Obsah konkurenční doložky je třeba pečlivě promyslet, aby neškodil
Konkurenční doložka má chránit nejcennější potenciál firmy před zneužitím zaměstnanci u konkurenčního zaměstnavatele nebo ve vlastním podnikání. Na straně druhé však z právního hlediska nesmí konkurenční doložka nepřiměřeně omezovat práva zaměstnance. Obsah uvedeného dokumentu musí být vždy pečlivě promyšlen a postaven individuálně přesně na míru situaci toho co má doložka chránit.
Ideální je aby obsah konkurenční doložky zaměstnavatel tvořil spolu se zaměstnancem, odvrátí se tím mnoho nepříjemností
Jak je řečeno výše, tak je konkurenční doložka pro zaměstnavatele velmi zásadním zákonným nástrojem k ochraně těch nejcitlivějších firemních informací například jedinečných výrobních a technologických i jiných obdobných záležitostí, před použitím u konkurence. Tím, kdo nejčastěji uvedené citlivé informace do konkurenční firmy donese, jsou zaměstnanci právě při přechodu k jinému zaměstnavateli. Na straně druhé však konkurenční doložka může omezovat práva zaměstnance vždy jen oním úzce specifickým způsobem vázaným na předmět činnosti zaměstnavatele.
V § 310 zákoníku práce je ohledně konkurenční doložky jednoznačně stanoveno, že zaměstnavatel ji se zaměstnancem může sjednat jedině, pokud je možné to po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků a pracovních a technologických postupů, které u daného zaměstnavatele získal a jejichž využití následně u zaměstnavatele jiného nebo při vlastním podnikání, by mohlo tedy bývalého zaměstnavatele závažným způsobem poškodit a ztížit jeho činnost.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že konkurenční doložka je velmi citlivým dokumentem, jehož tvorbě se musí zaměstnavatel věnovat s maximální pečlivostí a dávat velký pozor na to, aby při ochraně svých zájmů naopak nepoškozoval práva zaměstnance, hranice mezi oběma záležitostmi je velmi tenká a její překročení velmi často zavádí do soudní síně.
Pokud je to jen trochu možné, tak je nejlépe, aby zaměstnavatel k tvorbě doložky přímo pozval zaměstnance, kterého se dokument má týkat, a doložku tvořili společně. Zaměstnanec, tak hned od samého začátku jasně ví, co po něm bude žádáno, které své kroky bude muset případně uvedenému dokumentu přizpůsobit a čeho se například vyvarovat.
Činnost a jednání, kterého se má zaměstnanec po určitou dobu zdržet, musí být nastaveno dle individuálních podmínek nikoli všeobecně
Zaměstnavatel by vždy měl každou konkurenční doložku tvořit individuálně přesně na míru konkrétní situaci a záležitostem, které je nutné chránit a současně s ohledem na práva a situaci zaměstnance. Zaměstnavatelé se při tvorbě konkurenční doložky dopouští hrubé chyby zejména v tom, že se snaží uvedený dokument nastavit k univerzální použitelnosti pro všechny situace, kdy by mohla hrozit konkurenční újma ze strany zaměstnance. Při stanovení toho jaké činnosti se má zaměstnanec po určitou dobu po odchodu od daného zaměstnavatele zdržet, zaměstnavatelé většinou dané omezení stanoví dle předmětu podnikání jak je obecně v obchodním rejstříku. Uvedený postup je chybný, protože omezení zaměstnance je v daném případě nejednoznačné, neadekvátně široké a zaměstnanci často zakazuje činnosti, které s činností bývalého zaměstnavatele vůbec nijak nesouvisí. Zde je tedy při nastavování pravidel postupovat velmi precizně a konkrétně přesně vymezit činnost, které se má zaměstnanec v budoucnu u případného dalšího zaměstnavatele zdržet, protože je stejné povahy jako činnost zaměstnavatele předchozího.
Nejzásadnější co musí být při tvorbě konkurenční doložky vždy dodrženo:
- doložka musí mít vždy jedině písemnou formu,
- musí být sjednána před vznikem nebo během trvání pracovního poměru,
- sestavuje se pro konkrétního zaměstnavatele a zaměstnance s ohledem na jednoznačně specifikovanou činnost, kde je jednoznačná možnost zaměstnance využít nově získané informace, postupy či strategie k získání konkurenční výhody pro nového zaměstnavatele nebo pro vlastní podnikatelskou aktivitu.
Závěrem je tedy potřeba zopakovat, že konkurenční doložka, pokud je pečlivě individuálně vypracovaná pro jednoznačně konkrétní situaci může být velmi účinným nástrojem ochrany zaměstnavatelů před konkurencí a současně s tím i respektovat nezadatelná práva zaměstnance. Stejně tak však platí, že pokud je doložka nastavena chybně, tak může být pro obě strany zdrojem velmi nepříjemných problémů a svému účelu pak pochopitelně neslouží.
Podobné články
V případě nájmu nemovité věci je někdy třeba hlídat problematiku DPH
Nájem nemovité věci je specifická problematika, u které v mnoha případech není nutné se záležitostmi DPH zabývat…
Více informací
Vyšší průměrná mzda s konsolidačním balíčkem v roce 2024 uvalí na více příjmů daň 23 procent
Většině ekonomicky činných osob je již jasné, že v roce 2024 budou nuceni, z důvodů vyšší průměrné mzdy…
Více informací
Doručování písemností bude snazší pro zaměstnavatele a rizikovější pro zaměstnance
Novelizovaný zákoník práce začne být, kromě ustanovení o dovolené u dohod účinný již od 1. října 2023.…
Více informací
Elektronicky uzavírané pracovní smlouvy bude třeba zasílat na jiný než pracovní mail zaměstnance
Dlouho připravovaná a tolik diskutovaná novela zákoníku práce má na sobě konečně podpis prezidenta, takže může…
Více informací
