Odstupné a nárok na vrácení daně z příjmů za rok 2021
Odstupné je většinou spojeno s propuštěním ze zaměstnání, což zpravidla moc optimismu zaměstnanci nepřináší. Ovšem na druhé straně je odstupné vždy zajišťujícím příjmem alespoň na přechodnou dobu a může v určitých případech znamenat i nárok na vrácení přeplatku na dani z příjmů.
Odstupné v roce 2021 může znamenat třeba i vratku daně z příjmů po daňovém zúčtování nebo podání přiznání v roce 2022
Jak už prozrazuje úvod článku vyplacené odstupné má vždy svoji lepší i horší stránku. Pojďme si však připomenout spíše tu lepší stránku odstupného a to, že právě i z vyplaceného odstupného může zaměstnanci vzniknout nárok na vrácení daně z příjmů zaplacené navíc. Protože jsou zde v souvislosti s příjmy za rok 2021 uplatňovány dvě sazby daně z příjmů 15 a 23 procent, může se s vyplaceným odstupným v daném roce stát, že zaměstnanec bude mít nárok na vrácení daně.
Nárok na vratku daně z příjmu všeobecně vzniká ve chvíli, když zaměstnanec v některých měsících kvůli vyššímu příjmu zaplatí na dani z příjmů více než je standardní povinnost, ale současně jeho celková roční povinnost k dani z příjmů nadstandardní není, tedy nepřekračuje určitý limit čili nádobek roční průměrné mzdy.
Pokud celkový roční příjem zaměstnance i s odstupným nepřekročí 48 násobek průměrné mzdy tedy částku 1 701 168 Kč, bude daný příjem zdaňován celkově standardní 15 procentní daní a částka z daňového základu za měsíce, kdy byl příjem vyšší kvůli odstupnému a bylo nutné jej zdanit 23 procentní daní, se zaměstnanci vrátí.
Platí tedy, že v měsících, kdy se zaměstnanci v roce 2021 zvýší příjem kvůli odstupnému a bude měsíční částka převyšovat 141 764 Kč hrubé mzdy, bude nutné zaplatit vyšší tedy 23procentní daň. Ovšem na celkový roční příjem se vyšší sazba daně vztahovat nebude a z toho důvodu bude zaměstnanci náležet po odečtení nároku minimálně na slevu na poplatníka daňová vratka. Uvedený přeplatek na dani bude zaměstnanci v roce 2022 vrácen prostřednictvím ročního zúčtování u zaměstnavatele nebo po podání daňového přiznání, které si zaměstnanec podá.
Nárok na odstupné a povinnost jeho zdanění
Pojďme si ještě v závěru připomenout, jak je to s odstupným a jeho zdaněním.
Odstupné náleží zaměstnancům, pokud končí jejich pracovní poměr u zaměstnavatele výpovědí pro nadbytečnost nebo dohodou o ukončení pracovního poměru ze stejných důvodů. Částka odstupného náleží podle toho, jak dlouho zaměstnanec pro zaměstnavatele pracoval. V případě, že zaměstnanec pracoval pro zaměstnavatele v pracovním poměru déle než dva roky, náleží mu odstupné nejméně ve výši trojnásobku průměrné měsíční mzdy či platu. Zaměstnavatel však může vyplatit zaměstnanci odstupné i vyšší než udává zákon a přidat na rozloučenou třeba prémie.
Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru.
Ze zákonného odstupného je nutné vždy zaplatit daň z příjmů fyzických osob. Sociální ani zdravotní pojištění se ze zákonného odstupného neplatí, ani když je odstupné vyplaceno vyšší, než je zákonem uložené minimum.
Podobné články
Třinácté platy a odměny se budou ve firmách rozdávat i v roce 2023
Jak se blíží konec roku, je zvykem, že společnosti obdarovávají své zaměstnance. Mezi nejoblíbenější formy odměn…
Více informací
Firemní školky se zřejmě od roku 2024 stanou daňově nevýhodným benefitem pro zaměstnance
Firemní mateřské školky byly dosud pro zaměstnance výhodné nejen z podstaty svého účelu samotného, ale také…
Více informací
Firmy budou muset povinně jasně informovat nejen zaměstnance o odměňování a skončí doložky o mlčenlivosti
Zaměstnavatelé budou mít již brzy nové povinnosti ohledně informování zaměstnanců i inspektorátu práce ohledně…
Více informací
Přechod práv a povinností mezi zaměstnavateli musí být projednán s odbory i radou zaměstnanců
V případě převedení činnosti i zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, musí být ze…
Více informací
