Odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou záleží na formulaci a podmínkách dohody
Odstupné při skončení pracovního poměru vůbec není automatickou záležitostí. Jsou situace, kdy odstupné při ukončení pracovního poměru nenáleží vůbec a jindy náleží jen za určitých podmínek. Zaměstnanec by měl mít ve vlastním zájmu v dané problematice alespoň základní povědomost, aby nebyl nemile překvapen třeba svým unáhleným rozhodnutím.
Ukončení pracovního poměru neprovází vždy finanční náplast
Odstupné zaměstnanci při skončení pracovního poměru je peněžitou kompenzací situace, která zaměstnanci vznikne ztrátou pracovního uplatnění. Uvedená finanční částka má zaměstnanci pomoci překlenout určitou dobu, kterou bude potřebovat k nalezení jiného pracovního uplatnění. Jak je ale řečeno hned v úvodu tohoto článku, na odstupné zdaleka nemá nárok každý, kdo končí v zaměstnání. Jsou situace, kdy odstupné odcházejícímu pracovníkovi ze zákona jednoduše nenáleží, protože není důvod mu odchod ze zaměstnání kompenzovat. A jsou i jiné situace, kdy nárok na odstupné je, ale jen při splnění určité podmínky či podmínek daných zákonem.
K ukončení pracovního poměru může dojít různými způsoby. Pracovní poměr může skončit uplynutím času a účelu svého vzniku. Jde o pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, kde je předem dané, že pracovní vztah po určité době skončí. Zaměstnanci je tedy předem jasné, že zaměstnání bude muset po určité době opustit a může tomu včas přizpůsobit své konání. V takovém případě odstupné nenáleží. Otázka odstupného vystupuje do popředí v situacích, kdy pracovní poměr končí z vůle a příčin na straně zaměstnavatele či z vůle a příčin na straně zaměstnance. A právě v případech, kdy k ukončení pracovního poměru sahá zaměstnavatel či zaměstnanec nebo se obě strany na takovém kroku dohodnou, je důležité se zabývat nárokem nebo nenárokem na odstupné.
Pozor na pracovní poměr ukončovaný dohodou, odstupné zde někdy náleží a jindy ne
Zaměstnanec, který dostává od zaměstnavatele výpověď, ke které svým chováním nijak nepřispěl a důvod k výpovědi vychází z překážek a situace na straně zaměstnavatele odstupné dostane.
Pozor si ale musí dát zaměstnanec i zaměstnavatel, když je pracovní poměr ukončován vzájemnou dohodou. Při ukončení pracovního poměru dohodou může zaměstnanci náležet odstupné, ale jen když situace, pro kterou zaměstnanec odchází, odpovídá zákonným podmínkám pro výplatu odstupného a současně je odstupné v dohodě přímo stanoveno.
Pokud je tedy zaměstnanec propouštěn dohodou z důvodu, že pro něj zaměstnavatel nemá práci je nadbytečný, nárok na odstupné zde je, pokud je to písemně v dohodě stanoveno. I zaměstnanec, který přistupuje na výpověď dohodou, by se měl ve vlastním zájmu soustředit na obsah dohody a co vše je v jeho textu, aby se třeba o možnost odstupného nepřipravil.
Podobné články
Exekutoři nesmí až do ledna 2021 sáhnout na bydlení a věci dlužníka a až do února musí ponechat na účtu i více z životního minima
Ministerstvo spravedlnosti v minulém týdnu předložilo a vláda zrychleně schválila balíček úlev ohledně…
Více informací
Daňové přiznání zaslané e-mailem s elektronickým podpisem by měla Finanční správa akceptovat bez vytáček
Komunikace s Finanční správou není vždy zrovna snadná, i když se poplatník všemožně snaží dostát pravidlům.…
Více informací
Propadlý řidičák v nouzovém stavu není překážkou, jezdit se beztrestně může dál, možná až do konce března 2021
Ministerstvo dopravy rozhodlo, že během nouzového stavu řidiči s propadlým řidičským průkazem mohou beztrestně…
Více informací
Kompenzační bonus pro OSVČ podruhé, ale s trochu jinými pravidly
Druhá vlna pandemie si žádá opětovnou pomoc pro osoby samostatně výdělečně činné. Vláda koncem minulého týdne…
Více informací
