Nepodání Přehledu na ČSSZ znamená nejen pokutu ale třeba i problémy s důchodem
Neplnění povinností vůči úřadům a institucím má vždy nepříjemné následky i v dlouhodobějším časovém horizontu. Nepodaný Přehled o příjmech a výdajích se může negativně podepsat v nárocích na důchod.
Termíny podání Přehledu ČSSZ se musí dodržet nebo si to budete vyčítat ještě ve stáří
Všichni, kdo byli v roce 2017 OSVČ a vykonávali nějakou samostatnou výdělečnou činnost, mají ze zákona povinnost v určeném termínu odevzdat České správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích.
Uvedenou dokumentací musí odevzdat OSVČ na hlavní činnost i jejich kolegové pro které je podnikání činností vedlejší. Přehledy musí být odevzdány i v případě že podnikatel nemá povinnost podávat daňové přiznání.
Podnikatelé, kteří odevzdávali daňové přiznání a učinili tak bez asistence daňového poradce musí Přehledy pro ČSSZ odevzdat do 2. 5. 2018. Podnikatelé, kterým s přiznáním pomáhá daňový poradce, a finančnímu úřadu danou skutečnost oznámili, mají na podání lhůtu do 1. 8. 2018. Podnikatelé, kteří nemají povinnost podávat přiznání, mohou daný Přehled odevzdat také později než v květnu. Povinnost stačí splnit do 31. 7. 2018.
Při podávání uvedeného přehledu je potřeba soustředit pozornost i na případný nedoplatek pojistného a doplatit chybějící částku do osmého dne po podání listiny.
Za neodevzdání přehledu hrozí pokuta až 50 tisíc
Jak je naznačeno již v řádcích výše za nesplnění povinnosti podání přehledu a neplacení pojistného v řádné výši hrozí sankce. Za nepodání Přehledu hrozí pokuta. Pokud podnikatel neodevzdá Přehled ani na výzvu ČSSZ, výše pokuty může být až 50 tisíc korun. V případě neplacení pojistného automaticky nabíhá penále za každý den prodlení, ale ani nabíhající penále ještě nepříjemnosti neskončí.
Pokud podnikatel neodevzdává přehledy a neplatí pojistné, může jej uvedená nedbalost tvrdě skřípnout, až půjde žádat o důchod. Nepodání Přehledů a neplacení pojistného způsobí, že samostatná výdělečná činnost nebude započítávána do důchodu.
Podobné články
Plnění povinného podílu za osoby se zdravotním postižením je nutné vyřešit do poloviny února 2021
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je velmi důležité pro nejen pro samotné osoby s postižením, ale i pro…
Více informací
Daňové úlevy a pardony vydávané v období pandemie nepromíjí daňové povinnosti za roky předcházející
Finanční správa ČR upozorňuje daňové subjekty, že daňové úlevy a generální pardony udělované v souvislosti…
Více informací
Doplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel
Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný…
Více informacíDoplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel
Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný rok stanoví nařízení vlády. Když odměna za práci v kalendářním měsíci nedosáhne výše aktuálně platné minimální mzdy, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.
Minimální mzda je v roce 2021 znovu vyšší a tomu je třeba náležitě přizpůsobit vše, co s tímto souvisí včetně doplatku ke mzdě zaměstnanců, kteří na minimální mzdu pro nižší výkonost nedosáhnou
Jak je řečeno v úvodu, minimální mzda je ze zákona nejnižší přípustná výše odměny za zaměstnancovu práci, což znamená, že nižší než tuto mzdu zaměstnanec dostat nesmí, ani v případech, kdy je třeba méně výkonný, ať už z vlastní viny či nezaviněně.
Nařízení vlády č. 487/2020 o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, stanoví, že od 1. 1. 2021 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy na 15 200 Kč za měsíc a samozřejmě se zvyšuje i základní sazba minimální mzdy za hodinu na částku 90,50 Kč. Uvedené platí při standardní pracovní době 40 hodin týdně. Do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy se započítávají taktéž osobní příplatky, příplatky za specializaci, vedení, zastupování pedagogickou činnost a všechny mimořádné odměny. V podnikatelské sféře se jedná o odměny typu prémie, cílové odměny, fakultativní příplatkové mzdy a mimořádné odměny z rozhodnutí zaměstnavatele. Do výše minimální mzdy ze zákona naopak nezasahují mzda za práci přesčas a příplatky za práci o víkendech, svátcích či příplatky za práci v noci.
Pokud však mzda, plat či odměna z dohody u zaměstnance nedosáhne v kalendářním měsíci ani se započítáním všeho co započteno být má, výše minimální mzdy, pak je zaměstnavatel povinen danému zaměstnanci poskytnout příslušný doplatek do výše minimální mzdy. Doplatek se poskytuje bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonost zaměstnance.
Na dodržování správného odměňování minimální mzdou se často zaměřují kontroly
Na dodržování zákonů v oblasti odměňování zaměstnanců se velmi často soustředí Státní úřad inspekce práce při svých kontrolách, proto je důležité mít i v roce 2021 vše v pořádku a přizpůsobeno aktuální výši minimální mzdy.
