Náhrada za ztrátu výdělku může náležet i za příjmy, které by vzniknout teprve měly
Pokud náhlý vážný pracovní úraz znemožní dosažení vyššího příjmu, který byl teprve dojednáván, může se uvedený poškozený zaměstnanec domáhat i náhrady za ztrátu tohoto výdělku. K dokázání ztráty výdělku, který se teprve chystal, jsou vždy potřeba přesvědčivé důkazy.
Pokud pracovní úraz v jednom zaměstnání či podnikání zmaří možnost vydělat si následně jinde více, může také náležet náhrada za ztrátu výdělku
Vážný pracovní úraz ve většině případů velmi zásadně zasáhne do života zaměstnance a většinou i do života jeho blízkých. K nejcitelnějším oblastem, kde se uvedená záležitost projeví vždy, bývá propad příjmů a narušení dosud fungujících příjmových jistot.
Zákoník práce má samozřejmě i pro situace pracovních úrazů a nemocí z povolání svá ustanovení, která se zabývají právě kompenzací ztráty výdělku v uvedených situacích. Tyto závažné skutečnosti se řeší finančním vyrovnáním poskytovaným daným pracovníkům ve formě náhrad za ztrátu výdělku.
Zákoník práce v daném případě rozeznává náhrady:
- náhradu za ztrátu výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti a
- náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Tyto náhrady poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci ze zákona, pokud byl zaměstnanec ztížen závažným pracovním úrazem či nemocí z povolání s dlouhodobou pracovní neschopností. V obou případech jde o situace, kdy zaměstnanec vlivem pracovního úrazu či nemoci z povolání a s tím svázané pracovní neschopnosti přichází o výdělek u svého zaměstnavatele, kde se mu úraz stal. Zaměstnavatel má tedy zákonem uloženou povinnost kompenzovat danou situaci a vyplácet zaměstnanci náhradu za ztrátu výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody. Stejně tak má zaměstnavatel povinnost poskytnout náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pokud se pracovní schopnost zaměstnance po úrazu snížila a u zaměstnance vznikl rozdíl mezi průměrnou mzdou dosahovanou před úrazem a po úrazu. Opět zde zaměstnavatel vyplácí náhradu rozdílu mezi průměrným příjmem, kterého zaměstnanec dosahoval před úrazem a příjmem dosahovaným po úrazu. Paragraf 271a a 271b zákoníku práce.
Jenže náhrada za ztrátu výdělku při vážném úrazu v zaměstnání či nemoci z povolání může zaměstnanci náležet také v případě, kdy uvedený úraz či nemoc z povolání zaměstnanci zabránila prokazatelně získat následně například u jiného zaměstnavatele vyšší mzdu, než jaké dosahoval před úrazem a jaké by dosáhl po úrazu u zaměstnavatele, u něhož k úrazu došlo.
Pokud zaměstnanec jednoznačně před soudem prokáže, že mu pracovní úraz zabránil v dosažení vyššího výdělku v budoucnosti, náhrada náleží
Zaměstnavatel má ze zákona vždy odpovědnost za bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci a v případech, kdy dojde u zaměstnance k pracovnímu úrazu či nemoci z povolání nese samozřejmě i všechny následky z dané situace ze zákona plynoucí. K takovým následkům patří samozřejmě i situace, kdy vzniklý pracovní úraz či nemoc z povolání zabrání zaměstnanci v dosažení vyššího budoucího výdělku.
Pokud se dotčený zaměstnanec s pracovním úrazem či nemocí z povolání rozhodne soudně po zaměstnavateli vymáhat náhradu za ztrátu výdělku, kterého měl dosahovat u jiného zaměstnavatele a kterého by byl také dosáhl, kdyby nedošlo k danému úrazu, či nemoci z povolání může být úspěšný.
Soud samozřejmě bude uvedenou situaci pečlivě ověřovat a potřebuje od zaměstnance jednoznačně prokazatelné důkazy, že nebýt popsaného poškození zdraví, zaměstnanec by už vykonával u jiného zaměstnavatele práci za vyšší příjem a jedině právě onen úraz či nemoc z povolání dosažení vyššího výdělku zabránil.
Pokud soud od zaměstnance dostane skutečně jednoznačný důkaz, nejlépe v podobě již podepsané smlouvy s novým zaměstnavatelem, jejíž součástí jsou i budoucí mzdové podmínky. A tyto podmínky jednoznačně dokládají vyšší výši budoucí mzdy či platu, než zaměstnanec pobíral u zaměstnavatele před úrazem či onemocněním, bude muset onen před úrazový, zaměstnavatel náhradu za ztrátu výdělku zaměstnanci zaplatit.
Podobné články
Vnitřní předpis a náhrada mzdy zaměstnanci na dohody při překážkách na straně zaměstnance
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. rozšiřuje možnosti dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci pracujícími…
Více informací
Firmy budou muset povinně jasně informovat nejen zaměstnance o odměňování a skončí doložky o mlčenlivosti
Zaměstnavatelé budou mít již brzy nové povinnosti ohledně informování zaměstnanců i inspektorátu práce ohledně…
Více informací
Přechod práv a povinností mezi zaměstnavateli musí být projednán s odbory i radou zaměstnanců
V případě převedení činnosti i zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, musí být ze…
Více informací
Informace v příloze účetní závěrky jsou stejně zásadní jako údaje v závěrce samotné
Příloha účetní závěrky je vždy nedílnou součástí každé účetní závěrky a slouží jako doplňující…
Více informací
