Odškodnění zaměstnance za neplatnou výpověď a odpovědnost vedoucího pracovníka
To, že dávat zaměstnanci výpověď nemusí být pro zaměstnavatele vůbec jednoduché a že je vždy potřeba záležitost důkladně zvážit a promyslet z hlediska práva, bylo již na tomto portálu řečeno několikrát. Protože pokud rozhodnutí o výpovědi není řádně zváženo a soud následně stanoví, že daná výpověď je neplatná, tak zaměstnanci samozřejmě náleží příslušné odškodnění, které musí být zaměstnavatelem vyplaceno.
O neplatnosti výpovědi dané zaměstnanci musí rozhodnout soud
Pokud dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, bude taková situace hodně nepříjemná pro obě strany, protože zaměstnanec si samozřejmě s největší pravděpodobností nenechá danou záležitost líbit a zaměstnavatel pokud bude uvedená výpověď uznána neplatnou, bude muset danému zaměstnanci vyplatit odškodné.
V první řadě je třeba si uvést, že obě strany, aby záležitost mohla být vyřešena, musí postupovat podle práva, což vždy znamená, že o neplatnosti výpovědi musí rozhodnout vždy soud. Ze strany zaměstnance tudíž rozhodně nestačí napsat zaměstnavateli či šéfovi stížnost, že s danou výpovědí nesouhlasí. Je zde nutné, aby zaměstnanec zaměstnavateli písemně oznámil, že s výpovědí nesouhlasí a trvá na tom, aby jej zaměstnavatel nadále zaměstnával, a současně s tím si zaměstnanec musí podat žalobu k soudu dle § 72 zákoníku práce, aby soud rozhodl o neplatnosti výpovědi. Uvedenou žalobu je nutné podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. V daném případě je nutné neotálet a skutečně dodržet uvedenou dvouměsíční lhůtu. Pokud by byla lhůta promeškána, tak zaměstnanci zanikne právo na odškodnění.
Zaměstnanec má nárok na odškodnění za neplatnou výpověď za celou dobu trvání soudního sporu
Pokud se tedy zaměstnanec proti výpovědi zaměstnavatele brání a podá k soudu uvedenou žalobu na její neplatnost a současně trvá na tom, aby jej zaměstnavatel dál zaměstnával, pracovní poměr trvá dál až do vyřešení soudního sporu.
Zákoník práce totiž v § 69 stanoví, neplatně propuštěný zaměstnanec má nárok na odškodnění v podobě náhrady mzdy či platu ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na svém dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo až do doby než dojde k vyřešení soudního sporu.
Z uvedeného je tedy jednoznačně jasné, že taková neplatná výpověď zaměstnanci může stát zaměstnavatele nemalé peníze, protože pokud se zaměstnanec bude bránit soudně, může se na rozhodnutí při stálé přetíženosti soudů čekat měsíce i roky.
Nepříjemnost kvůli neplatné výpovědi zaměstnanci může nastat i z chybného rozhodnutí vedoucího zaměstnance a svých práv se bude domáhat nejen poškozený zaměstnanec, ale i zaměstnavatel, který musel vyplatit náhradu mzdy zaměstnanci
Výše uvedené odškodnění zaměstnanci za neplatně danou výpověď náleží i v případě, že neplatnou výpověď nedal zaměstnavatel sám, ale rozhodl o ní jeho podřízený vedoucí zaměstnanec. Platí tedy, že i v případě, že neplatnou výpověď zaměstnanci dal vedoucí zaměstnanec, může zaměstnanec, který výpověď dostal tuto výpověď napadnout u soudu pro neplatnost a bude mu samozřejmě náležet výše uvedené odškodnění čili náhrada mzdy až do chvíle, než se situace vyřeší. Uvedenou náhradu mzdy či platu musí zaměstnavatel zaměstnanci ze zákona vyplatit, i když chybu neudělal on sám, ale jeho podřízený vedoucí manažer. Zaměstnavatel se v daném případě může domáhat svých nároků po onom podřízeném vedoucím zaměstnanci, který mu chybným rozhodnutím způsobil škodu.
Vedoucí zaměstnanec je odpovědný za škodu, kterou zaměstnavateli způsobil nesprávným rozhodnutím o výpovědi
Jak je řečeno výše zaměstnavatel, který musí vyplácet náhradu mzdy zaměstnanci za neplatnou výpověď, o níž rozhodl jemu podřízený vedoucí zaměstnanec, se může také obrátit na soud a žádat náhradu škody, která mu popsaným chybným rozhodnutím zaměstnance vznikla.
Pokud soud potvrdí, že předmětná škoda zaměstnavateli skutečně vznikla tím, že jemu podřízený manažer dal jeho jménem zaměstnanci výpověď, která byla soudem shledána neplatnou, a z důvodu této neplatnosti muselo být zaměstnanci vyplaceno odškodné, pak zaměstnavateli samozřejmě náleží náhrada škody.
Dokonce Nejvyšší soud ČR potvrdil, že za vzniklou škodu, která chybným rozhodnutím vedoucího zaměstnance zaměstnavateli vznikla, má odpovědnost právě ten manažer, který neplatnou výpověď zaměstnanci dal. Zaměstnavatel se tedy v daném případě má právo domáhat náhrady škody po onom vedoucím pracovníkovi, ale výše této náhrady škody je zákonem do určité míry omezena a nesmí překročit čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku onoho provinilého zaměstnance.
Podobné články
V případě nájmu nemovité věci je někdy třeba hlídat problematiku DPH
Nájem nemovité věci je specifická problematika, u které v mnoha případech není nutné se záležitostmi DPH zabývat…
Více informací
Vyšší průměrná mzda s konsolidačním balíčkem v roce 2024 uvalí na více příjmů daň 23 procent
Většině ekonomicky činných osob je již jasné, že v roce 2024 budou nuceni, z důvodů vyšší průměrné mzdy…
Více informací
Doručování písemností bude snazší pro zaměstnavatele a rizikovější pro zaměstnance
Novelizovaný zákoník práce začne být, kromě ustanovení o dovolené u dohod účinný již od 1. října 2023.…
Více informací
Elektronicky uzavírané pracovní smlouvy bude třeba zasílat na jiný než pracovní mail zaměstnance
Dlouho připravovaná a tolik diskutovaná novela zákoníku práce má na sobě konečně podpis prezidenta, takže může…
Více informací
