Nezapočítávání studia do nároku na důchod znamená pro současné mladé o tisícovky nižší penzi
Současná mladá generace to skutečně nebude mít ohledně starobního důchodu vůbec snadné třeba i proto, že se jí do nároku nebude studium oproti generaci jejích rodičů započítávat. Ač se to nezdá, nezapočítávání doby studia právě do starobního důchodu příjem ve stáří docela znatelně negativně ovlivní.
Až o tisíce korun budou mít dnešní mladí ve svém starobním důchodu měně kvůli nezapočítávání studia do doby důchodového pojištění
Každá doba, kterou je možné do nároku na starobní důchod započítat jako dobu odpracovanou nebo dobu takzvaně náhradní čili například dobu strávenou na mateřské či rodičovské, dobu výkonu základní vojenské služby či právě někdy i dobu studia, přidává na povinném počtu odpracovaných let a zvyšuje výši budoucího důchodu.
K tomu aby jedinec mohl do starobního důchodu vůbec odejít, musí vždy dosáhnout důchodového věku a současně mít také odpracován potřebný počet let. V současné době je třeba mít odpracováno minimálně 35 let. To znamená mít 35 let nebo déle odváděno důchodové pojištění ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, nebo právě náhradních dob pojištění. Pokud člověk nezíská potřebnou dobu pojištění, tak nárok na důchod nevznikne, i když důchodový věk má.
Současným studentům a obecně dnešní mladé generaci se budou potřebné roky do důchodu shánět obtížněji než jejich rodičům, protože některá doba už se jim do nároku na důchod už vůbec nezapočítává.
Takovou dobou je právě doba studia. Ještě do roku 2009 včetně se doba studia na střední nebo vysoké škole bylo právě plusem i pro budoucí důchod. Jenže od roku 2010 se již doba studia do důchodu započítávat přestala. Lidem, kteří byli studenty od roku 2010, nebo později už studium se získáním starobního důchodu nepomůže. Započítání doby studia přitom mohlo přidat a současným lidem odcházejícím do důchodu ještě přidává třeba až 6 let potřebné doby pojištění právě formou započítávání jako náhradní doba. Získání nižší doby pojištění samozřejmě znamená také nižší výši důchodu, logicky proto, že na důchod bylo prostě odvedeno více. Výši starobního důchodu ovlivňuje nejen výše dosahovaného hrubého příjmu, z něhož se pojistné odvádí, ale také právě délka, jak dlouho je pojistné odváděno. Každý rok získaného pojištění tedy důchod o něco zvyšuje a za několik let v souhrnu to mohou být až tisíce korun.
Jak ukazují výpočty například na webu Finance.cz, tak nezapočítávání studia do nároku na důchod, může jen podle současných hrubých odhadů a parametrů platných v současnosti znamenat pro současné mladé, nižší starobní důchod o téměř 2500 Kč, proti tomu, kdyby se jim studium započítávalo.
Podobné články
Na přeplatek na dani v roce 2023 může mít nárok i student s přivýdělkem
Základní termín pro podání přiznání k dani z příjmů se blíží a s ním se blíží také doba vracení…
Více informací
Dohoda o poskytnutí stipendia zaměstnavatelem by měla být srozumitelná a jednoznačná
Stipendium studentům, kromě škol, nadací či dalších institucí, mohou poskytovat i jejich budoucí zaměstnavatelé.…
Více informací
Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění už jen online
Připomínáme OSVČ, že pokud vyhlíží přehled o zaplacených zálohách na důchodové pojištění, v poštovní…
Více informací
Zvýšení důchodů od června 2023 bude nižší, než se původně plánovalo
Důchodci, kteří očekávali, že jim plánované červnové zvýšení důchodů více vykompenzuje stále rostoucí…
Více informací
