Odškodnění za úraz musí zaměstnanec dostat, i když pracoval z vlastní iniciativy a práce mu nebyla výslovně zakázána
Na správnou koordinaci pracovních aktivit zaměstnanců musí zaměstnavatel velmi pečlivě dbát. Všem zaměstnancům by mělo být vždy jasné, co v jaké situaci dělat, jak postupovat, když zadaný úkol splní dříve. Taktéž je třeba pracovníkům jasně sdělit, zda a jaké pracovní aktivity smí či naopak nesmí zaměstnanec konat z vlastní iniciativy, protože pokud se zaměstnanec při takové aktivitě zraní, má zaměstnavatel povinnost odškodnit jej za pracovní úraz.
Odškodněn za pracovní úraz musí být i zaměstnanec, který konal práci z vlastní iniciativy a zaměstnancům musí být jednoznačně sděleno, co mohou a čeho se naopak vyvarovat
Aktivní a přičinliví zaměstnanci, kteří plní nejen zadané úkoly, ale chápou se pracovních úkonů z vlastní iniciativy, jsou pro zaměstnavatele zajisté velkou devizou a pravou rukou. Ale na straně druhé i vlastní pracovní iniciativa zaměstnance, konaná s dobrým úmyslem, může být pro zaměstnavatele problém, pokud se zaměstnanci při takové činnosti stane pracovní úraz.
Dotčený zaměstnanec má totiž i v takovém případě ze zákona nárok na odškodnění z titulu pracovního úrazu a zaměstnavatel, kterému by se odškodňovat nechtělo, zřejmě neobstojí s argumentem, že uvedená práce nebyla konána na příkaz zaměstnavatele, ale z vlastní vůle pracovníka. A právě proto je velmi nutné, aby zaměstnavatel jednoznačně a srozumitelně definoval zaměstnancům nejen pracovní povinnosti jako takové a co v jejich rámci i nad rámec dělat mohou. Ale musí být též jednoznačně výslovně řečeno, co dělat zaměstnanec nesmí.
Zákoník práce totiž jednoznačně říká, že plněním pracovních povinností se rozumí nejen veškeré pracovní činnosti konané na příkaz zaměstnavatele, ale i pracovní činnosti podle druhého odstavce § 273 konané třeba na příkaz odborové organizace či z vlastní iniciativy zaměstnance. A podle § 269 téhož zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost nahradit zaměstnanci škodu i nemajetkovou újmu, která vznikne pracovním úrazem při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi.
Pokud není zaměstnancům práce z vlastní iniciativy výslovně zakázána, tak je povolena a zaměstnavatel je povinen nést její důsledky včetně úrazů
Obecně i pro práci platí, že co není zákonem případně dalšími jednoznačně stanovenými pravidly zakázáno, tak je povoleno. Pokud zaměstnavatel nechce, aby zaměstnanci činili některé úkoly, či se mají některých aktivit dokonce vyvarovat, pak je povinen dát jim to jednoznačně srozumitelně najevo výslovným zákazem. Pokud tedy zaměstnavatel nesouhlasí s tím, aby zaměstnanci mohli konat práci z vlastní iniciativy nad rámec přidělených úkolů. Musí zaměstnancům takové jednání výslovně zakázat. Více zde.
Podobné články
Internetové obchody s potravinami vzhledem k situaci mění pravidla nákupu potravin
Internetové obchody s potravinami se kvůli stále horší epidemiologické situaci začínají dostávat do podobné…
Více informací
Dohoda o výkonu pracovní cesty dává pracovní cestě jednoznačný právní podklad i pravidla a pomáhá předcházet nepříjemnostem
Dohoda o pracovní cestě zaměstnance musí být i podle zákoníku práce prvním krokem k tomu, aby se pracovní cesta…
Více informací
Propustka zaměstnance k lékaři sice ve vymezených situacích náleží ze zákona, ale nemusí být snadné ji získat
Propustka zaměstnance k lékaři dává zaměstnanci právo v případě potřeby navštívit v pracovní době lékaře…
Více informací
Platba zálohy na silniční daň v říjnu 2020 v souvislosti s koronavirem a odkladem plateb
V souvislosti s problémy s koronavirem mají trochu jiná pravidla nejrůznější daňové povinnosti a platby…
Více informací
