Nástupní prohlídka i periodické prohlídky u nerizikových prací budou nepovinné
Ministerstvo zdravotnictví chystá změny ohledně nástupních a periodických zdravotních prohlídek zaměstnanců. U nerizikových prací zřejmě ledacos co dosud bylo povinné, už povinné nebude.
V systému pracovnělékařských prohlídek se chystají, změny u nerizikových prací budou prohlídky nepovinné a u některých rizikovějších se rozšíří intervaly
Nástupní i periodické lékařské prohlídky zaměstnanců slouží jednak k posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, kterou má vykonávat i k včasnému zachycení případných změn ve zdravotním stavu zaměstnance vzniklých v souvislosti s náročností vykonávané práce. Účelem pravidelně opakovaných čili periodických zdravotních prohlídek zaměstnanců je taktéž včas odhalit riziko a předejít situaci, kdy by další výkon práce zaměstnance mohl závažně poškodit jeho zdraví nebo případně ohrozit zdraví nebo život dalších zaměstnanců.
Opakované zdravotní prohlídky zaměstnanců jak je vidět bezesporu svoji nezastupitelnou preventivní funkci v předcházení poškození zdraví a ohrožení života mají a proto je určena příslušnou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví povinnost zaměstnavatelů zaměstnance na takové prohlídky posílat.
Jenže i pravidla tohoto systému, aby plnila svůj účel, je třeba občas upravit, přizpůsobit aktuální situaci a zefektivnit. Právě z těchto důvodů se MZ rozhodlo provést úpravy oné určující vyhlášky 79/2013 o pracovnělékařských službách.
Protože zaměstnavatelé mají povinnost vstupní i periodické povinné prohlídky svým zaměstnancům hradit, nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jedna prohlídka vyjde na stovky korun. Samozřejmě v době současné ekonomické krize, kdy si i zaměstnavatelé musí pečlivě zvažovat všechny výdaje je třeba systém zdravotních prohlídek přenastavit tak, aby plnily svůj úkol a hlídaly tam, kde je to skutečně potřeba a jiní se na ně neodesílali zbytečně, protože ne každá práce je stejně riziková. Podle druhu práce a její rizikovosti se zaměstnanci dělí do čtyř kategorií. V první kategorii jsou zařazena všechna povolání a druhy práce, které nemají žádné negativní dopady na zdraví. Do druhé kategorie se řadí zaměstnání, kde již drobnější rizika poškození zdraví zaměstnancům hrozit mohou například vznik alergií. Ve třetí skupině jsou pak zaměstnanci, kterým z výkonu jejich práce plynou již poměrně vysoká rizika poškození zdraví a do čtvrté kategorie se řadí zaměstnanci, kterým výkon jejich práce přináší vysoká rizika poškození zdraví nejen kvůli vysoké fyzické či psychické zátěži, ale i dalším nepříznivým vlivům a jejich kombinacím.
Nová úprava vyhlášky ještě více vychází z dané kategorizace a pro první kategorii zaměstnanců, kde riziko ohrožení zdraví nehrozí nebo jen výjimečně se povinnost nástupní prohlídky zcela zruší a opakované pravidelné prohlídky budou taktéž nepovinné, jen pokud o ně zaměstnavatel či zaměstnanec požádají a jejich interval pak bude jednou za čtyři až šest let. Intervaly pravidelných prohlídek se rozšíří zaměstnancům ve druhé rizikovější kategorii zaměstnání.
Od druhé kategorie výše už povinné prohlídky budou muset být, ale s delšími intervaly. A zaměstnanci v nejrizikovějších profesích budou stále chodit na prohlídky povinně jednou za rok
Se stoupající mírou rizikovosti profese roste samozřejmě potřeba i pravidelně hlídat i zdraví zaměstnanců a to se také projeví i v nové úpravě výše zmíněné vyhlášky. Jak je uvedeno výše, od druhé kategorie rizikovosti profesí už na pravidelné zdravotní prohlídky budou zaměstnanci mladší padesáti let muset chodit jednou za dva až čtyři roky a starší zaměstnanci jednou za rok či dva. Zaměstnanci řazení podle profese do třetí kategorie rizikovosti budou na pravidelné povinné pracovnělékařské prohlídky chodit jednou za dva roky. Ve čtvrté nejrizikovější kategorii budou mít zaměstnanci povinnou zdravotní prohlídku stejně jako dosud každý rok.
Lékařský dohled přímo na pracovištích by nově měl mít tříletý interval místo dvouletého
Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců při práci si také na pracovištích s vyšší mírou rizikovosti práce žádá pravidelné provádění lékařského dohledu na pracovištích. V rámci daného dohledu se provádí dohled přímo nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, zda míra rizikovosti nepřesahuje povolené hranice z hlediska ohrožení hlukem, prachem, teplem, fyzickou námahou i dalšími faktory. Pravidelný lékařský dohled má být prováděn též nad zařízeními závodního stravování zaměstnavatele. Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb výkon tohoto dohledu v pravidelných intervalech jednou za dva roky.
Po provedení výše popsané úpravy příslušné vyhlášky se má interval pravidelného lékařského dohledu prodloužit ze zmíněných dvou let na tři. To znamená povinný lékařský dohled na pracovištích s vyšší a vysokou mírou rizikovosti bude muset proběhnout jednou za tři roky.
V případě prací řazených z hlediska rizikovosti do první a druhé kategorie se podle zákona o ochraně veřejného zdraví lékařský dohled na pracovišti provádí, pokud si tak zaměstnavatel stanoví ve vnitřních předpisech, nebo pokud si danou kontrolu vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb.
Podobné články
Vnitřní předpis a náhrada mzdy zaměstnanci na dohody při překážkách na straně zaměstnance
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. rozšiřuje možnosti dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci pracujícími…
Více informací
Firmy budou muset povinně jasně informovat nejen zaměstnance o odměňování a skončí doložky o mlčenlivosti
Zaměstnavatelé budou mít již brzy nové povinnosti ohledně informování zaměstnanců i inspektorátu práce ohledně…
Více informací
Změny ve formulářích pro kontrolní hlášení a přiznání k DPH v roce 2024
Velké změny v zákonech, které přinese takzvaný konsolidační balíček daňových změn, jenž nabývá účinnosti…
Více informací
Ozdravný nebo také konsolidační balíček opatření bude od ledna 2024 opravdu platit
Ozdravný nebo taktéž konsolidační balíček nejen daňových opatření, který má vést ke snížení státního dluhu…
Více informací
