Průměrná mzda v roce 2026 bude o 5 procent vyšší
Vláda České republiky přijala zásadní ekonomické opatření, které bude mít dopad na miliony zaměstnanců, podnikatelů i důchodců v celé zemi. Prostřednictvím prováděcího nařízení č. 365/2025 Sb., které bylo řádně publikováno ve Sbírce zákonů a nabude právní účinnosti s počátkem kalendářního roku 2026, byla definitivně stanovena průměrná mzda pro nadcházející rok na částku 48 967 korun českých. Toto číslo není jen pouhou statistickou veličinou, ale představuje klíčový parametr, který ovlivňuje řadu oblastí pracovněprávních vztahů, daňového systému, sociálního zabezpečení a celkové ekonomické situace obyvatel České republiky. Jedná se o oficiální hodnotu, která bude závazná pro všechny státní instituce, zaměstnavatele, zdravotní pojišťovny i Českou správu sociálního zabezpečení.
Procentuální nárůst a srovnání s předchozím rokem
Když porovnáme nově stanovenou průměrnou mzdu pro rok 2026 s hodnotou platnou v roce 2025, zjistíme, že došlo k jejímu zvýšení o pět procent, což v absolutních číslech představuje navýšení několika tisíc korun měsíčně. Tento pětiprocentní růst odráží celkový vývoj ekonomiky České republiky, inflační tlaky, růst produktivity práce a vyjednávací sílu zaměstnanců na trhu práce. Pětiprocentní meziroční nárůst lze považovat za mírný až střední růst, který by měl alespoň částečně kompenzovat zvyšující se životní náklady obyvatel a udržet jejich kupní sílu. Pro zaměstnance to znamená, že různé limity a hranice odvozené od průměrné mzdy se odpovídajícím způsobem posunou směrem nahoru, což může mít jak pozitivní, tak v některých případech i neutrální dopady na jejich čistý příjem.
Dopad na zdanění příjmů fyzických osob
Jednou z nejdůležitějších oblastí, kterou nová výše průměrné mzdy ovlivní, je systém zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V České republice funguje od roku 2021 progresivní daňový systém, což znamená, že vyšší příjmy jsou zdaňovány vyšší sazbou daně. Hranice pro přechod mezi nižší a vyšší daňovou sazbou je právě odvozena od průměrné mzdy a činí trojnásobek této hodnoty. Pro rok 2026 to konkrétně znamená, že příjmy do výše 146 901 korun českých měsíčně budou podléhat základní patnáctiprocentní sazbě daně z příjmů, zatímco příjmy nad tuto hranici budou zdaňovány vyšší třiadvacetiprocentní sazbou. Toto nastavení má zajistit spravedlivější rozdělení daňového břemene, kdy lépe vydělávající zaměstnanci a zaměstnankyně přispívají do státního rozpočtu vyšším procentem ze svých příjmů.
Osvobození zdravotnických benefitů od daně
Průměrná mzda také zásadním způsobem ovlivňuje režim nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnavateli svým zaměstnancům. Zejména zdravotní benefity představují velmi oblíbenou formu odměňování, kterou zaměstnavatelé využívají k motivaci a udržení kvalitních pracovníků. Mezi tyto zdravotní benefity patří například příspěvky na sportovní aktivity, wellness pobyty, rehabilitace, očkování, vitamíny a další zdravotní péči. Pro rok 2026 bude roční limit pro osvobození těchto zdravotnických benefitů od daně stanoven na částku 48 971 korun českých, což přesně odpovídá výši průměrné měsíční mzdy. To znamená, že zaměstnavatel může svému zaměstnanci poskytnout zdravotní benefity až do této roční hodnoty, aniž by tento příjem musel být zdaněn nebo odváděny sociální a zdravotní pojištění. Jakákoliv částka přesahující tento limit by již podléhala standardnímu zdanění jako běžný příjem.
Osvobození ostatních nepeněžních benefitů
Kromě zdravotnických benefitů existuje ještě další kategorie nepeněžních plnění od zaměstnavatele, která mohou být za splnění určitých podmínek osvobozena od daně. Mezi tyto ostatní benefity patří široká škála zaměstnanecký výhod, jako jsou například stravenky, příspěvky na rekreaci, kulturní a sportovní akce, dárky k životním jubileím, vzdělávací kurzy nesouvisející přímo s výkonem práce a podobně. Pro tyto ostatní nepeněžní benefity je stanoven nižší limit osvobození, a to ve výši poloviny průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2026 to konkrétně znamená částku 24 485,50 korun českých ročně na jednoho zaměstnance. Zaměstnavatelé mohou tedy svým zaměstnancům poskytovat tyto benefity až do uvedené roční hodnoty bez nutnosti danit je nebo odvádět z nich pojistné. Toto opatření má motivovat zaměstnavatele k poskytování širší škály benefitů a zároveň podporovat životní úroveň zaměstnanců bez zvyšování daňového zatížení.
Změny u dohod o provedení práce
Dohody o provedení práce představují flexibilní formu pracovněprávního vztahu, která je velmi rozšířená zejména pro příležitostné práce, brigády studentů nebo přivýdělky důchodců a osob na rodičovské dovolené. U těchto dohod existuje důležitá hranice měsíčního příjmu, která rozhoduje o tom, zda je nutné z odměny odvádět sociální a zdravotní pojištění. Pro rok 2026 dochází ke zvýšení tohoto rozhodného příjmu na částku 12 000 korun českých měsíčně. To znamená, že pokud osoba pracující na dohodu o provedení práce vydělá v jednom kalendářním měsíci méně než tuto částku, neodvádí se z tohoto příjmu ani sociální, ani zdravotní pojištění, pouze daň z příjmů. Teprve při překročení této hranice vzniká povinnost odvádět zákonné pojistné. Toto zvýšení limitu je pozitivní zprávou pro brigádníky a osoby s příležitostným přivýdělkem, protože jim umožňuje si více vydělat bez zatížení odvody na pojištění.
Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění
Systém sociálního pojištění v České republice má stanoven nejen minimální, ale i maximální vyměřovací základ, což je strop, nad který se již sociální pojištění neodvádí. Toto opatření má zajistit, aby odvody na sociální pojištění nepředstavovaly neúměrnou zátěž pro nejvyšší příjmové skupiny, a zároveň reflektuje princip solidarity ve financování důchodového systému. Pro rok 2026 bude maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění stanoven na částku 2 350 416 korun českých ročně, což v přepočtu představuje přibližně 195 868 korun měsíčně. To znamená, že zaměstnanci a podnikatelé s vyššími příjmy odvádějí sociální pojištění pouze z částky do této výše, příjmy nad tuto hranici již nejsou zatíženy odvody na sociální zabezpečení. Toto opatření se týká především manažerů, top specialistů a vysoce placených profesionálů, ale také úspěšných podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných s vysokými zisky.
Valorizace důchodů a důchodové parametry
Nařízení vlády o průměrné mzdě také přináší důležité změny v oblasti důchodového zabezpečení, které se dotknou všech současných i budoucích důchodců. Základní výměra důchodu, která představuje pevnou částku náležející všem starobním důchodcům bez ohledu na odpracované roky a výši jejich předchozích příjmů, bude pro rok 2026 stanovena na částku 4 900 korun českých měsíčně. Tato částka se vyplácí automaticky každému důchodci jako základní sociální jistota. Kromě toho dochází také k valorizaci procentní výměry důchodu, což je ta část důchodu, která závisí na odpracovaných letech a výši vydělaných příjmů během aktivního pracovního života. Procentní výměra se zvyšuje o 2,6 procenta, což znamená reálné navýšení důchodů pro všechny příjemce starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Tato valorizace má částečně kompenzovat růst životních nákladů a zajistit, aby kupní síla důchodců nebyla výrazně erodována inflací.
Komplexní dopady na ekonomiku a společnost
Stanovení průměrné mzdy na úrovni 48 967 korun pro rok 2026 má tedy dalekosáhlé dopady na celou řadu oblastí ekonomického a společenského života v České republice. Ovlivňuje nejen způsob, jakým jsou zdaňovány příjmy zaměstnanců a jak se počítají různé limity a hranice v daňovém systému, ale také parametry sociálního a zdravotního pojištění, výši a strukturu zaměstnaneckých benefitů, které mohou zaměstnavatelé poskytovat bez daňového zatížení, podmínky pro odvody u flexibilních forem zaměstnání jako jsou dohody o provedení práce, a v neposlední řadě také valorizaci důchodů pro miliony českých důchodců. Všechny tyto parametry jsou vzájemně propojeny a tvoří komplexní systém sociální ochrany a přerozdělování, který má zajistit důstojné životní podmínky pro všechny skupiny obyvatel. Pětiprocentní růst průměrné mzdy oproti předchozímu roku signalizuje pokračující ekonomický růst a zlepšování situace na trhu práce, i když je nutné tento růst porovnat s mírou inflace, aby bylo možné určit, zda dochází také k růstu reálné kupní síly obyvatelstva.
