Informace o odvolání člena orgánu obchodní společnosti nesmí chybět v pozvánce na valnou hromadu
Valná hromada je nejvyšším oficiálním orgánem kapitálových společností, tedy společností s ručením omezeným a akciových společností. Na valné hromadě se rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech firmy, a proto už její svolání respektive pozvánka na valnou hromadu musí vždy obsahovat informace o tom, co bude předmětem jednání dané hromady a pokud má dojít například k pozastavení hlasovacích práv některému ze společníků voleného orgánu společnosti či dokonce k odvolání jednatele, musí o tom být jednoznačná informace již právě v pozvánce na valnou hromadu.
Pozvánka na valnou hromadu musí vždy obsahovat všechny zásadní a zákonem stanovené informace a musí být doručena včas
Jak je řečeno výše valná hromada je klíčovým orgánem kapitálových společností a musí rozhodnout o všech nejzásadnějších otázkách fungování firem. Z uvedeného důvodu je přímo zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích stanoveno, že je nezbytné valnou hromadu svolat minimálně jednou ročně. Zákon či společenská smlouva však mohou určit, že valná hromada má být svolána častěji, což se také v praxi většinou děje.
Ve společnosti s ručením omezeným svolává valnou hromadu vždy jednatel. V případě, že firma nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, svolává valnou hromadu, kterýkoli ze společníků nebo dozorčí rada pokud je ve firmě zřízena. Ať už valnou hromadu svolává kdokoli z uvedených, musí vědět jak valnou hromadu správně svolat a na co nezapomenout včetně pozvánky na tuto hromadu. Při nesprávném svolání valné hromady totiž může hrozit, že se některý ze společníků obrátí v dané záležitosti na soud a soud prohlásí již proběhlou valnou hromadu za neplatnou, což bude znamenat, že všechna přijatá usnesení dané hromady musí být zrušena a jsou neplatná. Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že svolávání valné hromady je nutné věnovat pečlivou pozornost a zásadní význam má už i pozvánka na valnou hromadu.
Pozvánka na valnou hromadu musí mít vždy, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak, písemnou formu a musí být řádně podepsána osobou, která svolává valnou hromadu. Pozvánka se zasílá každému ze společníků dopisem na jeho adresu uvedenou v seznamu společníků, který má každá společnost povinnost vést.
Pozvánka na valnou hromadu musí vždy kromě základních informací obsahovat také informace o případném omezení hlasovacích práv či odvolání některého z členů daného orgánu
Jak napovídají uvedené řádky pozvánka na valnou hromadu je dokument, jehož formulaci a koncepci je nutné věnovat mnohem větší pozornost než jiným obdobným záležitostem.
Každá pozvánka na valnou hromadu musí vždy ze zákona obsahovat:
- místo a čas konání valné hromady
- jednoznačné vymezení projednávaných záležitostí a text návrhů usnesení, která mají být valnou hromadou přijata.
V praxi to znamená, že body programu musí být v pozvánce koncipovány tak, aby si společníci mohli předem navrhované věci promyslet, případně si zjistit ještě další potřebné informace a promyslet si zda se k danému návrhu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Tato jednoznačnost informací je nutná vždy a zejména pak v případech, kdy má na valné hromadě dojít například k omezení hlasovacích práv společníka nebo dokonce k odvolání jednatele společnosti. Stejně tak musí být uvedeno i kvůli jakému porušení povinností k odvolání či k omezení hlasovacích práv dochází.
Pokud má tedy na svolávané valné hromadě dojít k odvolání jednatele společnosti pro porušení povinností nebo k omezení hlasovacích práv společníka, musí být ze zákona o daném kroku jednoznačně předem členové valné hromady informováni § 173 odstavec 1 písmeno c) zákona o obchodních korporacích, již právě v pozvánce na valnou hromadu. Samozřejmě musí být tudíž současně jednoznačně uvedeno i to, k jakému porušení povinností při výkonu funkce v daném případě došlo.
Neuvedení těchto klíčových informací na pozvánce na valnou hromadu znemožňuje přijetí rozhodnutí o odvolání člena voleného orgánu pro jeho porušení povinností při výkonu funkce, protože ti kdo mají rozhodovat, nedostali řádně informace k danému úkolu potřebné. Stejná situace platí i pro omezení hlasovacích práv společníkovi pro porušení povinností, také o této záležitosti je možné na valné hromadě rozhodnout, jen když vše potřebné k chystanému kroku bude uvedeno již v pozvánce.
Pokud uvedené údaje v pozvánce chybí a na valné hromadě by přesto došlo k výše uvedeným úkonům omezení hlasovacích práv či odvolání jednatele, tak došlo k závažnému porušení zákona a toto jednání může být prohlášeno soudem za neplatné, protože dle § 191 zákona o obchodních korporacích má každý jednatel, společník či člen dozorčí rady možnost bránit se soudně proti rozhodnutím valné hromady, pokud došlo k pochybení a nebylo postupováno dle zákonných pravidel.
Podobné články
Zaměstnavatel musí u zaměstnanců správně stanovit a dodržovat dobu odpočinku nejen u směn
Jak asi většina z nás minimálně tuší, tak každý zaměstnavatel má zákonem stanovenu vůči svým zaměstnancům…
Více informací
Skutečné sídlo právnické osoby je z hlediska povinností k DPH klíčové
Skutečné a formální sídlo, čili sídlo zapsané v obchodním rejstříku, u většiny větších firem nebývá…
Více informací
Místo plnění je pro DPH zásadní, ale nemusí být snadné jej určit
Daň z přidané hodnoty je pro státní rozpočet jednou z nejdůležitějších daní. Na správný odvod této daně si…
Více informací
Předávací protokol u smlouvy o dílo jistí práva objednatele i zhotovitele
V okamžiku, kdy dochází na objednávku ke zhotovení nějakého díla či provedení služby, musí být vždy daný…
Více informací
