Ze kterých příjmů v daňovém přiznání se vypočítá starobní důchod?
Když se díváte na různé kolonky příjmů uvedených ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, může vás napadnout zcela legitimní otázka, jakým způsobem se tyto konkrétní částky, které každoročně vykazujete finančnímu úřadu, ve skutečnosti promítnou do výše vašeho budoucího starobního důchodu. Mnoho lidí si klade podobnou otázku a zajímá je, zda existuje přímá souvislost mezi příjmy deklarovanými pro daňové účely a příjmy, které budou rozhodující pro stanovení jejich důchodové dávky. Je třeba si však uvědomit, že výpočet starobního důchodu má svá specifická pravidla, která jsou odlišná od pravidel pro stanovení daňové povinnosti, a proto nelze jednoduše vzít částky uvedené v daňovém přiznání a na jejich základě si spočítat předpokládanou výši důchodu.
Proč nelze odvozovat důchod od daňového přiznání
Výši starobního důchodu není možné obecně odvozovat přímo od částek, které jsou uvedeny ve vašem daňovém přiznání, a to z několika zásadních důvodů. V daňovém přiznání totiž musí být vždy uvedeny zcela všechny zdanitelné příjmy poplatníka, tedy všechny druhy příjmů, ze kterých je podle daňových předpisů nutné odvádět daň z příjmů fyzických osob, bez ohledu na jejich charakter či zdroj. Avšak ne všechny tyto příjmy, které podléhají zdanění, automaticky vstupují do výpočtu důchodu, což je klíčový rozdíl mezi daňovým a důchodovým systémem. Zatímco daňový systém se zajímá o všechny vaše zdanitelné příjmy, důchodový systém se zaměřuje pouze na určitou specifickou část vašich příjmů.
Které příjmy skutečně ovlivňují výši důchodu
Pro výpočet starobního důchodu jsou vždy rozhodující pouze příjmy z výdělečné činnosti, tedy konkrétně ty příjmy, z nichž bylo po celou dobu vaší aktivní ekonomické činnosti řádně odváděno sociální pojištění, a zejména pak důchodové pojištění, které představuje hlavní a nejdůležitější složku celého systému sociálního pojištění. Právě tyto hrubé příjmy, z nichž jste během svého aktivního profesního života, ať už jako zaměstnanec nebo podnikatel, odváděli pravidelné odvody na důchodové pojištění, se následně zprůměrují podle zákonem stanovených pravidel a přepočítají na výpočtový základ důchodu, který je základem pro stanovení konečné výše důchodové dávky.
Rozdíl mezi vyměřovacími a daňovými základy
Roční vyměřovací základy, z nichž se podle důchodových předpisů vypočítává konečná výše vašeho starobního důchodu, bývají ve většině případů výrazně, mnohdy i podstatně nižší než roční daňové základy, které uvádíte ve svém daňovém přiznání. Tento významný rozdíl je způsoben tím, že do daňových základů se vždy promítají i takové příjmy, z nichž se sociální pojištění vůbec neodvádí. Typickým příkladem takových příjmů jsou například příjmy z pronájmu nemovitostí či bytů, dividendy z akcií, výnosy z kapitálového majetku nebo jiné pasivní příjmy, které sice podléhají dani z příjmů a musí být uvedeny v daňovém přiznání, ale z těchto příjmů se odvody na sociální pojištění, a tedy ani na důchodové pojištění, neplatí, a proto se nijak nepromítnou do vašeho budoucího důchodu.
