Životní minimum by mělo být pro některé osoby vyšší od října 2025
V rámci příprav na významnou reformu sociálního systému České republiky, která je zaměřena na zjednodušení a zefektivnění poskytování sociálních dávek prostřednictvím takzvané sjednocené dávky sociální podpory, jejíž implementace je naplánována na duben 2026, se již od října 2025 chystá významná úprava jednoho ze základních pilířů sociálního systému - životního minima. Tato dávka, která představuje minimální hranici příjmů potřebných k zajištění základních životních potřeb občanů, projde částečnou revizí, která bude mít dalekosáhlé dopady na celý systém sociální podpory v České republice.
Detailní analýza změn pro jednotlivé kategorie příjemců
Samostatně žijící dospělé osoby - jednotlivci
Nejzásadnější změna se dotkne kategorie samostatně žijících dospělých osob, tedy jednotlivců, kteří netvoří společnou domácnost s dalšími osobami. Pro tuto skupinu občanů představuje připravovaná úprava významné navýšení jejich základního příjmového standardu. Současná výše životního minima pro jednotlivce, která činí 4860 korun měsíčně, se od října 2025 zvýší na 5500 korun měsíčně. Tento nárůst o 640 korun měsíčně, což představuje zvýšení o více než 13 procent, je motivován především snahou o zajištění adekvátní životní úrovně pro tuto skupinu osob, která je často považována za jednu z nejzranitelnějších v rámci sociálního systému.
První dospělá osoba v domácnosti
Paralelně s navýšením životního minima pro jednotlivce dojde také ke zvýšení částky určené pro první dospělou osobu v domácnosti. Tato kategorie zahrnuje osoby, které sice nežijí samostatně, ale jsou hlavními příjemci sociálních dávek ve své domácnosti a často nesou hlavní odpovědnost za zajištění živobytí celé domácnosti. Částka životního minima pro tuto skupinu se ze současných 4470 korun měsíčně zvýší na stejnou úroveň jako u jednotlivců, tedy na 5000 korun měsíčně. Toto zvýšení odráží snahu o spravedlivější rozdělení sociálních prostředků a lepší ochranu domácností, které jsou závislé na sociálních dávkách.
Druhé a další dospělé osoby v domácnosti - snížení podpory
Na druhé straně připravovaných změn stojí úprava týkající se druhých a dalších dospělých osob v domácnosti, které jsou společně posuzovány při stanovování nároků na sociální dávky. Pro tuto kategoriju osob nepřináší říjnová novela žádné pozitivní změny, naopak dojde k výraznému snížení jejich životního minima. Současná částka 4040 korun měsíčně se sníží na 3750 korun měsíčně, což představuje pokles o 290 korun měsíčně, tedy snížení o více než 7 procent. Tato úprava je součástí širší strategie přerozdělování sociálních prostředků ve prospěch nejpotřebnějších skupin obyvatel, především jednotlivců a hlavních živitelů domácností.
Nezaopatřené děti - zachování stávajících částek
Co se týče nezaopatřených dětí, tedy dětí, které jsou závislé na péči a zabezpečení ze strany svých rodičů nebo pěstounů, připravovaná reforma životního minima nepřináší žádné změny. Všechny věkové kategorie nezaopatřených dětí si zachovají své současné částky životního minima. Pro nejmenší děti do 6 let věku zůstane životní minimum na úrovni 2480 korun měsíčně. Děti ve věkovém rozmezí od 6 do 15 let budou i nadále pobírat životní minimum ve výši 3050 korun měsíčně. Nezaopatřené mladistvé osoby ve věku od 15 do 26 let si zachovají životní minimum v částce 3490 korun měsíčně. Zachování těchto částek na stávající úrovni reflektuje skutečnost, že současné nastavení životního minima pro děti je považováno za přiměřené jejich základním potřebám.
Odůvodnění a strategické pozadí změn
Hlavním důvodem pro zvýšení životního minima u první dospělé osoby v domácnosti a u jednotlivců je zjištění, že současná výše těchto dávek je neadekvátně nízká ve srovnání s reálnými životními náklady těchto skupin osob. Analýzy ukázaly, že při implementaci nového systému sjednocené sociální dávky by právě tyto skupiny obyvatel - samostatně žijící osoby, samoživitelé a malé dvou-členné domácnosti, mezi které patří například seniorské páry - mohly paradoxně dostat méně finančních prostředků než jiné kategorie příjemců sociálních dávek.
Tato situace by byla v rozporu se základními principy sociální spravedlnosti a solidarity, na kterých je založen český systém sociální podpory. Proto bylo rozhodnuto o preventivním navýšení životního minima pro tyto skupiny už před samotným spuštěním sjednocené dávky, aby bylo zajištěno, že žádná skupina občanů nebude reformou sociálního systému znevýhodněna.
Dávky vázané na životní minimum
Zvýšení životního minima pro vybrané kategorie osob bude mít automatické pozitivní dopady na celou řadu dalších sociálních dávek, jejichž výše je přímo odvozena od výše životního minima. Mezi tyto dávky patří přídavek na dítě, který pomáhá rodinám s dětmi pokrýt zvýšené náklady spojené s výchovou a vzděláváním potomků. Dále se zvýší příspěvek na bydlení, který je klíčovou podporou pro domácnosti s nízkými příjmy při úhradě nákladů na bydlení.
Rovněž dojde k navýšení příspěvku na živobytí, který představuje základní sociální síť pro osoby a domácnosti v nejistých životních situacích, a doplatku na bydlení, který pomáhá nejchudším domácnostem uhradit náklady na bydlení. Všechny tyto dávky budou v budoucnu součástí sjednocené "superdávky", jejíž zavedení má výrazně zjednodušit administrativu spojenou s poskytováním sociální podpory.
Specifické dávky pro zdravotně postižené
Významný dopad bude mít zvýšení životního minima také na příspěvek při pěstounské péči, jehož výše je rovněž určována na základě životního minima. Tato změna pozitivně ovlivní situaci pěstounských rodin a přispěje k lepšímu zabezpečení dětí v náhradní rodinné péči.
Pro osoby s těžkým zdravotním postižením přinese navýšení životního minima možnost čerpání vyšších částek v rámci příspěvku na zvláštní pomůcku. Tento příspěvek pomáhá těžce zdravotně postiženým osobám pořídit si speciální zdravotnické pomůcky a technické prostředky, které jsou nezbytné pro jejich samostatný život a začlenění do společnosti. Konkrétně se jedná o možnost získat vyšší příspěvek na pořízení dýchacích přístrojů pro osoby s respiračními obtížemi, schodišťových plošin pro osoby s poruchami pohyblivosti, nebo příspěvek na pořízení speciálně upraveného osobního vozidla.
Dávka mimořádné okamžité pomoci
Také u dávky mimořádné okamžité pomoci, která je určena k řešení neočekávaných a naléhavých sociálních situací, dojde k navýšení limitu čerpání. Tato změna umožní poskytovat efektivnější pomoc osobám a rodinám, které se ocitnou v akutní sociální nouzi způsobené nepředvídatelnými událostmi, jako jsou například živelní pohromy, ztráta zaměstnání nebo zdravotní komplikace.
Rozšíření okruhu oprávněných osob
Jedním z významných důsledků navýšení životního minima bude také rozšíření okruhu osob, které budou oprávněny žádat o různé sociální dávky. Tato změna se dotkne několika klíčových oblastí sociální podpory. U přídavku na dítě se rozšíří skupina rodin, které budou moci o tento příspěvek požádat, což pomůže větší skupině rodin s dětmi zvládnout finanční náklady spojené s výchovou potomků.
Podobně se rozšíří okruh oprávněných osob u příspěvku na péči, který je určen osobám závislým na pomoci jiné osoby při zvládání základních životních potřeb. Navýšení životního minima umožní získat tento příspěvek i rodinám s mírně vyššími příjmy, které dosud překračovaly příjmové limity pro nárok na tuto dávku.
Také u porodného, které je jednorázovým příspěvkem poskytovaným při narození dítěte, a u doplatku na bydlení se rozšíří skupina osob, které budou moci tyto dávky čerpat. Toto rozšíření přispěje k lepší sociální ochraně širšího spektra obyvatel a posílí solidární charakter českého sociálního systému.
Časový harmonogram a implementace
Celá reforma životního minima je pečlivě načasována tak, aby navazovala na přípravu sjednocené dávky sociální podpory. Změny životního minima vstoupí v platnost od října 2025, což poskytne dostatečný časový prostor pro přípravu administrativních procesů a informování veřejnosti o nadcházejících změnách. Tento harmonogram také umožní vyhodnotit dopady úprav životního minima před samotným spuštěním sjednocené dávky v dubnu 2026.
Tato komplexní reforma představuje významný krok směrem k modernizaci českého sociálního systému a jeho lepšímu přizpůsobení současným potřebám společnosti. Zvýšení životního minima pro vybrané skupiny osob odráží snahu o spravedlivější rozdělení sociálních prostředků a lepší ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel, zatímco příprava sjednocené dávky směřuje k zjednodušení a zefektivnění celého systému sociální podpory.
