Když už dovolená není, nelze nařídit čerpání dovolené budoucí ani neplaceného volna
Každý zaměstnavatel se při svých pokynech a nařízeních dávaných zaměstnancům musí vždy řídit především ustanoveními zákoníku práce a platí to i ohledně dovolené zaměstnanců. Jenže praxe může vypadat i trochu jinak. Někdy může i zaměstnavatel šlápnout vedle a snažit se uzpůsobit si zákon vlastním potřebám nebo jen nepochopit dané ustanovení správně a pak je na zaměstnanci, aby se bránil.
Při nařizování dovolené zaměstnancům musí zaměstnavatel vždy postupovat podle zákona a ne podle vlastních potřeb
Jak je řečeno již v úvodu zaměstnavatel musí vždy a při každém svém jednání znát a respektovat ustanovení zákona a následně případně ještě vnitřní pravidla firmy, která byla řádně schválena vedoucími orgány a odbory. Svévolné upravování pravidel podle vlastních potřeb není přípustné nikdy a nikde a pro nařizování dovolené to platí taktéž. Přesto se mohou dít i věci opačné jak dokládá článek portálu Měšec.cz.
Uvedený článek poukazuje právě na to, jak protizákonně mohou zaměstnavatelé někdy postupovat, když jim zákon dovoluje něco nařídit a dotyčný se nechá unést právě jen tím, že může nařizovat a už nerespektuje právě to, že dané nařízení má nějaká pravidla. A jak je z článku patrné v ustanovení zákona může tápat i právník, který má poradit zaměstnanci, který už má vyčerpánu dovolenou, která mu náležela a přesto je mu nařizováno čerpání další, i když není, kde dovolenou vzít.
Zákoník práce sice stanoví, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnanci zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené. V dalších odstavcích k tomuto zákon dodává, že zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání dovolené, tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v roce, za který uvedená dovolená náleží. Tentýž zákoník rovněž stanoví v § 220 i to, že zaměstnavatel má právo zaměstnancům nařídit čerpání hromadné dovolené, ale jen v případech nezbytně nutných z vážných provozních důvodů. Jenže i závažné důvody musí zaměstnavatel řešit s ohledem na všechny zaměstnance včetně těch, kteří již mají dovolenou pro dané období vyčerpánu. V uvedeném případě přichází ke slovu ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je totiž povinen, řešit situaci zaměstnanců, kteří již dovolenou ze zákona čerpat nemohou. Uvedeným zaměstnancům je zaměstnavatel povinen buď přidělovat náhradní práci, nebo jim poskytnout placené volno s náhradou mzdy. Zaměstnance v žádném případě nesmí zaměstnavatel nutit brát si v popsané situaci neplacené volno nebo si hromadnou dovolenou napracovávat či si dokonce vybírat v předstihu dovolenou na rok následující. Více zde.
Podobné články
Solidární daň za rok 2019 v roce 2020 musí zaplatit zaměstnanci a podnikatelé, kterým roční příjmy překročily 1 569 552 Kč
Finanční situace se v posledních letech velké skupině lidí vylepšuje. Mzdy a platy rostou a přičinlivým…
Více informací
Náhrada mzdy za dovolenou má pravidla, která musí znát zaměstnavatel i zaměstnanec
Pravidla náhrady mzdy za dovolenou určuje svými ustanoveními zákoník práce. Jenže i situace kolem dovolené je…
Více informací
Dohody konané mimo pracovní poměr a rok 2020
I v roce 2020 bude mnoho pracovníků vykonávat pro zaměstnavatele práci na základě některé z dohod konaných mimo…
Více informací
Otcovská také v roce 2020 opět závisí na výši příjmu a hrazeném nemocenském pojištění
Výše otcovské čili dávky otcovské poporodní péče, která se poskytuje tatínkům s čerstvě narozeným potomkem…
Více informací
