I ústně uzavřená smlouva o smlouvě budoucí se musí plnit, jinak bude vymáhána škoda
Ani ta nejzávažnější právem nastavená pravidla nemusí vždy platit zcela bezvýhradně v každé situaci. I v pravidlech dochází tu a tam k úpravám a změnám. A proto už bezvýhradně nutně neplatí ani to, že smlouvy k závazným a závažným právním úkonům musí být vždy jen v písemné formě. Dokonce smlouva o smlouvě budoucí, i když jde o kupní smlouvu k nemovitosti, může mít ústní podobu a bude platná a vymahatelná
Při uzavírání smluv o smlouvě budoucí ke koupi nemovitosti si mohou strany zvolit i ústní formu smlouvy a bude to po právní stránce v pořádku
Většina z nás má v sobě, tak nějak zafixováno pravidlo, že všechny druhy smluv pokud mají mít tu správnou váhu po právní stránce, musí být uzavírány jedině písemnou formou, aby případně bylo možné ve sporných situacích domáhat se jejich splnění. Jenže jak dokládá Nový občanský zákoník, který platí od 1. ledna 2014, tak i ústně uzavřená smlouva může v určitých situacích platit stejně jako smlouva písemná a dokonce je možné se případně soudně domáhat splnění toho, k čemu smlouva zavazuje.
Konkrétně se jedná o uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí. Uvedený druh smlouvy může být uzavřen i jen ústní formou a bude platit stejně, jako když bude mít formu písemnou. A takto ústním způsobem může být právě od roku 2014 uzavírána i zcela právoplatná smlouva o smlouvě budoucí, ohledně koupě nemovitosti.
Platí totiž, že pokud zákon jednoznačně umožňuje volit si při právním konání formu tohoto konání, tak lze zcela legitimně volit nejméně ze dvou možností, lze si tedy vybírat a výběr je správný se stejnou právní vahou, ať si účastníci vyberou ústní či písemnou formu.
Ze smlouvy o smlouvě budoucí navíc jednoznačně plyne pro jednu ze stran, ( zavázanou stranu), závazek uzavřít v dojednané lhůtě, nejpozději do jednoho roku onu budoucí už realizační smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Toto je přímo pro uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí stanoveno občanským zákoníkem § 1785. Následný § 1786 potvrzuje, že zavázané straně vzniká povinnost uzavřít onu realizační smlouvu bez zbytečného odkladu poté co ji k tomu oprávněná strana (čili druhá smluvní strana) vyzve v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.
Proto, že smlouva o smlouvě budoucí může být uzavřena i jen ústní formou a nemusí mít nutně písemnou podobu, svědčí i ustanovení, že nemusí mít všechny zásadní náležitosti budoucí kupní smlouvy, ale obsah budoucí smlouvy má být sjednán pouze v obecných záležitostech v obecné rovině. Obsah budoucí kupní smlouvy je však třeba nastavit, tak, aby z něho bylo možno vyvodit určitost právního jednání ohledně koupě. Pokud se oprávněná strana bude domáhat plnění závazku čili uzavření vlastní realizační kupní smlouvy, musí prokázat, že došlo k smluvnímu ujednání o smlouvě budoucí, což nemusí být v případě ústní dohody úplně snadné.
Pokud zavázaná strana závazek ze smlouvy budoucí neplní lze se obrátit o pomoc k soudu a i kdyby se smlouvu o smlouvě budoucí prokázat nepodařilo, lze žádat náhradu škody
Jak ukazují řádky výše, záleží jen na smluvních stranách a jejich uvážení, zda smlouvu o smlouvě budoucí mezi sebou uzavřou písemně či ústně. Pokud se strany rozhodnou pro ústní formu smlouvy, musí s tím přijmout i možnost rizika nesnadného prokazování dané smlouvy, pokud se zavázaná strana náhle rozhodne činit potíže s plněním závazku. Na straně druhé, občanský zákoník pamatuje i na možnost problémové situace, kdy se zavázaná strana náhle zdráhá závazek plnit.
Paragraf 1787 stanoví, že pokud zavázaná strana neplní závazek ze smlouvy budoucí, uzavřít realizační smlouvu, může se oprávněná strana soudně domáhat, aby obsah budoucí realizační smlouvy určil soud nebo případně osoba určená ve smlouvě k danému účelu. Obsah smlouvy budoucí se pak určí podle účelu, který je cílem uzavření realizační smlouvy. Vychází se přitom z návrhů obou smluvních stran a posuzují se okolnosti, za nichž byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí.
Může se stát samozřejmě i to, že se soud dospěje k závěru, že se nepodařilo prokázat, že smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena. Ale i když se existenci smlouvy o smlouvě budoucí prokázat nepodaří, je zde z právního hlediska stále ještě předsmluvní odpovědnost zavázané strany z níž zavázané straně plyne povinnost nahradit protistraně škodu, která jí vznikla z nepoctivého jednání strany zavázané.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Preventivní novinku ochrany podnikatelů před úpadkem schválila vláda
Prevence je vždycky lepší, než léčit již rozběhlé onemocnění a neplatí to jen pro zdraví lidské, ale i pro…
Více informací
