Nejnižší úroveň zaručené mzdy musí být vždy v celku vyplacené mzdy
Mzda případně plat jsou velmi zásadní záležitostí v pracovněprávních vztazích a zaměstnavatelé si musí pečlivě hlídat, aby tato peněžitá plnění poskytovaná zaměstnancům za odvedenou práci byla vyplácena vždy podle platných zákonů a pravidel. Správný postup u vyplácených mezd je nutné ohlídat, i když je vyplácena nejnižší úroveň zaručené mzdy.
I zaměstnanec odměňovaný nejnižší zaručenou mzdou musí vždy nutně dostat částku peněz, která mu ze zákona přísluší
Odměňování zaměstnanců za práci není nikdy pro zaměstnavatele snadná záležitost a vždy si žádá pečlivé dodržování zákonem nastavených pravidel a spravedlivý přístup k zaměstnancům. Jak naznačuje úvod spravedlnost a správný postup si zaměstnavatelé musí střežit i v situacích, když zaměstnanci poskytují tu nejnižší úroveň zaručené mzdy. Podmínky mzdy se dle zákoníku práce § 113 vždy stanoví buď v kolektivní smlouvě, v závazném vnitřním předpisu zaměstnavatele, takzvaném mzdovém rámci, nebo závazným smluvním ujednáním mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ve mzdovém výměru, který je přílohou pracovní smlouvy, nebo přímo v pracovní smlouvě.
Při stanovení mzdy nebo platu musí zaměstnavatel vždy pamatovat na to, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty musí dostat všichni zaměstnanci zaměstnavatele stejnou mzdu, plat či případně odměnu z dohody.
Dále zákoník práce v ustanovení o mzdách určuje, že každému zaměstnanci, jehož mzda je sjednána v kolektivní smlouvě, musí být za odvedenou práci vždy vyplacena nejméně minimální mzda podle zákonem stanovených sazeb. Sazby minimální mzdy stanoví vláda nařízením vždy s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k aktuálnímu mzdovému vývoji a vývoji spotřebitelských cen. Do minimální mzdy je samozřejmě promítnuta odlišnost jednotlivých druhů prací a míra vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance.
Zákon v souvislosti s minimální mzdou také stanoví, že pokud nedosahuje mzda, plat či odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen takovému zaměstnanci poskytnout doplatek právě do výše minimální mzdy.
Minimální mzda je tedy zajištěna zaměstnancům kolektivní smlouvou, jenže ne všem zaměstnancům jsou pravidla mzdy určena kolektivní smlouvou, jak ukazují řádky výše, jsou zde pravidla mzdy sjednávaná vnitřním předpisem zaměstnavatele a pravidla stanovená ujednáním mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v mzdovém výměru a i těmto zaměstnancům musí být zaručeno, že dostanou podle výkonu a pracovních podmínek vždy nejméně nejnižší zaručenou mzdu dle § 112 zákoníku práce.
Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nikdy nižší než základní sazba minimální mzdy. Nejnižších úrovní zaručené mzdy je samozřejmě stanoveno několik, podle typů práce a podle jejich složitosti, namáhavosti a odpovědnosti, kterou si daná práce žádá.
Každý zaměstnanec je podle vykonávané práce zařazen do určité tarifní mzdové skupiny z celkem osmi skupin a toto zařazení mu následně zajišťuje, že za svoji práci musí dostat vždy nejméně alespoň nejnižší zákonem garantovanou čili zaručenou mzdu.
Zaměstnavatel si zase musí vždy pohlídat, aby zaměstnancům, i když nemají mzdu stanovenou kolektivní smlouvou, vždy vyplácel mzdu odpovídající aktuální zaručené mzdě v dané tarifní skupině. V případě, že v daném kalendářním měsíci mzda zaměstnance nedosahuje úrovně zaručené mzdy, musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout doplatek ke mzdě.
Mzda zaměstnance se vždy skládá z několika složek a minimum odpovídající nejnižší zaručené mzdě musí být v celkové částce mzdy nikoli bezpodmínečně v základu
Jak tedy vidíme z řádků výše je zákonem stanoveno, že každý pracující musí za odvedenou práci dostat zaplaceno přinejmenším zákonem stanovené minimum mzdy či platu.
Každou mzdu i tu nejnižší dostává zaměstnanec jako určitou celkovou částku, která je však z pohledu administrativního a finančního i účetního vždy složena z několika částí čili složek.
Mzda každého zaměstnance se vždy skládá ze základní pevné čili fixní části a dalších nárokových a případně i nenárokových částí. Těmito dalšími částmi mzdy jsou příplatky ke mzdě, náhrady mzdy za dovolenou, svátky, dávky nemocenského pojištění, odměny a případně i další plnění.
Nárokové části mzdy tedy základní fixní část i nárokové příplatky například za práci ve svátek, noční práci, práci ve ztíženém prostředí i další smluvně dohodnuté příplatky musí zaměstnanec ve své mzdě dostat vždy podle smluvně dohodnutých podmínek. Další částí mzdy pak bývá nenároková složka mzdy, což znamená nejrůznější nepravidelně poskytované odměny, motivační příspěvky a bonusy. Poskytování této pohyblivé nebo také motivační složky mzdy záleží vždy na vůli zaměstnavatele. Pozor pokud se zaměstnavatel smluvně zaváže, že bude zaměstnanci poskytovat například osobní mzdové ohodnocení a určí výši takového příspěvku, stane se z tohoto ohodnocení nároková část mzdy a zaměstnavatel jej nadále musí poskytovat, protože se k danému zavázal. Pokud by následně chtěl zaměstnavatel u osobního příplatku něco měnit, musí k danému kroku vydat vždy příslušné zdůvodnění, proč nastává změna z jakého zákonného důvodu. Nelze tedy nárokovou mzdu zaměstnanci neposkytnout. Nejnižší úroveň zaručené mzdy vznikne poskytnutím všech povinných i nepovinných částí mzdy jako celku.
Základní část mzdy sama o sobě nemusí být nutně rovnou ve výši zaručené mzdy, pokud zaměstnanec dostává ještě další část mzdy nárokovou nebo nenárokovou, která částku na úroveň minimální zaručené mzdy pro daného zaměstnance doplní, je vše v pořádku. Pokud však poskytovaná částka, do níž se pro účely splnění úrovně zaručené mzdy nezařazují příplatky poskytované za práci přesčas, noční práci, práci ve svátek a práci ve ztíženém prostředí splňuje nejnižší úroveň zaručené mzdy, je vše jak má být.
Když však po propočtu mzdy konkrétního zaměstnance vypočtená hrubá mzda nedosahuje nejméně nejnižší úrovně zaručené mzdy, je nutné poskytnout výše uvedený doplatek ke mzdě.
Podobné články
V případě nájmu nemovité věci je někdy třeba hlídat problematiku DPH
Nájem nemovité věci je specifická problematika, u které v mnoha případech není nutné se záležitostmi DPH zabývat…
Více informací
Vyšší průměrná mzda s konsolidačním balíčkem v roce 2024 uvalí na více příjmů daň 23 procent
Většině ekonomicky činných osob je již jasné, že v roce 2024 budou nuceni, z důvodů vyšší průměrné mzdy…
Více informací
Doručování písemností bude snazší pro zaměstnavatele a rizikovější pro zaměstnance
Novelizovaný zákoník práce začne být, kromě ustanovení o dovolené u dohod účinný již od 1. října 2023.…
Více informací
Elektronicky uzavírané pracovní smlouvy bude třeba zasílat na jiný než pracovní mail zaměstnance
Dlouho připravovaná a tolik diskutovaná novela zákoníku práce má na sobě konečně podpis prezidenta, takže může…
Více informací
