Důvody uvedené v dohodě o ukončení pracovního poměru mohou být zásadní pro odstupné i pro podporu v nezaměstnanosti
Dohoda o ukončení pracovního poměru je poměrně častým a asi nejrychlejším způsobem ukončení pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Aby tato dohoda byla platným právním úkonem, musí být samozřejmě písemná a obsahovat určité podstatné náležitosti. Důvody ukončení vztahu nemusí dohoda obsahovat vždy a ze zákona, ale pokud uvedeny jsou, může být situace pro zaměstnance snesitelnější, protože snáze dosáhne na pomocné prostředky.
Důvody v dohodě o ukončení pracovního poměru uvedeny být striktně nemusí, ale když jsou, je to snazší cesta k odstupnému i podpoře
Dohoda o ukončení pracovního poměru je dvoustranným právním jednáním zaměstnavatele a zaměstnance, který ukončuje jejich pracovněprávní vztah vzniklý z pracovního poměru ukotveného pracovní smlouvou.
Dohoda o ukončení pracovního poměru, pokud je uzavřena podle práva, patří mezi zákonem uznávaný způsob legitimního zrušení pracovních vazeb mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Samotný název daného aktu říká, že musí jít, v každém případě o, oběma stranami akceptovaný projev vůle ukončení pracovního vztahu.
Zákon nestanoví striktní obsah takové dohody a nechává zde účastníkům určitou volnost, ale na straně druhé § 49 zákoníku práce říká, že k ukončení pracovního poměru dochází, jakmile se zaměstnanec a zaměstnavatel shodnou na obsahu dané dohody a uvedenou shodu vyjádří obě strany podpisem daného dokumentu.
Nezbytnými náležitostmi, které zákoník práce pro platnost dohody o ukončení pracovního poměru vyžaduje, je tedy písemná forma dokumentu, stanovení přesného data ke kterému pracovní poměr skončí a podpisy obou účastníků v závěru tohoto dokumentu.
Uvedení důvodů vedoucích k ukončení pracovního poměru si zákon jednoznačně nežádá a je na zaměstnavateli a zaměstnanci, aby se dohodli, zda tyto důvody do písemnosti uvedou či neuvedou.
Ovšem jak je řečeno již v nadpisu tohoto článku uvedení důvodů, v dohodě o ukončení pracovního poměru následně ovlivní právo propouštěného zaměstnance na odstupné i podporu v nezaměstnanosti. Pokud je totiž v dohodě uvedeno, že k ukončení pracovního poměru danou dohodou dochází z organizačních důvodů zaměstnavatele, zaměstnanec má jednoznačně nárok na odstupné. Na odstupné a jeho výši se následně váže poskytování podpory v nezaměstnanosti, pokud o ni propuštěný zaměstnanec požádá. Podporu v nezaměstnanosti však zaměstnanec může žádat až po vyčerpání odstupného pokud toto odstupné dostane.
Uvedení či neuvedení důvodů v dohodě o ukončení pracovního poměru ovlivní také výši podpory v nezaměstnanosti, kterou dotyčný dostane. Pokud jsou v dohodě uvedeny závažné organizační důvody ze strany zaměstnavatele, má propuštěný zaměstnanec následně nárok na podporu ve výši 65% v prvních dvou měsících po propuštění, následují další dva měsíce s podporou padesát procent z výdělku a v dalších měsících náleží podpora 45%. Pokud v dohodě důvody uvedeny nejsou nebo nejde o závažné organizační důvody ze strany zaměstnavatele, náleží sice propuštěnému také podpora v nezaměstnanosti, ale pouze ve výši 45% výdělku po celou dobu pobírání.
Odstupného se lze také domáhat, i když v dohodě nejsou uvedeny důvody, ale proces je složitější
Pokud zaměstnanec uzavře se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodů tohoto ukončení, může se i tak pokusit dodatečně získat odstupné. Uvedený proces však bude složitější, protože propuštěný zaměstnanec musí opět prokázat, že k jeho propuštění vedly závažné organizační důvody zaměstnavatele. Důkazem, který nárok potvrdí, může být třeba zápis z jednání odborové organizace zaměstnavatele či jiný podobný dokument.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Dohoda o poskytnutí stipendia zaměstnavatelem by měla být srozumitelná a jednoznačná
Stipendium studentům, kromě škol, nadací či dalších institucí, mohou poskytovat i jejich budoucí zaměstnavatelé.…
Více informací
Smlouva o dílo se dá ukončit dohodou nebo také odstoupením
Smluvní vztah plynoucí ze smlouvy o dílo má ideálně skončit, tak, že dílo je dokončeno a předáno objednateli, tak…
Více informací
