Když zaměstnavatel v koronavirové situaci neumožní práci z domova, je možné se bránit, ale není to snadné
Nejúčinněji se šíření nemoci Covid-19 brání omezením kontaktů s dalšími lidmi a platí to v nejvyšší míře i pro kontakty pracovní. Vláda ČR už koncem října dokonce nařídila zaměstnavatelům v co největší možné míře umožnit zaměstnancům práci z domova, pokud to charakter práce dovoluje. Jenže co si počít, když zaměstnavatel práci z domova neumožní, i když by možná byla? Může se zaměstnanec nějak bránit a práci z domova si vymáhat?
Zaměstnavatel by měl práci z domova v současné situaci umožnit, protože jinak může porušovat povinnosti ohledně ochrany zdraví zaměstnanců, avšak realita bývá mnohdy klikatější než paragrafy
Někteří zaměstnavatelé nemají s umožněním zaměstnancům pracovat z domova žádný problém v době mírové ani v době nouzové. Jsou však i zaměstnavatelé s problémem, přesně opačným, kteří vyžadují přítomnost zaměstnance na pracovišti i v současném velkém nebezpečí nákazy a i když by charakter činnosti firmy práci z domova umožňoval.
Někteří zaměstnavatelé zkrátka nejsou zvyklí možnost práce svých zaměstnanců z domova využívat, bojí se ztráty kontroly nad zaměstnanci i poklesu jejich pracovní výkonnosti a také poklesu produktivity firmy a raději riskují, jak porušení povinnosti ochrany zdraví zaměstnanců, tak porušení vládního nařízení pro současný nouzový stav.
Ani podle právníků není pro zaměstnance v současnosti snadné vymoci si možnost pracovat z domova, pokud tomu zaměstnavatel není nakloněn a argumentuje tím, že zajistil ve firmě všechna opatření k ochraně zdraví.
Uvedená situace je z právního hlediska složitá v tom, že vyložený nárok zaměstnance na zaměstnávání z domova ani, když to práce umožňuje, zákonem ukotven není, což znamená, že zaměstnanec nemůže žádat zaměstnávání z domova proti vůli zaměstnavatele.
Na straně druhé pokud zaměstnanci, který z důvodu rizika nákazy žádá o práci z domova, když je taková práce možná, vyhověno není a dotčený zaměstnanec se nakazí, může být daný postup soudem hodnocen, jako porušení povinnosti zaměstnavatele ohledně ochrany zdraví zaměstnance. K tomuto samozřejmě dojde, pokud se nakažený zaměstnanec rozhodne proti jednání zaměstnavatele bránit soudně a prokáže, že se v zaměstnání skutečně nakazil.
Pokud se zaměstnanci v současném stavu nedaří domoci se práce z domova u zaměstnavatele, může se obrátit na odbory či inspektorát práce
Zaměstnanec, který se v současné situaci obává o své zdraví a je přesvědčen, že by mu práce z domova měla být umožněna, protože v tom její charakter nebrání, se může pokusit zabojovat u odborové organizace, pokud u jeho zaměstnavatele funguje. Pokud to nejde u odborů, je možné se obrátit i na inspektorát práce s tím zda zaměstnavatel neporušuje pravidla bezpečnosti práce, když práci z domova neumožní. I podle právníků však musí být zaměstnanec připraven na to, že takový boj nemusí být snadný. Koronavirová situace je nová záležitost, zákony a pravidla se tvoří za běhu událostí a nejedno pravidlo, které by věci usnadnilo, zatím chybí. Více zde.
Podobné články
Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný
Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným…
Více informacíIzolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný
Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným zaměstnancům, musí být zaměstnanci nejen řádně vyplacen, ale musí se také objevit na správném účtu v účetnictví tohoto zaměstnavatele a toto zaúčtování nemusí být úplně snadné. Protože v daném případě lze účtovat dvěma způsoby a je nutné dobře rozvážit, který způsob je podle situace pro daného zaměstnavatele tím správným.
Izolačka se zaúčtovává buď do rozvahových účtů, nebo do účtů výsledkových jako mzdový náklad záleží na tom, zda si zaměstnavatel může uplatnit odpočet izolačky či nemůže
Účetnictví musí být vždy prováděno velmi pečlivě a přesně, což znamená, že každá operace se musí objevit na těch správných účtech, kde je jí zákonem určeno.
Uvedená záležitost nemusí být úplně vždy snadnou rutinou ani pro zkušenou účetní zvláště pokud jde o zaúčtování nejrůznějších mimořádných položek, které nemají v účetnictví vyhrazenou stálou pozici, ale vznikly z potřebnosti situace a je nutné je správně promítnout do účetnictví.
Tímto nesnadným oříškem pro mnohé účetní může být zaúčtování takzvané Izolačky čili odborným termínem mimořádného příspěvku ke mzdě zaměstnanci v karanténě či zaměstnanci přímo nemocnému onemocněním Covid-19. Tento příspěvek se totiž může v účetnictví objevit na dvou zcela odlišných účtech, může být zaúčtován dvěma různými způsoby. Každý z těchto způsobů se váže k určité situaci podmínkám zaměstnavatele, který příspěvek zaměstnanci vyplácí a je tedy na účetní dané firmy určit podle situace zaměstnavatele ten správný postup.
Uvedený mimořádný příspěvek až 370 Kč na den k náhradě mzdy vyplácí zaměstnavatelé z rozhodnutí vlády všem zaměstnancům v karanténě i zaměstnancům nemocným onemocněním Covid-19. Uvedený příspěvek se vyplácí od měsíce března 2021 a podle současných pravidel bude náležet až do června 2021 tedy ještě za měsíc červen. Jak je zde řečeno příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel spolu s náhradou mzdy prvních 14 dní karantény či nemoci samotné.
Zaměstnavatel si tento vyplacený zúčtovaný příspěvek následně může odečíst od povinného měsíčního pojistného, které odvádí na sociální pojištění. Daný odpočet mu umožňuje zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Odpočet si však může zaměstnavatel uplatnit jen, když k tomu splní podmínky dané uvedeným zákonem. Může však nastat i situace, že zaměstnavatel z různých důvodů podmínky pro odpočet nesplňuje a odečíst si příspěvek nemůže a vznikne mu tím mzdový náklad.
Jak je však uvedeno výše, ať už vznikne ta či ona situace musí se vždy správně promítnout do účetnictví zaúčtováním na správné účty. V prvním případě, když zaměstnavatel splňuje podmínky pro odpočet příspěvku, Účtuje se na účtech rozvahových.
Pokud nastane druhá situace a zaměstnavateli nevznikne nárok na odpočet tohoto příspěvku a účetní jednotka si nemůže snížit odvody na sociální pojištění, poskytnutý příspěvek pak zůstává nákladem účetní jednotky a tento případ je třeba promítnout na účty výsledkové. Více zde.
Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021
Léto se neúprosně blíží a s ním i nejrůznější dětské tábory, sportovní a další aktivity, které naplní…
Více informací
Trvalý kurzarbeit čili ochranu zaměstnanců před propouštěním schválila vláda
O kurzarbaitu jako vhodném a výhodném řešení potíží se zaměstnáváním v době krizových situací v ekonomice se…
Více informací
