Lékařský posudek nemá z hlediska pracovního práva zázračnou moc
Zaměstnanci se poměrně často dostávají do nepříjemných pracovněprávních vztahů, když kvůli zdravotním komplikacím náhle přijde od zaměstnavatele výpověď, protože dotčený pracovník najednou ztratil schopnost k výkonu dosavadní práce. V takové situaci se mnoho zaměstnanců upíná k tomu, že vše správně rozhodne soud a lékařský posudek, ale uvedený dokument zdaleka nemá takovou sílu, jak se může zdát.
Lékařský posudek ve sporech ohledně výpovědi kvůli zdravotnímu stavu bohužel zázraky neumí
Jak je řečeno výše ohledně zdravotního stavu zaměstnance respektive jeho způsobilosti či nezpůsobilosti k určité práci mohou vzniknout mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nepříjemné spory, zvláště když zaměstnanec náhle dostává výpověď právě z uvedeného důvodu. Zaměstnanec většinou doufá, že nepříjemnou situaci rozřeší pečlivě zpracovaný lékařský posudek odborníka čili poskytovatele pracovnělékařských služeb. Jenže nemusí to tak být.
V obecné rovině se lékařský posudek vydává zaměstnanci jako určující dokument a ze závěru posudku to musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba k účelu, pro který je posuzována zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá jen za určitých podmínek či zda dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost. Z uvedeného se zdá být lékařský posudek skutečně tím pravým dokumentem, který rozhodne sporné situace zvláště v případech, zda pracovník skutečně dlouhodobě pozbyl či nepozbyl způsobilost k výkonu určité činnosti v zaměstnání. Jenže s právní stránkou věci lékařského posudku je to opět trochu složité.
Zákoník práce sice přímo stanoví v § 52 písmena d) a e), že výpověď dávanou zaměstnanci z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení takovou nemocí, tak je výpovědí dávanou na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Ale jiné právní ustanovení zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování naopak říká, že lékařský posudek je pouze takzvaným nezávazným dobrozdáním o stavu posuzovaného a nejde o záležitost, z níž by přímo vyvstávala práva posuzovaného. Jinými slovy se zde říká, že lékařský posudek podává doplňující informace, ale soudy se při rozhodování sporů o danou dokumentaci plně opřít nemohou, protože nejde o dokument se správnou právní váhou.
Dobrozdání je sice odborný posudek, ale ne s určujícím právním vlivem
I když dobrozdání, je vyjádření autority, odborníka k určité specifické problematice není z hlediska právního rozhodnutím, čili nelze na jeho základě postavit soudní rozhodnutí ohledně výše uvedené nezpůsobilosti zaměstnance k práci a k tomu vázané výpovědi.
V roce 2017 to sice vypadalo, že lékařský posudek získá větší míru respektu a bude pro soudy dokumentem závazným, ale není tomu tak a lékařský posudek při rozhodování i vysokých soudů zůstává dobrozdáním sice akceptovaným, ale ne s klíčovým vlivem na konečný verdikt. V souvislosti s výše uvedenou problematikou to znamená, že ani precizní lékařský posudek není všemocný a zaměstnance před výpovědí kvůli problémům se zdravotním stavem a nezpůsobilostí k práci nezachrání vždy.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Opět lze žádat peníze na vzdělávání zaměstnanců a vztahuje se i na OSVČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlásilo v pondělí 20. března 2023 již druhou dotační výzvu…
Více informací
