Daňový poradce ohledně přiznání nemůže za poplatníka udělat úplně vše
Možnost vyřešit si povinnosti ohledně přiznání k dani z příjmu za pomoci daňového poradce využívá každým rokem stále více poplatníků. Přitažlivým důvodem na uvedené možnosti je samozřejmě dlouhá lhůta na splnění, ale hlavním tahákem bývá to, že poradce ohledně přiznání vše vyřeší, o vše postará a poplatník, nemusí vůbec nic. Uvedený postoj však může podnikateli přinést velmi nepříjemné překvapení, daňový poradce nikdy nemůže udělat za podnikatele, poplatníka úplně vše.
Přiznání s poradcem musí být na finančním úřadě 1. července 2022 a ve stejný den je třeba mít zaplacenu i daň. Do 8. července je však možné se opozdit bez pokuty
Možnost, že s přiznáním pomůže poradce, je zde každým rokem, jak pro OSVČ a firmy, tak i pro poplatníky z řad fyzických osob, kterým vyvstane povinnost podat si ze zákona přiznání k dani z příjmu. Samozřejmě jde o službu profesionála, na kterou je nutné si připravit určitou sumu peněz. Může to být částka od 1500 Kč i třeba 4000 Kč záleží na tom, jaký rozsah služeb odborník poskytuje. Uvedená investice však určitě není marná, protože dává jistotu, že daňová povinnost bude splněna, jak má v souladu se všemi neustále se proměňujícími pravidly.
Všichni, kdo se pro podání přiznání prostřednictvím daňového poradce rozhodnou, mají vždy ze zákona na podání i zaplacení daně tu nejdelší lhůtu ze všech poplatníků. Lhůta pro předání přiznání k dani z příjmů finančnímu úřadu i zaplacení daně končí v daném případě 1. července a je tomu tak i v roce 2022. I po uplynutí této lhůty je zde ještě možnost, několik dnů splnit povinnosti bez pokuty, když se věc ani s poradcem nestihne v termínu. Oněch několik dnů, kdy úřad dá ještě šanci, trvá do pátého dne po vypršení lhůty. Do 8. července 2022 lze tedy podat přiznání s poradcem za rok 2021 i zaplatit daň bez pokuty. Pokud však poplatník povinnost nebude mít ani v uvedené toleranční lhůtě splněno, pokuta jej nemine a poradce od pokuty zachránit nemůže.
Na daňového poradce se dá přeložit velká část starostí s daněmi, ale poplatník se musí starat také, zodpovídá si za dodání dokumentace k přiznání i zaslání platby daně
Jak naznačují řádky výše i při plnění daňových povinností s pomocí poradce, musí se poplatník aktivně o záležitost starat. Poradce v dané záležitosti zařídí hodně, ale ne absolutně vše. Hlavní zodpovědnost za to, aby přiznání bylo náležitě podáno, se všemi přílohami v učené lhůtě má vždy sám poplatník.
Poradce v daném případě vyplní daný formulář, tak aby v něm dle situace poplatníka a dodaných podkladů byly všechny ze zákona stanovené údaje, poradí se správným uplatněním slev. Pohlídá a případně připomene lhůtu, do kdy musí být povinnosti splněny. Může na pokyn poplatníka provést samotné elektronické odeslání. Ale hlavní pokyn či pokyny a samozřejmě všechny zpracovávané informace musí poradce vždy dostat od podnikatele, firmy, či fyzické osoby, zkrátka toho, kdo si jeho služby objednal.
Daňový poradce odpovídá za to, aby podávané přiznání obsahovalo vše co podle daňových zákonů aktuálně obsahovat má a musí, aby mělo správnou formu a strukturu, aby byl poplatník včas a správně informován o všech případných změnách v zákonech rozhodných pro související povinnosti. Samozřejmě nikdy a při žádné aktivitě člověka nelze zcela vyloučit, že dojde k pochybení. Chybovat může i daňový poradce a pro uvedené případy je ze zákona pojištěn. To znamená, za to, že v přiznání došlo k chybě, odpovídá poplatník a on také bude o dané skutečnosti úřadem informován a vyzván k nápravě, ale může v případě, že přiznání vyplňoval a radil s ním poradce, vymáhat po tomto odborníkovi případnou náhradu škody.
Pokuta za nepodané přiznání a nezaplacenou daň a samozřejmě penále, může přijít i při asistenci daňového poradce
Závěrem lze tedy říci, že pouhé zjednání a zaplacení daňového poradce k úlevě od daňových povinností s přiznáním v žádném případě nestačí a stačit nemůže. Daňový poradce není kouzelník ani vědma a vždy potřebuje spolupracovat s poplatníkem, který mu musí minimálně předat podklady pro práci a seznámit jej s tím co požaduje.
Pokud klient s daňovým poradcem nespolupracuje, nemůže záležitost probíhat úspěšně, což samozřejmě s velkou pravděpodobností vyústí v pokutu poplatníkovi, za nesprávné splnění či dokonce nesplnění povinností. Připomínáme, že za nepodání přiznání hrozí pokuta minimálně 500 Kč. Dále je zde penále za nesplnění této povinnosti, které narůstá za každý den neplnění o 0,05 procenta z nezaplacené částky a může dosáhnout až 300 000 Kč. S nezaplacenou daní je situace obdobná, každý den narůstá částka z prodlení. Roční penále v současnosti činí 19,75 procenta z dlužné částky je nastaveno příslušnou repo sazbou určenou ČNB jako vždy navýšenou o 14 procentních bodů.
Podobné články
Prodloužení úředních hodin na finančních úřadech v roce 2023
Čas na podání daňového přiznání za rok 2022 v papírové formě se krátí a Finanční správa proto opět…
Více informací
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
