Zvýšení uplatnitelného daňového odpočtu na výzkum a vývoj za rok 2026
Přelomová legislativní úprava v podobě nového zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů představuje jeden z nejvýznamnějších kroků v modernizaci českého daňového systému v posledních letech. Tento komplexní právní předpis, jehož účinnost je naplánována na leden 2026, s sebou přináší rozsáhlé změny, které se dotknou nejen administrativní oblasti týkající se zaměstnavatelů, ale také zásadním způsobem ovlivní strukturu zákona o dani z příjmů. Mezi nejdůležitější a nejočekávanější úpravy patří právě modifikace pravidel pro daňové odpočty výdajů na výzkum a vývoj, které představují klíčový nástroj pro podporu inovačních aktivit podniků a vědeckých institucí na území České republiky.
Význam výzkumu a vývoje pro ekonomiku
Výzkum a vývoj tvoří základní pilíř moderní ekonomiky znalostí a představuje nezbytný předpoklad pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky na globálním trhu. V kontextu rychle se vyvíjejících technologií, digitální transformace a stále se zvyšujících nároků na inovace ve všech odvětvích lidské činnosti je podpora výzkumných a vývojových aktivit prostřednictvím daňových úlev považována za jeden z nejefektivnějších nástrojů hospodářské politiky. Česká republika dlouhodobě usiluje o posílení své pozice jako moderní industriální země s vysokou přidanou hodnotou, což vyžaduje systematickou podporu vědeckého bádání, technologického pokroku a inovačních procesů ve všech sektorech národního hospodářství.
Současný stav daňových odpočtů
V rámci platné právní úpravy mohou poplatníci daně z příjmů uplatňovat odpočty výdajů na výzkum a vývoj v základní výši odpovídající 100 až 110 procentům skutečně vynaložených nákladů na tyto činnosti. Tento systém, ačkoliv funkční, je v mezinárodním srovnání považován za méně atraktivní a nedostatečně motivující pro soukromé investice do inovačních projektů. Současné nastavení také obsahuje relativně krátkou tříletou lhůtu pro uplatnění nároku na odpočet, což často způsobuje problémy zejména u dlouhodobých výzkumných projektů, kde se pozitivní výsledky a odpovídající příjmy často projevují s časovým zpožděním několika let po vynaložení původních nákladů na výzkumné aktivity.
Nové zvýhodnění do 50 milionů korun
Zásadní změna spočívá v zavedení vyššího. odpočtu do určitého limitu, který umožní poplatníkům uplatnit 150 procent výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, a to až do limitu padesáti milionů korun ročně. Toto zvýhodnění představuje faktické snížení daňové povinnosti o dalších padesát procent z vynaložených nákladů na výzkumné aktivity, což významně zlepšuje ekonomickou atraktivitu investic do inovací. Prakticky to znamená, že pokud například společnost vynaloží deset milionů korun na výzkum a vývoj, bude si moci od základu daně odečíst patnáct milionů korun, což při daňové sazbě dvacet jedna procent představuje úsporu na dani ve výši 3,15 milionu korun oproti standardnímu odpočtu, který by činil pouze 2,1 milionu korun. Tento mechanismus tak vytváří silný ekonomický stimul pro zvyšování investic do výzkumných aktivit.
Pravidla pro výdaje nad limit
Pro výdaje na výzkum a vývoj přesahující stanovený limit padesáti milionů korun ročně bude platit systém stoprocentního odpočtu. Toto rozložení podpory je navrženo tak, aby primárně motivovalo menší a střední podniky k investování do výzkumných aktivit, zatímco velké korporace s rozsáhlými výzkumnými rozpočty budou nadále využívat standardní daňové zvýhodnění. Struktura této úpravy reflektuje skutečnost, že prvních padesát milionů korun investic do výzkumu a vývoje má často zásadní význam pro rozvoj inovačních kapacit společnosti, zatímco dodatečné investice nad tento limit již představují spíše rozšiřování stávajících aktivit než jejich základní budování.
Prodloužení lhůty pro uplatnění
Významnou součástí reformy je také prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet výdajů na výzkum a vývoj z původních tří let na nových pět let. Tato změna zohledňuje specifickou povahu výzkumných a vývojových projektů, které často vyžadují dlouhodobé investice s nejistými výsledky a kde se ekonomické přínosy mohou projevit až po několika letech od zahájení projektu. Pětileté období poskytuje podnikům větší flexibilitu v plánování daňových povinností a umožňuje jim lépe využívat odpočty v období, kdy dosahují dostatečných příjmů pro jejich efektivní uplatnění. Toto opatření je obzvláště důležité pro začínající inovativní společnosti a startupy, které v počátečních fázích svého podnikání často vykazují ztráty nebo minimální zisky.
Dopad na podnikatelské prostředí
Implementace těchto změn bude mít dalekosáhlé pozitivní dopady na české podnikatelské prostředí, zejména v oblasti high-tech odvětví, biotechnologií, farmaceutického průmyslu, informačních technologií a dalších inovačně orientovaných sektorů. Zvýšená atraktivita daňových odpočtů může přilákat zahraniční investory zaměřené na výzkum a vývoj a současně motivovat domácí podniky k navyšování investic do inovačních aktivit. Očekává se, že tato opatření přispějí k růstu počtu výzkumných pracovníků, zvýšení počtu patentových přihlášek a celkovému posílení inovačního potenciálu české ekonomiky v souladu se strategickými cíli Evropské unie v oblasti výzkumu a inovací.
Časový harmonogram účinnosti
Všechny zmíněné změny vstoupí v platnost současně s účinností nového zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, tedy od 1. ledna 2026. Poplatníci si tak budou moci uplatnit zvýhodněné odpočty již za zdaňovací období roku 2026, což poskytuje dostatečný časový prostor pro přípravu a plánování výzkumných projektů s ohledem na nové daňové možnosti. Přechodné období umožní také daňovým poradcům a účetním firmám připravit se na aplikaci nových pravidel a poskytnout svým klientům kvalifikované poradenství týkající se optimalizace využití těchto daňových výhod.
