Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Ohledně výživného neprovdané matce je nutné hlídat dvouletou lhůtu

Není sporu o tom, že neprovdané matky nemají, pokud nesou mateřství jen na vlastních bedrech, už od počátku snadný úděl. A pozor pokud se rozhodnou uplatňovat soudně nárok na výživné a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vůči otci dítěte, tak je třeba postupovat rychle, protože lhůta běží neúprosně rychle a nenávratně zaniká.

Ohledně výživného neprovdané matce je nutné hlíd 2.jpg

Datum článku: 20. 02. 2023

Neprovdaná matka má možnost žádat po otci dítěte výživné pro sebe i dítě a současně i příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, ale je třeba dávat pozor na lhůty

Neprovdaná matka, které se narodilo dítě, má samozřejmě právo žádat po otci dítěte, aby ji po dobu dvou let od narození dítěte poskytl prostředky nejen pro uvedené dítě, ale také výživné pro ni a v přiměřeném rozsahu ji přispěl také na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Toto právo je ukotveno v občanském zákoníku v § 920 i paragrafech následujících.

Jednoznačně je zde řečeno také to, že úhradu uvedených nákladů pro sebe a své dítě může žena žádat i po muži jehož otcovství je pravděpodobné. Na návrh těhotné ženy může soud uložit, muži jehož otcovství je pravděpodobné přímo povinnost, aby jí částku potřebnou na výživu a na náklady spojené s těhotenstvím a porodem poskytl předem. To znamená, že peníze nebudou vypláceny v měsíčních jednotlivých dávkách, ale jednorázovou částkou předem.

Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vzniká muži, jehož otcovství je pravděpodobné i v případě, když se dítě nenarodí živé.

Obdobný postup může žena uplatnit u výživného pro dítě na dobu, po kterou by ji jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu náležela mateřská dovolená. To znamená i ohledně peněz potřebných na výživu dítěte na dobu, po kterou by ze zákona náležela mateřská, může žena požádat soud, aby uložil otci dítěte povinnost předem poskytnout tyto prostředky potřebné pro dítě.

Nárok neprovdané ženy, žádat po otci dítěte, aby ji pomohl a přispěl na výživu a další nezbytné potřeby v prvních letech života dítěte, kdy žena kvůli mateřství nemůže zajišťovat prostředky pro sebe i dítě vlastním příjmem, zde ze zákona je. Aby žena, mohla uvedené prostředky v dané situaci získat, je vždy nesmírně důležité uplatňovat nárok v tu správnou chvíli.

Je dobré vědět, že i pro žádost o tyto prostředky má zákon stanoveny lhůty, které je nutné nezmeškat a současně v nich mít jasno.

Lhůty pro uplatnění nároku neprovdaných žen na výživné a náklady spojené s porodem jsou v zásadě dvě. Jiná je lhůta na získání prostředků pro matku a jiná na prostředky pro dítě

Přesto, že má neprovdaná matka zvláště v prvních měsících a letech života dítěte starostí nad hlavu, musí si i ona dávat pozor, aby nepropásla důležité lhůty a hlavně právě ty na uplatnění nároků vůči otci dítěte. I v daném případě platí, že není lhůta jako lhůta. A důležité je vědět i to, že některé lhůty pro uplatnění určitých nároků po určité době ze zákona zanikají a je tedy nutné s uplatněním nároku či nároků příliš neotálet. K nárokům neprovdané matky vůči otci dítěte ohledně výživného a dalších prostředků na úhradu potřeb matky a dítěte v prvních letech po narození potomka se váží lhůty dvouletá a tříletá. Obě lhůty je nutné nezaměňovat. Velmi snadno zde může dojít k promeškání doby nároku.

Občanský zákoník ve svém § 922 ohledně výživného neprovdané matce a úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem jednoznačně stanoví, že uvedený nárok lze přiznat i zpětně, ale nejdéle však dva roky ode dne porodu. Pokud neprovdaná matka uplatní nárok na své výživné a náklady spojené s těhotenstvím a porodem po uplynutí dvou let po narození dítěte, tak už se peněz nedočká, protože její právo bude promlčeno. Žádost zde musí být skutečně podána do uplynutí druhého roku ode dne porodu. Pokud zákon dává možnost nějakou částku přiznat zpětně, určí také dobu do kdy nejpozději je takové přiznání možné. V daném případě je jednoznačně uvedeno, že zpětné přiznání je možné nejdéle dva roky ode dne porodu.

Pokud chce neprovdaná matka požádat prostřednictvím soudu otce dítěte, aby jí poskytl prostředky na zajištění výživy dítěte, dává zde také zákon možnost přiznat toto výživné i zpětně a nejdéle se zde zpětně přiznává za dobu tří let. Zde je tedy promlčecí lhůta ode dne porodu do tří let dítěte. Pokud se promlčecí lhůta k nároku promešká, tak opět zaniká a později již nárok z dané situace uplatňovat nelze.