Lékařský posudek nemá z hlediska pracovního práva zázračnou moc
Zaměstnanci se poměrně často dostávají do nepříjemných pracovněprávních vztahů, když kvůli zdravotním komplikacím náhle přijde od zaměstnavatele výpověď, protože dotčený pracovník najednou ztratil schopnost k výkonu dosavadní práce. V takové situaci se mnoho zaměstnanců upíná k tomu, že vše správně rozhodne soud a lékařský posudek, ale uvedený dokument zdaleka nemá takovou sílu, jak se může zdát.
Lékařský posudek ve sporech ohledně výpovědi kvůli zdravotnímu stavu bohužel zázraky neumí
Jak je řečeno výše ohledně zdravotního stavu zaměstnance respektive jeho způsobilosti či nezpůsobilosti k určité práci mohou vzniknout mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nepříjemné spory, zvláště když zaměstnanec náhle dostává výpověď právě z uvedeného důvodu. Zaměstnanec většinou doufá, že nepříjemnou situaci rozřeší pečlivě zpracovaný lékařský posudek odborníka čili poskytovatele pracovnělékařských služeb. Jenže nemusí to tak být.
V obecné rovině se lékařský posudek vydává zaměstnanci jako určující dokument a ze závěru posudku to musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba k účelu, pro který je posuzována zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá jen za určitých podmínek či zda dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost. Z uvedeného se zdá být lékařský posudek skutečně tím pravým dokumentem, který rozhodne sporné situace zvláště v případech, zda pracovník skutečně dlouhodobě pozbyl či nepozbyl způsobilost k výkonu určité činnosti v zaměstnání. Jenže s právní stránkou věci lékařského posudku je to opět trochu složité.
Zákoník práce sice přímo stanoví v § 52 písmena d) a e), že výpověď dávanou zaměstnanci z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení takovou nemocí, tak je výpovědí dávanou na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Ale jiné právní ustanovení zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování naopak říká, že lékařský posudek je pouze takzvaným nezávazným dobrozdáním o stavu posuzovaného a nejde o záležitost, z níž by přímo vyvstávala práva posuzovaného. Jinými slovy se zde říká, že lékařský posudek podává doplňující informace, ale soudy se při rozhodování sporů o danou dokumentaci plně opřít nemohou, protože nejde o dokument se správnou právní váhou.
Dobrozdání je sice odborný posudek, ale ne s určujícím právním vlivem
I když dobrozdání, je vyjádření autority, odborníka k určité specifické problematice není z hlediska právního rozhodnutím, čili nelze na jeho základě postavit soudní rozhodnutí ohledně výše uvedené nezpůsobilosti zaměstnance k práci a k tomu vázané výpovědi.
V roce 2017 to sice vypadalo, že lékařský posudek získá větší míru respektu a bude pro soudy dokumentem závazným, ale není tomu tak a lékařský posudek při rozhodování i vysokých soudů zůstává dobrozdáním sice akceptovaným, ale ne s klíčovým vlivem na konečný verdikt. V souvislosti s výše uvedenou problematikou to znamená, že ani precizní lékařský posudek není všemocný a zaměstnance před výpovědí kvůli problémům se zdravotním stavem a nezpůsobilostí k práci nezachrání vždy.
Podobné články
Doručování písemností bude snazší pro zaměstnavatele a rizikovější pro zaměstnance
Novelizovaný zákoník práce začne být, kromě ustanovení o dovolené u dohod účinný již od 1. října 2023.…
Více informací
Větší ochrana proti výpovědi při práci na dálku například pro pečující
Velká již schválená novelizace zákoníku práce, která už čeká jen na podpis prezidenta, přinese, jak už mnozí…
Více informací
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem chce trpělivost
Zaměstnanec, který se rozhodne okamžitě ukončit pracovní poměr se svým zaměstnavatelem, protože mu zaměstnavatel…
Více informací
Novelizace zákoníku práce rozšíří informační povinnost zaměstnavatelů vůči zaměstnancům
Projednávání a upravování chystané novelizace zákoníku práce sice stále ještě není hotovo, ale již nyní je…
Více informací
