Neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru se bez podání žaloby u soudu neobejde
Snaha zaměstnavatele o řešení i tak nepříjemných záležitostí, jakou je okamžité zrušení pracovního poměru v klidu rozvážně s přehodnocením situace, uznáním příliš překotného rozhodnutí a úsilím o nápravu je jistě chvályhodná a zaslouží si vstřícný postoj dotčeného zaměstnance. Na straně druhé je však nutné myslet na to, že i snaha o nápravu chyb má svá pravidla a paragrafy a tak zásadní záležitost jakou je zneplatnění okamžitého zrušení pracovního poměru se musí řešit u soudu.
Zneplatnění okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem je i při dohodě nutné řešit u soudu
Svá slova a činy je důležité zvláště v zásadních rozhodnutích, která dopadají na druhé osoby, velmi pečlivě zvažovat. Chyby a přehmaty se někdy velmi těžko napravují i při největší vstřícnosti a dobré vůli. Uvedené zásady platí i pro zaměstnavatele zvláště ve chvílích kdy rozhodují o ukončení spolupráce se zaměstnancem okamžitým zrušením pracovního poměru. Dané rozhodnutí je jedním z nejzávažnějších, které zaměstnavatel v rámci svých pravomocí činí a může být zdrojem velkých nepříjemností a potíží nejen pro dotčeného zaměstnance, ale i pro samotného zaměstnavatele.
V uvedené věci je totiž více než kdy jindy potřeba situaci zvážit než dojde k činu a výpověď je předána. Dané rozhodnutí se jen velmi těžko bere zpět, i když se na tom obě strany dohodnou a mají upřímnou vůli pokračovat ve spolupráci a na věc zapomenout. Některá pochybení se z hlediska práva nedají jen tak smést ze stolu a přejít mávnutím ruky.
Ke zrušení okamžité výpovědi ze zaměstnání ze strany zaměstnavatele nestačí jen dohoda o narovnání, ale musí být podána i žaloba
I řešení nepříjemností si žádá určitý čas a dodržovaní právem nastavených pravidel a někdy zkrátka není možné je mít rychle za sebou, ani když snaha o řešení a vstřícnost na obou stranách sporu nechybí.
Okamžité zrušení pracovního poměru je tedy velmi zásadní a citlivá záležitost a zneplatnění tohoto aktu nelze provést jen tak snadno, i když by si to zaměstnavatel i zaměstnanec přáli. V uvedené situaci musí být vždy podána žaloba zaměstnancem a alespoň formálně musí být zahájeno soudní řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru a následně teprve může na scénu nastoupit dohoda o narovnání, která pokud bude správně koncipována a bude mít všechny právní a formální náležitosti, tak uvedené řízení zastaví.
V dohodě o narovnání by si zaměstnanec měl vždy jednoznačně uvést, že žádá, aby zaměstnavatel uhradil všechny náklady spojené se soudním jednáním, podáním žaloby i jejím následným stažením. Více zde.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Dohoda o poskytnutí stipendia zaměstnavatelem by měla být srozumitelná a jednoznačná
Stipendium studentům, kromě škol, nadací či dalších institucí, mohou poskytovat i jejich budoucí zaměstnavatelé.…
Více informací
