Odškodnění za úraz musí zaměstnanec dostat, i když pracoval z vlastní iniciativy a práce mu nebyla výslovně zakázána
Na správnou koordinaci pracovních aktivit zaměstnanců musí zaměstnavatel velmi pečlivě dbát. Všem zaměstnancům by mělo být vždy jasné, co v jaké situaci dělat, jak postupovat, když zadaný úkol splní dříve. Taktéž je třeba pracovníkům jasně sdělit, zda a jaké pracovní aktivity smí či naopak nesmí zaměstnanec konat z vlastní iniciativy, protože pokud se zaměstnanec při takové aktivitě zraní, má zaměstnavatel povinnost odškodnit jej za pracovní úraz.
Odškodněn za pracovní úraz musí být i zaměstnanec, který konal práci z vlastní iniciativy a zaměstnancům musí být jednoznačně sděleno, co mohou a čeho se naopak vyvarovat
Aktivní a přičinliví zaměstnanci, kteří plní nejen zadané úkoly, ale chápou se pracovních úkonů z vlastní iniciativy, jsou pro zaměstnavatele zajisté velkou devizou a pravou rukou. Ale na straně druhé i vlastní pracovní iniciativa zaměstnance, konaná s dobrým úmyslem, může být pro zaměstnavatele problém, pokud se zaměstnanci při takové činnosti stane pracovní úraz.
Dotčený zaměstnanec má totiž i v takovém případě ze zákona nárok na odškodnění z titulu pracovního úrazu a zaměstnavatel, kterému by se odškodňovat nechtělo, zřejmě neobstojí s argumentem, že uvedená práce nebyla konána na příkaz zaměstnavatele, ale z vlastní vůle pracovníka. A právě proto je velmi nutné, aby zaměstnavatel jednoznačně a srozumitelně definoval zaměstnancům nejen pracovní povinnosti jako takové a co v jejich rámci i nad rámec dělat mohou. Ale musí být též jednoznačně výslovně řečeno, co dělat zaměstnanec nesmí.
Zákoník práce totiž jednoznačně říká, že plněním pracovních povinností se rozumí nejen veškeré pracovní činnosti konané na příkaz zaměstnavatele, ale i pracovní činnosti podle druhého odstavce § 273 konané třeba na příkaz odborové organizace či z vlastní iniciativy zaměstnance. A podle § 269 téhož zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost nahradit zaměstnanci škodu i nemajetkovou újmu, která vznikne pracovním úrazem při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi.
Pokud není zaměstnancům práce z vlastní iniciativy výslovně zakázána, tak je povolena a zaměstnavatel je povinen nést její důsledky včetně úrazů
Obecně i pro práci platí, že co není zákonem případně dalšími jednoznačně stanovenými pravidly zakázáno, tak je povoleno. Pokud zaměstnavatel nechce, aby zaměstnanci činili některé úkoly, či se mají některých aktivit dokonce vyvarovat, pak je povinen dát jim to jednoznačně srozumitelně najevo výslovným zákazem. Pokud tedy zaměstnavatel nesouhlasí s tím, aby zaměstnanci mohli konat práci z vlastní iniciativy nad rámec přidělených úkolů. Musí zaměstnancům takové jednání výslovně zakázat. Více zde.
Podobné články
V případě nájmu nemovité věci je někdy třeba hlídat problematiku DPH
Nájem nemovité věci je specifická problematika, u které v mnoha případech není nutné se záležitostmi DPH zabývat…
Více informací
Vyšší průměrná mzda s konsolidačním balíčkem v roce 2024 uvalí na více příjmů daň 23 procent
Většině ekonomicky činných osob je již jasné, že v roce 2024 budou nuceni, z důvodů vyšší průměrné mzdy…
Více informací
Doručování písemností bude snazší pro zaměstnavatele a rizikovější pro zaměstnance
Novelizovaný zákoník práce začne být, kromě ustanovení o dovolené u dohod účinný již od 1. října 2023.…
Více informací
Elektronicky uzavírané pracovní smlouvy bude třeba zasílat na jiný než pracovní mail zaměstnance
Dlouho připravovaná a tolik diskutovaná novela zákoníku práce má na sobě konečně podpis prezidenta, takže může…
Více informací
