Karanténa v jiném členském státě EU znamená zasílání dokumentace zaměstnavateli a podporu jako při nemocenské
Pobyt v karanténě v jiném členském státě EU znamená pro zaměstnance udržování kontaktu se zaměstnavatelem a jeho pravidelné informování, elektronické zasílání potřebné dokumentace a nemocenská.
Při nutnosti karantény v cizině by si měl zaměstnanec ohlídat, aby zaměstnavateli byla doručena všechna potvrzení kvůli náhradě mzdy a nemocenské
Lidí nakažených nemocí COVID-19 i lidí v karanténě přibývá v současnosti po tisícovkách denně. K nemoci lze přijít prakticky kdekoli včetně dovolených či služebních cest v zahraničí. Jak má v takovém případě postupovat zaměstnanec, který se octne v karanténě v některé z členských zemí EU, aby nic nezanedbal vůči svému zaměstnavateli?
Jak už tento portál informoval i v začátcích epidemie koronavirus nemusí být snadné se zaměstnavatelem řešit, ale vždy je nutné, pokud je to jen trochu možné, držet se pravidel pro danou situaci zákonem stanovených a platí to samozřejmě jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.
Pokud je našim občanům, kteří se nacházejí v cizině v zemích EU, ať už z důvodů turistických, pracovních či jiných, nařízena v době daného pobytu karanténa pravidla pro uplatňování nároku na nemocenskou podporu i pravidla pro chování vůči zaměstnavateli jsou shodná, jako když se zaměstnanec dostane do karantény v tuzemsku.
Pokud tedy uvedená situace nastane, musí zaměstnanec o situaci co nejdříve a bez zbytečného otálení informovat zaměstnavatele telefonicky či mailem. Zaměstnanec by měl v rámci daného sdělení informovat zaměstnavatele zejména o tom, jak dlouho bude jeho karanténa a tedy překážka v práci trvat. Poté je nutné si ohlídat vystavení potvrzení o nařízené karanténě. Česká republika má s členskými státy EU uzavřeny smlouvy o vzájemných jednotných způsobech postupu a vystavení potvrzení o nařízení karantény našemu občanovi zaměstnanci by neměl být problém a uplatnění nároku na nemocenskou probíhá podle smluvených společných evropských pravidel. Uvedené vystavené potvrzení zaměstnanec následně zašle svému zaměstnavateli do ČR. Pokud bude karanténa v cizině trvat déle, než 14 dnů musí zaměstnanec zaměstnavateli do ČR zaslat ještě vyplněný tiskopis Žádosti o nemocenské při pracovní neschopnosti v jiném členském státě. Tiskopis k uvedenému je na ePortálu ČSSZ. Je důležité i všechna další potvrzení o trvání i ukončení karantény zaměstnavateli z ciziny zaslat.
Postup je v podstatě totožný jako kdyby se jednalo o tuzemský případ karantény a zahraniční potvrzení a doklady mají díky unijním úmluvám stejnou váhu jako doklady tuzemské.
Následná výplata nemocenské probíhá podle stejných principů, jako když zaměstnanec stůně v Česku. Prvních čtrnáct dnů nemoci vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy v nemoci ve výši 60 procent průměrné mzdy. Od patnáctého dne nemoci vyplácí nemocenskou stát.
Zaměstnavatel musí karanténu zaměstnanci uznat jako překážku v práci
Pokud se týká přístupu zaměstnavatele, tak v případě že zaměstnanec svoji situaci nahlásí a dodá všechna potřebná potvrzení je zaměstnavatel povinen omluvit danou nepřítomnost zaměstnance jako překážku v práci na straně zaměstnance.
Podobné články
Firmy budou muset povinně jasně informovat nejen zaměstnance o odměňování a skončí doložky o mlčenlivosti
Zaměstnavatelé budou mít již brzy nové povinnosti ohledně informování zaměstnanců i inspektorátu práce ohledně…
Více informací
Přechod práv a povinností mezi zaměstnavateli musí být projednán s odbory i radou zaměstnanců
V případě převedení činnosti i zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, musí být ze…
Více informací
Volno zaměstnanců na dohody při všech přípustných překážkách v práci na straně zaměstnance
Novela zákoníku práce, která vstoupila v platnost v říjnu 2023, přinesla podstatné změny v postupech a pravidlech…
Více informací
Nepřetržitý odpočinek zaměstnance při více zaměstnáních nebo dohodách
Doba nepřetržitého odpočinku zaměstnance v pracovním procesu je nařízena přímo zákoníkem práce. Zaměstnavatelé…
Více informací
