Odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou záleží na formulaci a podmínkách dohody
Odstupné při skončení pracovního poměru vůbec není automatickou záležitostí. Jsou situace, kdy odstupné při ukončení pracovního poměru nenáleží vůbec a jindy náleží jen za určitých podmínek. Zaměstnanec by měl mít ve vlastním zájmu v dané problematice alespoň základní povědomost, aby nebyl nemile překvapen třeba svým unáhleným rozhodnutím.
Ukončení pracovního poměru neprovází vždy finanční náplast
Odstupné zaměstnanci při skončení pracovního poměru je peněžitou kompenzací situace, která zaměstnanci vznikne ztrátou pracovního uplatnění. Uvedená finanční částka má zaměstnanci pomoci překlenout určitou dobu, kterou bude potřebovat k nalezení jiného pracovního uplatnění. Jak je ale řečeno hned v úvodu tohoto článku, na odstupné zdaleka nemá nárok každý, kdo končí v zaměstnání. Jsou situace, kdy odstupné odcházejícímu pracovníkovi ze zákona jednoduše nenáleží, protože není důvod mu odchod ze zaměstnání kompenzovat. A jsou i jiné situace, kdy nárok na odstupné je, ale jen při splnění určité podmínky či podmínek daných zákonem.
K ukončení pracovního poměru může dojít různými způsoby. Pracovní poměr může skončit uplynutím času a účelu svého vzniku. Jde o pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, kde je předem dané, že pracovní vztah po určité době skončí. Zaměstnanci je tedy předem jasné, že zaměstnání bude muset po určité době opustit a může tomu včas přizpůsobit své konání. V takovém případě odstupné nenáleží. Otázka odstupného vystupuje do popředí v situacích, kdy pracovní poměr končí z vůle a příčin na straně zaměstnavatele či z vůle a příčin na straně zaměstnance. A právě v případech, kdy k ukončení pracovního poměru sahá zaměstnavatel či zaměstnanec nebo se obě strany na takovém kroku dohodnou, je důležité se zabývat nárokem nebo nenárokem na odstupné.
Pozor na pracovní poměr ukončovaný dohodou, odstupné zde někdy náleží a jindy ne
Zaměstnanec, který dostává od zaměstnavatele výpověď, ke které svým chováním nijak nepřispěl a důvod k výpovědi vychází z překážek a situace na straně zaměstnavatele odstupné dostane.
Pozor si ale musí dát zaměstnanec i zaměstnavatel, když je pracovní poměr ukončován vzájemnou dohodou. Při ukončení pracovního poměru dohodou může zaměstnanci náležet odstupné, ale jen když situace, pro kterou zaměstnanec odchází, odpovídá zákonným podmínkám pro výplatu odstupného a současně je odstupné v dohodě přímo stanoveno.
Pokud je tedy zaměstnanec propouštěn dohodou z důvodu, že pro něj zaměstnavatel nemá práci je nadbytečný, nárok na odstupné zde je, pokud je to písemně v dohodě stanoveno. I zaměstnanec, který přistupuje na výpověď dohodou, by se měl ve vlastním zájmu soustředit na obsah dohody a co vše je v jeho textu, aby se třeba o možnost odstupného nepřipravil.
Podobné články
Zemědělcům se už od roku 2021 zásadně změní pravidla hospodaření s půdou
Stav klimatu a krajiny se mění a lidské jednání je třeba tomu chtě nechtě přizpůsobit. Monokulturnost musí…
Více informací
Svatomartinské víno se letos může prodávat od osmého listopadu
Před ekonomickými, obchodními a zákaznickými zájmy se v dnešní době musí občas sklonit a ustoupit i pevné…
Více informací
Směnka může legitimně sloužit k vymáhání dluhu, ale musí být dodržena zákonná pravidla a náležitosti
Směnka se objevuje ve finančních mezilidských vztazích již od dávných dob a své uplatnění nachází i dnes.…
Více informací
Vedoucí zaměstnanec může mít také nárok na odstupné, ale jen z důvodu organizačních změn
Odstupné je záležitost vázaná na ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem. Jedná se…
Více informací
