Změny v povinnostech zaměstnavatelů ohledně zdravotního pojištění od roku 2026
Od roku 2026 vstoupí v platnost celá řada významných legislativních úprav, které se budou bezprostředně dotýkat oblasti povinností zaměstnavatelů ve vztahu ke zdravotnímu pojištění jejich zaměstnanců. Tyto změny představují rozsáhlou reformu stávajícího systému, která byla pečlivě připravována a konzultována s relevantními odborníky, zástupci zaměstnavatelů i zdravotních pojišťoven. Hlavním cílem těchto legislativních úprav je především značné zjednodušení administrativní zátěže, která v současné době zatěžuje zaměstnavatele v oblasti zdravotního pojištění, a současně také zpřesnění a zefektivnění celého systému hlášení a evidence pojištěnců u jednotlivých zdravotních pojišťoven.
Celkové zjednodušení administrativních povinností
Jednou z nejzásadnějších změn, která nabude účinnosti od začátku roku 2026, bude komplexní zjednodušení povinností zaměstnavatelů v celé oblasti zdravotního pojištění jejich zaměstnanců. Toto zjednodušení se bude projevovat v několika různých rovinách a bude představovat skutečně výraznou úlevu pro personální oddělení firem všech velikostí. Zaměstnavatelé se budou moci těšit na snížení objemu administrativních úkonů, které jsou v současnosti povinni pravidelně vykonávat, což jim umožní věnovat více času a prostředků svému hlavnímu podnikání a péči o zaměstnance v jiných oblastech. Současně s tímto zjednodušením dojde také k rozšíření výjimek z placení pojistného, což v praxi znamená, že v určitých specifických situacích a u vybraných kategorií zaměstnanců nebude nutné odvádět zdravotní pojištění, nebo budou platit jiná, výhodnější pravidla.
Změny týkající se pečujících rodičů
Velmi podstatné úpravy se budou týkat také specifické kategorie pečujících rodičů, u kterých dochází k několika významným změnám v pravidlech platby zdravotního pojištění státem. V současné době platí stát zdravotní pojištění za rodiče, který osobně, celodenně a řádně pečuje o dvě nebo více dětí, přičemž alespoň jedno z těchto dětí musí být mladší patnácti let. Od roku 2026 však dojde k podstatnému zpřísnění těchto podmínek, kdy stát již nebude platit pojistné za rodiče pečující o dvě děti do patnácti let věku, ale pouze za rodiče, který pečuje o dítě do sedmi let. Tato změna představuje výrazné omezení dosavadní podpory vícedětných rodin a bude znamenat, že rodiče pečující o děti ve věku od sedmi do patnácti let budou muset zdravotní pojištění hradit ze svých vlastních prostředků jako OBZP. Současně s touto změnou však dochází také k odstranění podmínky celodenní péče, což naopak může být pro některé rodiče výhodou, protože nebudou muset dokládat, že se dítěti věnují skutečně po celý den, a budou moci například pracovat na částečný úvazek nebo vykonávat jinou činnost, aniž by tím ztratili nárok na placení pojistného státem, pokud budou splňovat ostatní podmínky.
Nové povinnosti hlášení pro zaměstnavatele
V oblasti konkrétních povinností hlášení dochází k velmi podstatným změnám, které zaměstnavatelům významně usnadní jejich administrativní práci a zjednoduší komunikaci se zdravotními pojišťovnami. Podle nových pravidel platných od roku 2026 budou zaměstnavatelé nově povinni hlásit zdravotním pojišťovnám pouze skutečnosti související s nástupem jejich zaměstnankyň na mateřskou dovolenou a případně také na rodičovskou dovolenou, pokud na ni zaměstnanec či zaměstnankyně nastupuje bezprostředně po ukončení pracovního poměru nebo v jeho průběhu. Tato povinnost hlášení je odůvodněna tím, že v době mateřské a rodičovské dovolené dochází ke změnám ve vztahu k zaměstnavateli a v platbě zdravotního pojištění, přičemž je nutné, aby zdravotní pojišťovna měla o těchto skutečnostech aktuální informace pro správné vedení evidence pojištěnců a vyměřování pojistného. Oproti současnému stavu tak dochází k výraznému zúžení okruhu skutečností, které je zaměstnavatel povinen oznamovat zdravotním pojišťovnám, což v praxi znamená menší administrativní zátěž a nižší riziko chyb či opomenutí při plnění oznamovacích povinností.
Snížení oznamovacích povinností pojištěnců
Velmi důležitou změnou, která přinese úlevu nejen zaměstnavatelům, ale především samotným pojištěncům, je skutečnost, že od roku 2026 již nebudou pojištěnci povinni oznamovat svému zaměstnavateli celou řadu životních situací a změn ve svém statusu, které museli v minulosti hlásit. Konkrétně půjde zejména o takové skutečnosti, jako je odchod do starobního důchodu, invalidního důchodu nebo jiného typu důchodu, dále pak například registrace na Úřadu práce České republiky v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo další podobné změny v osobním statusu pojištěnce. Toto zjednodušení vychází z předpokladu, že tyto informace bude možné získávat z jiných zdrojů, zejména prostřednictvím propojených informačních systémů státní správy, což eliminuje zbytečnou duplicitu v oznamování stejných skutečností různým institucím. Pojištěnci tak budou ušetřeni povinnosti informovat svého zaměstnavatele o těchto změnách, což jim ušetří čas a administrativní starosti, a současně se sníží i zatížení zaměstnavatelů, kteří nebudou muset tyto informace od zaměstnanců přijímat, evidovat a dále je zpracovávat.
Specifika u státních pojištěnců
Zvláštní režim bude i nadále platit pro kategorii takzvaných státních pojištěnců, což jsou osoby, za které platí zdravotní pojištění stát z prostředků státního rozpočtu podle zákonem stanovených podmínek. U těchto státních pojištěnců zůstává zachována povinnost informovat svého zaměstnavatele o skutečnosti, že spadají do této kategorie, což je odůvodněno specifickými pravidly pro stanovení minimálního vyměřovacího základu pro placení zdravotního pojištění. Minimální vyměřovací základ představuje nejnižší možnou částku, ze které musí být vypočítáno a odvedeno zdravotní pojištění, a u státních pojištěnců platí zvláštní pravidla, která je nutné respektovat. Zaměstnavatel tedy musí vědět, že jeho zaměstnanec je státním pojištěncem, aby mohl správně vypočítat výši pojistného a dodržet všechny zákonné povinnosti. To znamená, že zaměstnanci, kteří jsou státními pojištěnci, budou i nadále povinni tuto skutečnost svému zaměstnavateli oznamovat, což představuje výjimku z obecného trendu snižování oznamovacích povinností.
Změna v postupu předávání informací
Velmi podstatná změna však nastane v dalším postupu zpracování informací o státních pojištěncích, kterou zaměstnavatel od svého zaměstnance obdrží. Zatímco v současnosti je zaměstnavatel povinen informaci o tom, že jeho zaměstnanec je státním pojištěncem, dále předávat příslušné zdravotní pojišťovně, od roku 2026 už tato povinnost odpadne. Zaměstnavatel tedy sice bude muset být o statusu státního pojištěnce informován, aby mohl správně vypočítat a odvést pojistné v souladu s pravidly pro minimální vyměřovací základ, ale již nebude muset tuto informaci aktivně předávat zdravotní pojišťovně formou hlášení nebo jiného úředního sdělení. Tato změna vychází z předpokladu, že zdravotní pojišťovny budou informace o státních pojištěncích získávat z jiných zdrojů, pravděpodobně opět prostřednictvím propojeného informačního systému veřejné správy, což zajistí lepší aktuálnost dat a eliminuje riziko chyb při předávání informací mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou. Pro zaměstnavatele to znamená další snížení administrativní zátěže a zjednodušení komunikace se zdravotními pojišťovnami.
Celkový přínos změn pro zaměstnavatele
Když se podíváme na všechny tyto změny komplexně a zhodnotíme jejich celkový dopad na postavení a povinnosti zaměstnavatelů v oblasti zdravotního pojištění, můžeme jednoznačně konstatovat, že reforma přinese zaměstnavatelům významné úlevy a zjednodušení jejich administrativních povinností. Snížení počtu skutečností, které musí zaměstnavatel hlásit zdravotním pojišťovnám, spolu s omezením povinnosti předávat určité informace, které od zaměstnanců obdrží, povede k úspoře času, finančních prostředků i lidských zdrojů, které dosud musely být věnovány správě zdravotního pojištění zaměstnanců. Personální oddělení firem budou moci efektivněji pracovat a věnovat se důležitějším úkolům v oblasti řízení lidských zdrojů, než je pouhé vyplňování formulářů a oznamování změn zdravotním pojišťovnám. Zároveň se sníží i riziko případných pokut nebo sankcí za nesplnění oznamovacích povinností, protože těchto povinností bude prostě méně. Celkově lze tedy říci, že reforma směřuje správným směrem k modernizaci systému zdravotního pojištění a jeho přizpůsobení potřebám moderní digitální doby.
Význam digitalizace a propojení systémů
Za těmito změnami stojí především postupující digitalizace veřejné správy a propojování jednotlivých informačních systémů státních institucí, které umožňuje automatizovanou výměnu dat mezi různými orgány bez nutnosti opakovaného oznamování stejných skutečností. Zdravotní pojišťovny budou moci získávat potřebné informace o pojištěncích přímo z centrálních registrů a databází, například z evidence důchodců, z registru obyvatel, z agendového informačního systému nebo z dalších zdrojů, což zajistí nejen aktuálnost a přesnost dat, ale také významně sníží administrativní zátěž všech zúčastněných subjektů. Tento trend odpovídá modernímu pojetí veřejné správy, které klade důraz na princip "pouze jednou" – občan nebo firma by měli určitou informaci státu sdělit pouze jednou, a poté by se měla automaticky šířit mezi všemi institucemi, které ji potřebují, bez nutnosti opakovaného oznamování. Změny v oblasti zdravotního pojištění platné od roku 2026 jsou tak součástí širšího procesu modernizace a digitalizace celé veřejné správy v České republice.
