Odstupné a nárok na vrácení daně z příjmů za rok 2021
Odstupné je většinou spojeno s propuštěním ze zaměstnání, což zpravidla moc optimismu zaměstnanci nepřináší. Ovšem na druhé straně je odstupné vždy zajišťujícím příjmem alespoň na přechodnou dobu a může v určitých případech znamenat i nárok na vrácení přeplatku na dani z příjmů.
Odstupné v roce 2021 může znamenat třeba i vratku daně z příjmů po daňovém zúčtování nebo podání přiznání v roce 2022
Jak už prozrazuje úvod článku vyplacené odstupné má vždy svoji lepší i horší stránku. Pojďme si však připomenout spíše tu lepší stránku odstupného a to, že právě i z vyplaceného odstupného může zaměstnanci vzniknout nárok na vrácení daně z příjmů zaplacené navíc. Protože jsou zde v souvislosti s příjmy za rok 2021 uplatňovány dvě sazby daně z příjmů 15 a 23 procent, může se s vyplaceným odstupným v daném roce stát, že zaměstnanec bude mít nárok na vrácení daně.
Nárok na vratku daně z příjmu všeobecně vzniká ve chvíli, když zaměstnanec v některých měsících kvůli vyššímu příjmu zaplatí na dani z příjmů více než je standardní povinnost, ale současně jeho celková roční povinnost k dani z příjmů nadstandardní není, tedy nepřekračuje určitý limit čili nádobek roční průměrné mzdy.
Pokud celkový roční příjem zaměstnance i s odstupným nepřekročí 48 násobek průměrné mzdy tedy částku 1 701 168 Kč, bude daný příjem zdaňován celkově standardní 15 procentní daní a částka z daňového základu za měsíce, kdy byl příjem vyšší kvůli odstupnému a bylo nutné jej zdanit 23 procentní daní, se zaměstnanci vrátí.
Platí tedy, že v měsících, kdy se zaměstnanci v roce 2021 zvýší příjem kvůli odstupnému a bude měsíční částka převyšovat 141 764 Kč hrubé mzdy, bude nutné zaplatit vyšší tedy 23procentní daň. Ovšem na celkový roční příjem se vyšší sazba daně vztahovat nebude a z toho důvodu bude zaměstnanci náležet po odečtení nároku minimálně na slevu na poplatníka daňová vratka. Uvedený přeplatek na dani bude zaměstnanci v roce 2022 vrácen prostřednictvím ročního zúčtování u zaměstnavatele nebo po podání daňového přiznání, které si zaměstnanec podá.
Nárok na odstupné a povinnost jeho zdanění
Pojďme si ještě v závěru připomenout, jak je to s odstupným a jeho zdaněním.
Odstupné náleží zaměstnancům, pokud končí jejich pracovní poměr u zaměstnavatele výpovědí pro nadbytečnost nebo dohodou o ukončení pracovního poměru ze stejných důvodů. Částka odstupného náleží podle toho, jak dlouho zaměstnanec pro zaměstnavatele pracoval. V případě, že zaměstnanec pracoval pro zaměstnavatele v pracovním poměru déle než dva roky, náleží mu odstupné nejméně ve výši trojnásobku průměrné měsíční mzdy či platu. Zaměstnavatel však může vyplatit zaměstnanci odstupné i vyšší než udává zákon a přidat na rozloučenou třeba prémie.
Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru.
Ze zákonného odstupného je nutné vždy zaplatit daň z příjmů fyzických osob. Sociální ani zdravotní pojištění se ze zákonného odstupného neplatí, ani když je odstupné vyplaceno vyšší, než je zákonem uložené minimum.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Příležitostný příjem do 30 tisíc ročně se nedaní ani v roce 2023
Příležitostné drobné přivýdělky z roku 2022, jejichž výše za celý rok nepřekročila 30 000 Kč, není potřeba…
Více informací
