V čem budou preventivní prohlídky od roku 2026 nově přínosnější?
Preventivní prohlídky představují naprosto zásadní a nenahraditelnou součást celého systému zdravotní péče, která má za úkol odhalit potenciální zdravotní problémy ještě dříve, než se stanou vážným onemocněním vyžadujícím náročnou a komplikovanou léčbu. Jejich význam je obzvláště patrný v pracovním prostředí, kde pravidelné preventivní prohlídky pomáhají nejen chránit zdraví zaměstnanců, ale také zajišťují, že jsou lidé schopni vykonávat svou práci bezpečně a efektivně bez rizika pro sebe či své okolí. Od roku 2026 se celý systém těchto preventivních prohlídek zásadním způsobem promění a přinese řadu významných změn, které mají za cíl výrazně zvýšit kvalitu poskytované preventivní péče a učinit ji mnohem více efektivní a účelnou než doposud.
Personalizace zdravotní péče podle individuálních rizik
Jednou z nejvýznamnějších a nejpodstatnějších změn, které reforma preventivních prohlídek přinese, je skutečnost, že se prohlídky stanou mnohem více cíleně zaměřenými na konkrétního jednotlivého pacienta, jeho osobní zdravotní historii, rodinné předpoklady a specifické pracovní podmínky. To znamená, že lékaři již nebudou provádět pouze standardizované, šablonovité prohlídky, které jsou zcela stejné pro všechny pacienty bez ohledu na jejich individuální charakteristiky, ale budou brát v úvahu celou řadu faktorů specifických pro každého konkrétního člověka. Mezi tyto faktory patří zejména kompletní rodinná anamnéza pacienta, která může odhalit dědičnou predispozici k určitým typům onemocnění, dále osobní zdravotní historie zahrnující všechna předchozí onemocnění a zdravotní komplikace, životní styl pacienta včetně stravovacích návyků, pohybové aktivity a případných rizikových faktorů jako je kouření nebo konzumace alkoholu, a v neposlední řadě také charakter a specifika konkrétního zaměstnání, které pacient vykonává, protože různá povolání s sebou nesou zcela odlišná zdravotní rizika a zatížení organismu.
Cílené předcházení specifickým zdravotním rizikům
Tato nová koncepce preventivních prohlídek umožní lékařům mnohem přesněji identifikovat konkrétní možná rizika, kterým je každý jednotlivý pacient vystaven, a následně se zaměřit na prevenci právě před těmito specifickými hrozbami, místo aby prováděli pouze obecné, univerzální vyšetření, které nemusí být pro daného pacienta optimální nebo dostatečně citlivé na jeho specifické potřeby. Tento individualizovaný přístup bude brát v úvahu jak informace získané z podrobné rodinné anamnézy, která může odhalit zvýšené riziko určitých dědičných onemocnění, tak také faktory vyplývající z výkonu konkrétního zaměstnání, protože například člověk pracující v prašném prostředí bude potřebovat jiný typ preventivních vyšetření než někdo, kdo celý den sedí v kanceláři před počítačem, a zcela odlišná péče bude potřebná pro osobu vykonávající fyzicky náročnou práci nebo pracující ve stresu.
Strategické cíle ministerstva zdravotnictví
Podle oficiálního vyjádření Ministerstva zdravotnictví České republiky by tato nově koncipovaná a komplexně přepracovaná koncepce preventivních prohlídek měla především a v první řadě přispět k mnohem včasnějšímu zachycení závažných, potenciálně život ohrožujících onemocnění, jejichž riziko výskytu s přibývajícím věkem člověka progresivně a výrazně stoupá. Včasná detekce těchto závažných zdravotních problémů je naprosto klíčová, protože umožňuje zahájit léčbu v mnohem časnějším stadiu onemocnění, kdy jsou šance na úplné vyléčení nebo alespoň na významné zpomalení progrese choroby výrazně vyšší než v pokročilých stadiích, kdy už může být léčba mnohem komplikovanější, nákladnější, zatěžující pro pacienta a někdy dokonce i neúčinná.
Rozšíření screeningových programů a laboratorních testů
Preventivní prohlídky proto budou od roku 2026 nově orientovány mnohem intenzivněji a systematičtěji na různé typy screeningových vyšetření, která mají za cíl odhalit časné příznaky onemocnění ještě předtím, než se projeví subjektivními obtížemi pacienta, a také na podstatně rozšířená laboratorní vyšetření, která budou prováděna na základě komplexního zhodnocení celkové rodinné anamnézy konkrétního pacienta a jeho individuálních rizikových faktorů. Tato laboratorní vyšetření budou mnohem obsáhlejší a komplexnější než doposud, aby dokázala zachytit co nejširší spektrum potenciálních zdravotních problémů v jejich nejranějších, ještě asymptomatických stadiích, kdy je léčba nejúčinnější a prognóza nejpříznivější.
Standardní laboratorní panel pro všechny pacienty
V rámci běžných, rutinních preventivních prohlídek budou laboratorní testy vždy automaticky a standardně zahrnovat komplexní vyšetření jaterních funkcí, které pomoże odhalit případné onemocnění jater nebo jejich poškození ještě dříve, než se projeví zřetelnými klinickými příznaky, dále vyšetření hladiny glykémie, tedy cukru v krvi, což je zásadní pro včasnou diagnostiku diabetu nebo prediabetického stavu, vyšetření funkce ledvin prostřednictvím různých parametrů jako je kreatinin nebo odhadovaná glomerulární filtrace, která ukazuje, jak dobře ledviny plní svou filtračnív funkci, podrobný lipidový profil zahrnující celkový cholesterol, HDL cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy, který poskytuje komplexní informaci o metabolismu tuků v organismu a riziku kardiovaskulárních onemocnění, a v neposlední řadě také vyšetření pomocí elektrokardiografie, tedy EKG, které zaznamenává elektrickou aktivitu srdce a může odhalit různé poruchy srdečního rytmu nebo jiné srdeční problémy.
Snížení věkové hranice pro EKG vyšetření
Právě elektrokardiografické vyšetření, tedy EKG, bude nově zařazeno do pravidelných preventivních prohlídek již u pacientů od třiceti let věku, což představuje výrazné snížení věkové hranice ve srovnání se současným stavem, kdy se toto vyšetření rutinně provádělo až u podstatně starších pacientů. Toto snížení věkové hranice je odůvodněno skutečností, že některá kardiovaskulární onemocnění a poruchy srdečního rytmu se mohou začít projevovat již v relativně mladém věku, a jejich včasné odhalení může zachránit život nebo předejít vážným komplikacím jako je srdeční infarkt nebo náhlá srdeční smrt.
Monitorování hladiny cholesterolu od mladšího věku
Stejným způsobem bude také pravidelně, v pravidelných časových intervalech, kontrolována hladina cholesterolu v krvi u všech pacientů, kteří dosáhli třicetiletého věku, protože zvýšená hladina cholesterolu, zejména LDL cholesterolu označovaného jako "špatný" cholesterol, představuje jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj aterosklerózy, tedy onemocnění cév charakterizovaného ukládáním tukových usazenin v cévní stěně, které může vést k infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě nebo k onemocnění periferních tepen. Pravidelné monitorování umožní včasné zachycení problematických hodnot a zahájení vhodné intervence, ať už dietní, změnou životního stylu nebo farmakologické, která může výrazně snížit kardiovaskulární riziko.
Nové vyšetření lipoproteinu pro ženy
Nově se do preventivních prohlídek zavádí také jednorázové specializované vyšetření lipoproteinu, konkrétně lipoproteinu(a), který představuje nezávislý rizikový faktor pro vznik infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice, a toto vyšetření bude prováděno zejména u žen po menopauze, kdy dochází k hormonálním změnám, které mohou nepříznivě ovlivnit lipidový profil a zvýšit kardiovaskulární riziko, a to především kvůli včasnému záchytu aterosklerotických onemocnění v jejich počátečních stadiích, kdy je ještě možné účinně zasáhnout a zabránit progresi choroby do pokročilých stadií s vážnými klinickými důsledky.
Posílení onkologické prevence
Významným způsobem se rovněž posílí onkologická prevence, která je zaměřena na včasné odhalování nádorových onemocnění nebo stavů, které by k nim mohly vést, protože včasná diagnostika nádorových onemocnění zásadně zlepšuje prognózu a šance na úplné vyléčení. U osob, které jsou z různých důvodů ve vyšším riziku vzniku karcinomu prsu, což je nejčastější zhoubný nádor u žen, karcinomu prostaty, který je nejčastějším zhoubným nádorem u mužů v pokročilém věku, či karcinomu varlat, který naopak postihuje častěji mladší muže, bude praktický lékař v rámci preventivní prohlídky aktivně ověřovat, zda jsou tito pacienti pravidelně sledováni specializovaným onkologickým nebo urologickým pracovištěm, kde mohou podstupovat specializovaná screeningová vyšetření.
Aktivní role lékařů v onkologické prevenci
V případě, že by se při preventivní prohlídce zjistilo, že pacient s vyšším rizikem vzniku některého z těchto typů nádorových onemocnění není dosud v péči specializovaného pracoviště, praktický lékař mu takové specializované vyšetření aktivně doporučí a případně mu pomůže zajistit objednání na příslušné specializované ambulantní pracoviště, kde mohou být provedena pokročilejší diagnostická vyšetření jako je mamografie, ultrazvuk, magnetická rezonance, odběr nádorových markerů nebo jiná specializovaná vyšetření dle typu rizikového onemocnění.
Zaměření na neurodegenerativní a metabolická onemocnění
Lékaři se v rámci nově koncipovaných preventivních prohlídek také mnohem více a systematičtěji zaměří na včasný záchyt demence, která představuje progresivní neurodegenerativní onemocnění vedoucí k postupnému úbytku kognitivních funkcí a ztrátě soběstačnosti, přičemž nejčastější formou je Alzheimerova choroba, dále na osteoporózu, což je onemocnění kostí charakterizované snížením kostní hmoty a zvýšenou křehkostí kostí s rizikem zlomenin, které postihuje zejména starší ženy po menopauze, ale může se vyskytovat i u mužů, a také na chronická onemocnění ledvin, která mohou dlouho probíhat zcela bez příznaků a být odhalena až v pokročilém stadiu, kdy už může být poškození ledvin nevratné.
Důraz na vakcinační prevenci
Důslednější a systematičtější bude také podpora prevence prostřednictvím očkování, které představuje jednu z nejúčinnějších metod předcházení infekčním onemocněním a jejich potenciálně vážným komplikacím. Lékaři budou aktivně kontrolovat očkovací stav pacientů, upozorňovat na chybějící nebo neúplná očkování, doporučovat přeočkování v situacích, kdy účinnost předchozího očkování již poklesla, a informovat pacienty o nově dostupných vakcínách, včetně očkování proti chřipce, pneumokokovým infekcím, pásovému oparu nebo jiným preventabilním onemocněním, která mohou zejména u starších nebo oslabených jedinců vést k vážným komplikacím.
Zachování bezplatnosti preventivní péče
Naprosto zásadní a pro pacienty velmi důležitou informací je skutečnost, že i přesto, že se preventivní prohlídky takto výrazně a komplexně změní, rozšíří a zdokonalí, budou pro všechny pacienty jako dosud i nadále stále plně hrazeny ze systému běžného veřejného zdravotního pojištění, takže pacient si nebude muset hradit absolutně nic ze svých vlastních finančních prostředků. Tato bezplatnost preventivní péče je klíčová pro zajištění její dostupnosti pro všechny občany bez ohledu na jejich socioekonomické postavení a představuje důležitý nástroj veřejného zdraví, který má potenciál výrazně zlepšit celkový zdravotní stav populace prostřednictvím včasné detekce a prevence závažných onemocnění
