Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Když pracovní smlouva není písemná, zaměstnavateli hrozí pokuta až 10 milionů korun

Ve většině případů si zaměstnavatelé uvědomují, že pracovní smlouva se zaměstnancem musí být uzavřena písemně a má zákonem nastaveny přesné náležitosti Ovšem jsou i zaměstnavatelé, kteří například z důvodů časového tlaku místo písemné smlouvy uzavřou s pracovníkem pouze smlouvu ústní s myšlenkou, že později své jednání napraví. Jenže pozor uvedený postup zaměstnavatele vždy znamená z právního hlediska ze strany zaměstnavatele porušení povinností, za což vždy hrozí pokuta několik milionů korun.

Když pracovní smlouva není písemná, zaměstnavateli hrozí pokuta až 10 milio 2.jpg
Datum článku: 07. 11. 2022

Uzavření písemné pracovní smlouvy by zaměstnavatel nikdy neměl odkládat, protože mu za uvedené jednání hrozí pokuta až 10 milionů korun

Každý, kdo chce být zaměstnavatelem, čili zaměstnávat si musí v první řadě uvědomit, že mu uvedené postavení nutně bude vždy přinášet celou řadu nutných zákonem uložených povinností, včetně těch administrativních, které bude třeba plnit. Jednou z těchto zásadních povinností, na které je nutné si dávat prioritní pozor je právně správné uzavírání platných pracovněprávních vztahů se zaměstnanci, protože případné pochybení v daném směru vždy pro zaměstnavatele znamená velmi závažný problém, který pro zaměstnavatele skončí minimálně citelnou pokutou nebo až u soudu a nejčastěji obojím.

Prvním nejzásadnějším krokem pro uzavírání platných pracovněprávních vztahů se zaměstnanci je vždy písemné ujednání, z něhož daný vztah vzejde, to znamená písemná pracovní smlouva nebo případně některá z dohod konaných mimo pracovní poměr čili DPP nebo DPČ. Nejvíce pracovněprávních vztahů vzniká na základě uzavření pracovního poměru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zákon č. 262/2006 Sb., čili zákoník práce si vyžaduje pro vznik řádného pracovního poměru pracovní smlouvu v náležité formě s jednoznačně stanovenými náležitostmi. Paragraf 33 daného zákoníku jednoznačně uvádí, že pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se zakládá vždy pracovní smlouvou a následný § 34 ve svém druhém odstavci k uvedenému dodává, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Paragraf 36 pak dále utvrzuje pracovní smlouvu jako klíčový dokument ke vzniku pracovního poměru, když stanoví, že pracovní poměr vzniká dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce případně jako den jmenování do funkce vedoucího zaměstnance.

Navzdory tomu jak klíčovou roli zákon pracovní smlouvě stanoví se zaměstnavatelé k danému dokumentu respektive k jeho vzniku, nechovají, jak by měli a vznik pracovní smlouvy odloží na příhodnější dobu, ale takový postup se jim velmi citelně nevyplatí.

Na uvedené chování zaměstnavatele pohlíží zákoník práce vždy jako na porušování zákona respektive porušování povinností vázaných zákonem ke vzniku pracovního poměru či vzniku dohod konaných mimo pracovní poměr. Za takové porušení povinností samozřejmě taktéž zákoník práce stanoví sankci, která má formu peněžité pokuty, jejíž výše může být až 10 000 000 Kč. Je nutné si uvědomit, že tato tvrdá pokuta může přijít třeba i za to, že pracovní smlouva se zaměstnancem nebyla uzavřena písemnou formou, ale pouze ústně případně konkludentním jednáním čili takzvaně odkýváním podmínek pracovního vztahu.

Vznik pracovní smlouvy a její podepsání tedy není možné odkládat a k podpisu pracovní smlouvy musí dojít nejpozději v den, který je v pracovní smlouvě stanoven jako den nástupu zaměstnance do práce.

Pozor na faktický pracovní poměr a povinnosti z něho plynoucí, který vznikne i z pracovní smlouvy uzavřené ústně, i když zaměstnavatel jednal protiprávně

V závěru tohoto článku je důležité připomenout, že zaměstnavatel se  povinností zaměstnavatele jen tak snadno nezprostí. Povinnosti zaměstnavatele má i v případě, když došlo k uzavření pracovněprávního vztahu a tedy i pracovní smlouvy pouze ústně. Zákoník práce však pamatuje zvýšenou ochranou na zaměstnance právě pro případy, kdy se zaměstnavatel dopustí právě porušení svých zákonem stanovených povinností vůči zaměstnanci. Zaměstnanec má samozřejmě právo dovolávat se svých práv ve chvíli, kdy zaměstnavatel v jejich vzájemném vztahu jedná protiprávně a zaměstnanec nenese na tomto protiprávním jednání žádnou vinu. V daném případě se tedy zaměstnanec může  dovolávat povinností, které zaměstnavatel vůči němu má a které mu plynou právě z výše uvedeného faktického pracovního poměru.

Faktický pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vzniká ve chvíli, kdy zaměstnanec začne konat a koná s vědomím zaměstnavatele a podle jeho pokynů závislou práci. Jde o výkon práce bez platné pracovní smlouvy, protože pracovněprávní vztah, zde je, i když bez podkladu, který si pro něj zákon žádá. Na danou situaci myslí zákoník práce v § 20, kde se stanoví, že i v případě, že právní jednání nebylo učiněno ve formě, které pro něj vyžaduje zákon, ale navzdory tomu již bylo započato s plněním, které ze vztahu plyne, není možné se dovolat neplatnosti daného jednání, na jehož základě vzniká nebo se mění pracovněprávní vztah.

Jakmile tedy zaměstnanec začne pro zaměstnavatele pracovat a zaměstnavatel vědomě danou činnost přijímá, vznikají danému zaměstnavateli povinnosti zaměstnavatele, ať chce či nechce, i když práce probíhá bez náležité pracovní smlouvy. Uvedené ustanovení zákoníku práce má pro zaměstnance zásadní důležitost zejména při vymáhání následků pracovních úrazů  či nemocí z povolání.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Opatrovníka může potřebovat i dospělá osoba nebo právnická osoba a musí o něm vždy rozhodnout soud

Opatrovníka může potřebovat i dospělá osoba nebo právnická osoba a musí o něm vždy rozhodnout soud

Datum článku: 25. 11. 2022

Opatrovník je oficiálně stanovená osoba, která má za úkol hájit oprávněné zájmy fyzické osoby a v některých…

Více informací
Během přestávky v práci se zaměstnanec až na výjimky nemusí zdržovat na pracovišti

Během přestávky v práci se zaměstnanec až na výjimky nemusí zdržovat na pracovišti

Datum článku: 24. 11. 2022

Přestávky v práci jsou ze zákona povinnou záležitostí z hlediska zaměstnavatelů a ve svém vlastním zájmu by je…

Více informací
Pokuty za pozdě podané kontrolní hlášení se zřejmě v roce 2023 sníží pro OSVČ a malá eseróčka

Pokuty za pozdě podané kontrolní hlášení se zřejmě v roce 2023 sníží pro OSVČ a malá eseróčka

Datum článku: 23. 11. 2022

Jak už tento portál informoval v minulých dnech, chystá se i pro rok 2023 balíček daňových změn, který by měl mimo…

Více informací
Posuzování invalidity či příspěvku na péči se zrychlí díky nelékařským zdravotnickým pracovníkům

Posuzování invalidity či příspěvku na péči se zrychlí díky nelékařským zdravotnickým pracovníkům

Datum článku: 21. 11. 2022

Na vyřízení invalidního důchodu či příspěvku na péči se dnes čeká i měsíce kvůli nedostatku posudkových…

Více informací