Odškodnění za úraz musí zaměstnanec dostat, i když pracoval z vlastní iniciativy a práce mu nebyla výslovně zakázána
Na správnou koordinaci pracovních aktivit zaměstnanců musí zaměstnavatel velmi pečlivě dbát. Všem zaměstnancům by mělo být vždy jasné, co v jaké situaci dělat, jak postupovat, když zadaný úkol splní dříve. Taktéž je třeba pracovníkům jasně sdělit, zda a jaké pracovní aktivity smí či naopak nesmí zaměstnanec konat z vlastní iniciativy, protože pokud se zaměstnanec při takové aktivitě zraní, má zaměstnavatel povinnost odškodnit jej za pracovní úraz.
Odškodněn za pracovní úraz musí být i zaměstnanec, který konal práci z vlastní iniciativy a zaměstnancům musí být jednoznačně sděleno, co mohou a čeho se naopak vyvarovat
Aktivní a přičinliví zaměstnanci, kteří plní nejen zadané úkoly, ale chápou se pracovních úkonů z vlastní iniciativy, jsou pro zaměstnavatele zajisté velkou devizou a pravou rukou. Ale na straně druhé i vlastní pracovní iniciativa zaměstnance, konaná s dobrým úmyslem, může být pro zaměstnavatele problém, pokud se zaměstnanci při takové činnosti stane pracovní úraz.
Dotčený zaměstnanec má totiž i v takovém případě ze zákona nárok na odškodnění z titulu pracovního úrazu a zaměstnavatel, kterému by se odškodňovat nechtělo, zřejmě neobstojí s argumentem, že uvedená práce nebyla konána na příkaz zaměstnavatele, ale z vlastní vůle pracovníka. A právě proto je velmi nutné, aby zaměstnavatel jednoznačně a srozumitelně definoval zaměstnancům nejen pracovní povinnosti jako takové a co v jejich rámci i nad rámec dělat mohou. Ale musí být též jednoznačně výslovně řečeno, co dělat zaměstnanec nesmí.
Zákoník práce totiž jednoznačně říká, že plněním pracovních povinností se rozumí nejen veškeré pracovní činnosti konané na příkaz zaměstnavatele, ale i pracovní činnosti podle druhého odstavce § 273 konané třeba na příkaz odborové organizace či z vlastní iniciativy zaměstnance. A podle § 269 téhož zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost nahradit zaměstnanci škodu i nemajetkovou újmu, která vznikne pracovním úrazem při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi.
Pokud není zaměstnancům práce z vlastní iniciativy výslovně zakázána, tak je povolena a zaměstnavatel je povinen nést její důsledky včetně úrazů
Obecně i pro práci platí, že co není zákonem případně dalšími jednoznačně stanovenými pravidly zakázáno, tak je povoleno. Pokud zaměstnavatel nechce, aby zaměstnanci činili některé úkoly, či se mají některých aktivit dokonce vyvarovat, pak je povinen dát jim to jednoznačně srozumitelně najevo výslovným zákazem. Pokud tedy zaměstnavatel nesouhlasí s tím, aby zaměstnanci mohli konat práci z vlastní iniciativy nad rámec přidělených úkolů. Musí zaměstnancům takové jednání výslovně zakázat. Více zde.
Podobné články
Nová pravidla kurzarbeitu má příští týden projednávat tripartita
Kurzarbeit je pomocníkem, proti propouštění zaměstnanců, když se zaměstnavatelé z důvodů nejrůznějších krizí…
Více informací
Zdravotní pojištění musí většinou zaměstnavatel řešit i v případě členů statutárních orgánů, likvidátorů či členů spolků nebo komisí
Správně a včas splnit všechny záležitosti ohledně zdravotního pojištění patří mezi nejzásadnější povinnosti…
Více informací
Propouštět ze zaměstnání se nejspíš ještě bude, ale na straně druhé v mnoha profesích zaměstnance stále hledají
Koronavirová krize probudila ze spánku strašáka nezaměstnanosti. Po několika letech, kdy naše země měla…
Více informací
Za vymáhání soudní pomoci při platební neschopnosti zaměstnavatele se soudní poplatky platit nemusí
Pokud se chce občan domáhat svých práv s pomocí soudu, musí být ve většině případů připraven na to, že bude…
Více informací
