Odchod od zaměstnavatele může přijít zaměstnance draho, když nedodrží pravidla
Ukončení pracovního poměru má svá pravidla pro zaměstnavatele i zaměstnance. Když se uvedená pravidla nedodrží, přichází vždy nepříjemné sankce, které mohou plnou finanční vahou dolehnout i na bedra zaměstnance.
Bezhlavý úprk ze zaměstnání je špatným řešením, za které může zaměstnavatel vymáhat odškodné
Ukončení pracovního poměru si vždy žádá promyšlené jednání i ze strany zaměstnance. Ať už zaměstnance vedou k opuštění pracovního poměru jakékoli pohnutky, je nutné se vždy seznámit s aktuálními právními normami k dané situaci a dodržovat je. Uvedený právní akt probíhající mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem klade na obě strany vztahu jak práva, tak povinnosti a zaměstnanec může také finančně pykat za jejich nedodržení.
Nejideálnější bývá situace, když odchod zaměstnance z pracovního poměru následuje po vzájemné dohodě obou stran. Pokud to ovšem mezi oběma stranami skřípe, snaží se často zaměstnanec opustit pracovní místo co nejrychleji a velmi často si ani neuvědomí, že příliš ukvapené jednání může přinést právě porušení pravidel a sankce.
Okamžitá výpověď ze strany zaměstnance není zas tak úplně snadný proces. Když chce zaměstnanec rychle opustit pracovní poměr, musí si vždy dobře promyslet, jaký prostor mu k takovému kroku v jeho situaci dává zákon, jaké lhůty je případně třeba dodržet atd.
Může se totiž stát, že zaměstnavatel důvod výpovědi zaměstnance nepřijme a chce, aby pro něho dotyčný zaměstnanec nadále pracoval. Pokud taková situace nastane, může zaměstnanec téměř okamžitě odejít jedině v případě, že má lékařské potvrzení o tom, že jej výkon práce neprodleně ohrožuje na životě a zdraví. Ale pozor na slůvko téměř i v daném případě musí zaměstnavatel o situaci vědět a musí dostat alespoň patnáct dnů nato, aby se mohl pokusit zaměstnance převést na jinou práci. Teprve pokud se to v dané lhůtě nepodaří, může zaměstnanec odejít. Podobný je postup i v případě, kdy zaměstnavatel neplatí i zde je potřeba vyčkat zákonnou lhůtu a až poté rozvázat pracovní poměr.
Pokud však zaměstnanec ukončí pracovní poměr z jiných důvodů, než jsou ty zdravotní či neobdržená výplata a zaměstnavatel s odchodem nesouhlasí, musí se zaměstnanec do práce vrátit obrátit se na soud a počkat na jeho rozhodnutí.
Proti příliš zbrklému odchodu zaměstnance se zaměstnavatel může bránit a podat na zaměstnance žalobu pro neopodstatněnou výpověď, která komplikuje provoz firmy a působí zásadní problémy. Pokud dá soud zaměstnavateli za pravdu, bude muset zaměstnanec zaměstnavateli zaplatit újmu, kterou svým jednáním způsobil. Více zde.
Podobné články
Výše minimální mzdy pro rok 2020 je stále ještě předmětem dohadů
Listopad se zhoupl do své poloviny, ale kolem zvýšení minimální mzdy pro příští rok 2020 stále není zcela…
Více informací
Odvolání proti rozhodnutí správce daně může být účinné, jen když se ví jak na něj
Každý daňový subjekt, který má pocit, že v jeho záležitosti správce daně rozhodl nesprávně má právo se proti…
Více informací
Když už dovolená není, nelze nařídit čerpání dovolené budoucí ani neplaceného volna
Každý zaměstnavatel se při svých pokynech a nařízeních dávaných zaměstnancům musí vždy řídit především…
Více informací
Nemocnost zaměstnanců ovlivňuje řada faktorů a není ve všech firmách stejná
S nemocí zaměstnanců se občas musí vypořádat každá firma, žádný jedinec není stoprocentně imunní a nemá…
Více informací
