Starobní důchod se vypočítá z příjmů z doby mnohem delší než 20 let před důchodem
Pokud jde o problematiku výpočtu starobního důchodu, je nutné zdůraznit, že mezi širokou laickou veřejností, a to i v současném roce 2026, stále velmi výrazně přetrvává značně rozšířená a hluboce zakořeněná mylná domněnka týkající se základních principů stanovení výše důchodových dávek. Tato chybná představa spočívá v přesvědčení mnoha občanů, že jejich budoucí starobní důchod bude vypočítán výhradně na základě příjmů, kterých dosahovali při výkonu své výdělečné činnosti pouze v určitém relativně krátkém a časově omezeném období, konkrétně že rozhodující budou příjmy získané během posledních dvaceti let bezprostředně předcházejících okamžiku, kdy dotyčná osoba dosáhne zákonem stanoveného důchodového věku a získá nárok na pobírání starobního důchodu.
Skutečná realita výpočtu je zcela odlišná
Je však naprosto nezbytné a velmi důležité jednoznačně konstatovat, že toto široce rozšířené tvrzení a přesvědčení je zcela a naprosto mylné, nepravdivé a v zásadním rozporu se skutečnou legislativní úpravou důchodového systému v České republice. Realita fungování důchodového systému a konkrétní mechanismy používané při výpočtu starobních důchodů jsou totiž podstatně složitější, komplexnější a zahrnují mnohem rozsáhlejší časové období, než si většina lidí běžně uvědomuje nebo představuje.
Mnohem delší hodnocené období příjmů
Pro účely řádného a korektního výpočtu starobního důchodu se ve skutečnosti hodnotí a zohledňuje mnohem rozsáhlejší, obsáhlejší a delší příjmové období, během něhož měla daná osoba, tedy budoucí důchodce, jakékoliv zdanitelné příjmy ze zaměstnání nebo podnikatelské z výdělečné činnosti, z nichž bylo v souladu se zákonnou povinností řádně odváděno zákonem stanovené důchodové pojištění do státního systému sociálního zabezpečení, než je pouze posledních dvacet či dokonce třicet let bezprostředně předcházejících dosažení důchodového věku konkrétního jednotlivce.
Konkrétní příklad pro rok 2026
Pro lepší pochopení a názornou ilustraci tohoto principu můžeme uvést velmi konkrétní a aktuální příklad platný právě pro současný rok 2026, kdy osobní vyměřovací základ, který představuje klíčový a naprosto zásadní parametr sloužící pro následný výpočet výše starobního důchodu konkrétního žadatele o důchod, se ve skutečnosti vypočítává a stanovuje na základě úplně všech příjmů, ze kterých bylo v průběhu pracovního života řádně a v souladu se zákonem zaplaceno sociální pojištění, a to konkrétně za celé období od roku 1986 až do roku 2025, což představuje úctyhodných čtyřicet let ekonomicky aktivního života.
Důsledky pro pracující občany
Tato skutečnost má mimořádně zásadní a dalekosáhlé důsledky pro všechny ekonomicky aktivní občany, kteří by si měli být vědomi toho, že jejich pracovní výkony, dosahované příjmy a odváděné pojistné v průběhu celého jejich produktivního věku, tedy od samého začátku pracovní kariéry až do odchodu do důchodu, budou mít přímý a významný vliv na konečnou výši jejich budoucího starobního důchodu, nikoliv pouze výdělky z poslední relativně krátké etapy jejich profesního života.
