Firmy v soukromém sektoru se také snaží zvedat mzdy, ale tolik co stát dávat nemohou a pracovníci jim stále chybí
Na první pohled se může zdát, že největší problémy, které dnes firmy musí řešit, jsou vysoké ceny energií a problémy související s válkou na Ukrajině. Jenže chyba lávky, kromě jmenovaných záležitostí jsou zde i další velká úskalí, která zejména v soukromém sektoru působí vrásky. Pálící záležitostí je pro mnoho firem stálý nedostatek pracovníků a nemožnost přidávat stávajícím pracovníkům na mzdách tolik co ve státní sféře, aby byl přídavek dostatečně motivující.
Přestože výrobní podniky, velkoobchod i logistické firmy mají zaměstnanců více než loni, stále jim síly chybí a vylepšit mzdy mohou jen omezeně
Rozdíl mezi odměnou pro zaměstnance v soukromé firmě a odměnou státního zaměstnance byl rozdíl patrný vždy. Platy zaměstnanců ve státním sektoru byly vždy vyšší a jistoty výhodnější, než mzdy v soukromé sféře. Uvedená situace přetrvává i v současné době a popsaný nepoměr vnímají zaměstnanci kvůli nebývale vysoké inflaci daleko intenzivněji než kdykoli v minulosti. Situace je logická, čím je odměna nižší tím, citelnější je obrovské inflační ukousnutí z ní.
Zaměstnavatelé se sice snaží v obou sektorech o totéž, což znamená mírnit dopady inflace zvedáním platů a mezd a současně s tím se i všemožně snaží si také schopné pracovní síly udržet i přijímat nové. Přes veškerou nepřízeň a ekonomické nejistoty, které v současné době panují, se v mnoha, jak státních tak i privátních firmách přidávalo již v první polovině roku.
Jenže rozdíl je v tom, že ve státním sektoru rostly platy o 10 procent, soukromý sektor si mohl dovolit navýšení maximálně o 6 procent a mnohde v roce 2022 nebudou moci přidat zaměstnancům na mzdách vůbec, protože na to kvůli nebývale se zvyšujícím výdajům už není, kde vzít. Mnoho soukromých podniků i střední velikosti je v současné době rádo, že zvládá udržet fungující provoz a považuje za úspěch, když nemusí propouštět zaměstnance. Narovnávání výdělků o inflaci se nedaří nikde.
Druhým problémem, s nímž se mnoho firem potýkalo již před současnou krizí, je nedostatek pracovníků. Současná krizová situace problém s nedostatkem zaměstnanců v mnoha firmách ještě posílila. Navzdory statistickým ukazatelům, které vykazují, že se letos už podařilo proti roku předchozímu zaměstnat mnohem více lidí, situace není příznivá.
Největší nedostatek lidí je ve výrobních firmách, logistice i velkovýrobě. Znatelný, nemalý problém přetrvává již několik měsíců v automobilovém průmyslu, kde již museli sáhnout i k propouštění. Bohužel nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se daná situace měla v příštích týdnech měnit k lepšímu.
Podobné články
Údaje o mzdě či platu zaměstnanců si vždy žádají pečlivou ochranu
Údaje o mzdách, platech i odměnách zaměstnanců patří také k těm nejcitlivějším záležitostem na každém…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
