eliminuje nutnost složitého rozložení prodejů do několika zdaňovacích období.
Osvobození velkých transakcí s firemními podíly a akciemi
Nejzásadnější změnou je úplné odstranění horní hranice pro daňové osvobození při prodeji obchodních podílů a akcií fyzickými osobami. Zatímco dosud platila hranice 40 milionů korun, od roku 2026 bude možné realizovat prodeje v jakékoliv výši bez daňových důsledků, pokud budou splněny podmínky časového testu. To znamená, že investor, který drží akcie nebo podíly ve firmě po předepsanou dobu tří až pěti let, nebude muset odvádět daň z příjmu bez ohledu na to, zda transakce dosáhne hodnoty desítek či stovek milionů korun. Tato úprava představuje významné zvýhodnění pro dlouhodobé investory a majitele firem, kteří plánují prodej svých podílů. Prakticky to znamená, že například majitel rodinné firmy, kterou prodá za 200 milionů korun po pěti letech držení, nebude muset ze zisku odvést jedinou korunu na dani.
Zachování omezení u kryptoměnových transakcí
V přímém kontrastu k liberalizaci pravidel pro tradiční cenné papíry zůstává u kryptoaktiv zachován stávající režim s limitem 40 milionů korun. Toto rozhodnutí odráží obavy zákonodárců z možných daňových machinací a spekulativního charakteru kryptotrhů. Fyzické osoby tedy budut muset i nadále odvádět daň z příjmu z prodeje kryptoměn, pokud překročí hranici 40 milionů korun, a to i při splnění časového testu tří až pěti let držení. Tato asymetrická úprava vytváří odlišný daňový režim pro různé typy investičních aktiv a může ovlivnit investiční rozhodování ve prospěch tradičních finančních instrumentů. Důvodem pro zachování restrikce u kryptoměn jsou nedávné kauzy týkající se daňových úniků v souvislosti s obchodováním bitcoinu a dalších digitálních měn, které upozornily na rizika spojená s touto relativně novou třídou aktiv.
Problematický vývoj současného systému do roku 2025
Pravidla platná od ledna 2025 do konce roku 2025 představovala kompromisní řešení, které se však v praxi ukázalo jako neefektivní. Limit 40 milionů korun platil jednotně pro všechny typy aktiv včetně firemních podílů, akcií i kryptoměn, přičemž při jeho překročení bylo nutné zdaňovat pouze nadlimitní část proporcionálně. Tento systém měl teoreticky přinést dodatečné daňové příjmy do státního rozpočtu, ale praxe ukázala opak. Sofistikovaní investoři a jejich daňoví poradci rychle nalezli způsoby, jak obcházet tato omezení prostřednictvím rozložení prodejů do několika zdaňovacích období. Namísto jednorázové realizace velkého prodeje tak docházelo k umělému dělení transakcí do menších celků nepřekračujících daňový limit, což sice formálně splňovalo podmínky zákona, ale zároveň eliminovalo předpokládaný daňový výnos pro státní pokladnu.
Dopady na daňové příjmy a podnikatelské prostředí
Očekávaná nová úprava od roku 2026 bude mít významný dopad na celkové daňové zatížení největších korporací a jejich majitelů. Úplné osvobození velkých transakcí s firemními podíly a akciemi představuje podstatné snížení daňového břemena pro segment nejvýznamnějších podnikatelských subjektů. Tato změna eliminuje nutnost složitého strukturování prodejních transakcí a umožní flexibilnější timing při realizaci exitových strategií. Pro venture kapitálové fondy, private equity společnosti a rodinné firmy to znamená možnost jednodušších a efektivnějších prodejních procesů bez nutnosti rozpočítávat transakce do několika let kvůli daňovým limitům. Současně však tato úprava představuje výrazné snížení potenciálních daňových příjmů státu z této oblasti, což bude muset být kompenzováno jinými zdroji nebo úsporami ve veřejných výdajích.
Technické aspekty a implementace změn
Implementace nových pravidel bude vyžadovat úpravy v daňovém software a administrativních procesech jak na straně Finanční správy, tak u daňových poradců a účetních firem. Bude nutné upravit formuláře daňového přiznání, metodické pokyny a kontrolní mechanismy tak, aby odrážely novou diferenciaci mezi různými typy aktiv. Důležité bude také zajistit jasnou definici toho, co spadá pod kategorii kryptoaktiv versus tradiční cenné papíry, aby nedocházelo k nejasnostem při aplikaci nových pravidel. Finanční správa bude muset vyškolit své pracovníky pro správné uplatňování asymetrických pravidel a vyvinout efektivní kontrolní mechanismy zaměřené především na transakce s kryptoměnami, kde zůstává riziko daňových machinací.
Strategické implikace pro investory a trh
Nová daňová úprava pravděpodobně ovlivní investiční strategie a alokaci kapitálu na českém trhu. Preferenční daňové zacházení s tradičními cennými papíry oproti kryptoměnám může vést k přesunu investic směrem k akciím a podílovým listům. Dlouhodobí investoři budou moci realizovat své exitové strategie s větší flexibilitou a bez nutnosti složitého daňového plánování. To může podpořit rozvoj kapitálového trhu a učinit Českou republiku atraktivnější destinací pro mezinárodní investory. Na druhé straně zachování omezení u kryptoměn může brzdit rozvoj tohoto segmentu finančního trhu a odradit některé investory od angažmá v digitálních aktivech na českém území.
